ŠABLATÚRA, Š. Komparace párových znělých a neznělých souhlásek [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2024.
Student měl vybrat a porovnat pět párů znělých a neznělých souhlásek ve čtyřech jazycích. Provést analýzu a ve spektru identifikovat složky vytvářející hlásky znělé a neznělé a vztahy mezi nimi. Samostatně a správně nastudoval problematiku hlásek v češtině, slovenštině, španělštině a ruštině. Mohl být ještě detailnější při fonetickém popisu rozdílů – jak a kde rozdíly v mluvidlech vznikají. Správně sestavil scénář a zabezpečil si mluvčí včetně nahrávání. Pro vizualizaci zvolil krátkodobou Fourierovu transformaci, což ale není nejšťastnější – při zvoleném překrývání okének nejde často vidět, zdali se jedná skutečně o tranzient nebo špatné časové překrytí. Naopak oceňuji zobrazení formantů v časové doméně pomocí programu Praat. Škoda, že grafy nejsou v lepší velikosti a rozlišení. Analýza v případu čtyř jazyků odhalila i potvrdila řadu rozdílů ve spektru. Je škoda, že autor alespoň částečně nenaznačil, čím jsou fyziologicky v hlasovém traktu způsobeny. Student prokázal, že umí pracovat s odbornou literaturou, práce má kromě rozlišení obrázků kvalitní formální úpravu a velmi dobrou jazykovou úroveň. Otázka k obhajobě: U měřených párů v případě španělštiny zaznamenáváte formanty oproti češtině a slovenštině výše položené, u ruštiny výrazně níže ležící. Je to obecný jazykový jev nebo jen rozdíl mezi mluvčími?
Bakalářská práce má 65 stran, kromě úvodu sestává ze 4 kapitol, závěru, literatury (18 citací), seznamu symbolů a zkratek a obsahuje jednu přílohu, kde jsou uvedeny kódy programu a příklady zvukových nahrávek. Cílem práce bylo provést analýzu párových souhlásek ve čtyřech jazycích (čeština, slovenština, španělština a ruština). Nahrávky byly získány od 5 mluvčích (1 muž a 4 ženy). Dosti podrobně je popsán způsob nahrávání, směrová analýza, dokonce byly brány v úvahu i anatomické parametry jednotlivých mluvčích (obvod hlavy, obvod hrudi, délka od nosu po bránici, tab. 4.1, předpokládám, že jednotky jsou centimetry-není uvedeno). V textu není zmíněna hodnota vzorkovacího kmitočtu (ten byl zjištěn při spuštění programu a je patrně 48 kHz). První otázkou je, jak byla vybírána slova pro jednotlivé jazyky (byla provedena konzultace s fonetikem?), tak aby byly zísikané výsledky porovnatelné. Délka jednoho rámce byla 2048 vzorků s překrytím rámců 1024 vzorků. Tomu odpovídá délka rámce 42,6ms. Ovšem je známo, že kvazistacionární chování vrcholové hladiny hlásek je mezi 10ms až 30ms. Dále je počítám spektrogram vážený jen pomocí Hammingova okna a není použito žádné průměrování, takže spektrogram je vlastně náhodným signálem. Na základě Heisenbergova principu neurčitosti je optimální použití okna Gaussova. Těchto připomínek by mohlo být více. Přes uvedené poznámky lze uvést, že student splnil zadání.
eVSKP id 153764