DRÄXLER, V. Fotopletysmografie s využitím smartphonu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2023.
Student Vladislav Dräxler se v práci zabývá využitím smartphonu pro akvizici fotopletysmografické křivky a následným hodnocením vlivu akvizičních parametrů - jakými jsou teplota, osvětlení a přítlak prstu - na automatizovanou analýzu křivky. Celkový dojem z práce je rozporuplný. Ze struktury práce, vytvořeného datasetu i dosažených výsledků je patrné, že se student tématu usilovně věnoval, což koreluje i s jeho aktivitou během semestru. Nicméně samotný text práce je z hlediska požadavků na diplomovou práci neuspokojivý a bude potřeba jej přepsat. V teoretické části bude potřeba definovat veličiny, popisující fotopletysmografickou křivku a zdůvodnit jejich výběr. V teoretické části bude také potřeba dokončit rozdělané kapitoly a rozšířit použitou literaturu. V praktické části bude potřeba přepsat kapitolu o zpracování signálu tak, aby představovala souvislou myšlenkovou linii. Výsledkovou část bude nutné doplnit o interpretaci dosažených výsledků, které jsou sice v práci u některých výsledků naznačeny, ale celkově interpretační část práce zůstala nedokončena. Dále bude potřeba do práce zahrnout diskuzi dosažených výsledků a na jejím základě stanovit optimální akviziční protokol. Z hlediska čitelnosti práci prospěje, když se student více zaměří na zdůvodnění jednotlivých dílčích cílů a interpretaci dosažených výsledků, než na deskriptivní popis činností, kterými byly tyto cíle dosahovány. Doporučil bych rovněž sjednotit typografickou úpravu popisků a legend obrázků, aby práce působila profesionálně a především je potřeba přepracovat obrázky tak, aby měly vypovídací hodnotu. Z hlediska získání a zpracování datasetu nemám k práci výraznější výhrady a práci tedy nic nebrání v tom, aby byla přepracována a rozšířena v hodnotící a interpretační části. Student na zadaném tématu pracoval aktivně, využíval konzultací a měl jasnou představu o konceptu celé práce.
Student se ve své práci zabývá aktuální problematikou snímání PPG pomocí chytrého telefonu a vlivem různých podmínek snímání na kvalitu záznamů. V úvodu práce postrádám motivaci a popis smyslu a využitelnosti této práce. První bod zadání – vypracování literární rešerše není zcela splněn. Svědčí o tom první dvě kapitoly, které čítají dohromady necelé 4 strany a obsahují nedokončené podkapitoly. Druhý bod zadání – nasnímání vlastního datasetu splněn je. Je zde ale několik nejasností: a) nejsou zde popsána zařízení, kterými byla data snímána, ani jejich nastavení; b) není zřejmé, proč bylo měřeno navíc EKG; c) není zřejmý důvod, proč byla v rámci měřicího protokolu ruka nejprve ochlazena a pak se čekalo na její ohřátí, když všechna další měření už byla prováděna za pokojové teploty – dle mého názoru to může mít vliv na další měření; d) není jasné, jak byla prováděna změna přítlaku prstu na kameru a jak byla měřena tato síla; e) není zde vysvětleno, proč bylo PPG s přítlakem prstu měřeno dvěma telefony na obou rukách; f) chybí zde demografické informace o dobrovolnících – minimálně věk ovlivňuje výrazně tvar PPG křivky. Třetí a čtvrtý bod zadání – výpočet PPG křivky, její filtrace, validace a výpočet parametrů pro hodnocení tvaru PPG je splněn, ale opět k tomu mám několik zásadních komentářů: a) standardizace signálu nedostane signál pouze do kladných hodnot, navíc standardizací se ztratí určité informace, které mohou být důležité pro hodnocení kvality PPG (výška peaků); b) chybí zde vzorce pro výpočet vybraných příznaků kvality; c) při segmentaci PPG na jednotlivé cykly není jasné, proč autor nebral daný cyklus vždy od paty (minima) systolického peaku po další minimum, ale od 10 % výšky pulzu; d) prahy pro validní segmenty autor stanovil na základě histogramů, do kterých byly zahrnuty jak validní, tak nevalidní peaky, což mi nedává smysl a domnívám se, že to způsobuje nepřesnosti v rámci následné analýzy; e) obecně není jasné, zda student v rámci praktické části práce čerpal z literatury nebo se jedná o jeho původní nápady. Pátý a šestý bod zadání nejsou zcela splněny. Student pouze uvedl krabicové grafy pro jednotlivé příznaky bez slovního komentáře. Krabicové grafy jsou navíc v mnoha případech téměř neviditelné. Úplně zde chybí kvantitativní statistické zhodnocení výsledků. S tím souvisí i stanovení a popis optimálního protokolu měření, který není podložen kvalitními výsledky, jejich interpretací a pečlivým popisem. V práci úplně chybí diskuze. Zadání diplomové práce tedy není splněno. Práce obsahuje další věcné nepřesnosti (např. nejasnosti v pojmech saturace tepenné/žilní/periferní krve kyslíkem, rozlišení částí PPG křivky, vlnové délky osvětlení vs. PPG). Z formálního hlediska má práce rovněž mnoho nedostatků. Místy je ponechán název semestrální práce místo diplomová (např. hned na titulní straně). Obecně by bylo dobré v práci více ilustrovat popisovanou problematiku obrázky. Často v práci chybí odkazy na tabulky a obrázky v textu a také jejich detailnější popis. Místy je v textu odkazováno na špatné obrázky. Některé obrázky zasahují za okraj stránky. Od úvodu po závěr má práce 35 stran, což zde považuji za nedostatečné. V práci je pouze 8 literárních zdrojů, z nichž dva jsou bakalářské práce. Standardně se v textu na literaturu odkazuje číslem v hranatých (nikoli kulatých) závorkách.
eVSKP id 150875