VESELÝ, P. Rekonstrukce simulátoru I/O pro PLC [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2024.
Cílem práce byla rekonstrukce simulátoru I/O pro PLC. Práce navazovala na semestrální práci. Student vypracoval literární rešerši o standardizovaných diskrétních i analogových signálech pro PLC. Zkontroloval stav současných 6 simulátorů pro PLC ve výukové laboratoři. Zjistil nedostatky a navrhl a realizoval jejich nápravu, především nahradil zastaralé ručičkové přístroje měřící hodnotu proudu v proudové smyčce za digitální měřidla. Vytvořil testovací software i vizualizaci pro snadnější identifikaci poruch. Rozsah bakalářské práce (36 stran od úvodu po závěr) odpovídá požadavkům kladeným na bakalářskou práci. Práce je psána v logickém sledu a student využil při zpracování práce 14 literárních zdrojů, na které se průběžně odvolává. Při kontrole v systému Theses nebyla zjištěna zásadní shoda s jinými porovnávanými dokumenty. Bakalář pracoval na své práci samostatně a všechny zamýšlené kroky konzultoval. V průběhu semestru překládal dílčí výsledky. Domnívám se, že byly splněny požadavky na bakalářskou práci, a doporučuji práci k obhajobě.
Tématem předložené bakalářské práce je rekonstrukce simulátoru vstupů/výstupů (I/O) pro PLC. Nicméně hned v úvodu práce student deklaruje, že: „Cílem práce je obeznámit čtenáře se standardizací diskrétních a analogových I/O a následně je seznámit s fyzickým simulátorem v laboratoři,“ což nepovažuji za šťastné. Následuje celkem 7 kapitol, které reflektují jednotlivé body zadání. První kapitola o rozsahu 5 stran přináší přehled typů PLC se zaměřením na jejich I/O rozhraní a standardizaci signálů vycházející z literární rešerše. Nicméně samotná prezentace je místy trochu nepřesná či zavádějící. Např. tvrzení, že „PLC nahradilo v průmyslu řídicí počítače a minipočítače“, či „Analogové I/O reprezentují fyzikální veličiny“. Stejně tak popsané rozlišení digitálních a diskrétních vstupů (viz str. 14) nepovažuji za standardní. Druhá kapitola čítající 13 stran popisuje dostupné simulátory v laboratoři a jejich vybavení včetně PLC a jejich příslušenství. Ačkoli chápu snahu a důležitost seznámení se se zapojením I/O na jednotlivých stanicích, doporučil bych informace stejného charakteru vytažené z datasheetů (byť pro různá pracoviště) trochu redukovat. Další část práce lze již považovat za vlastní dílo studenta. Třetí kapitola se zabývá návrhem úprav. Její délka je 1,5 strany a obsahuje podkapitolu „Analogové I/O“, přičemž v závěru jsou diskutovány i diskrétní I/O. I zde se bohužel vyskytuje poměrně mnoho nejasností či nepřesností, např. konstatování, že „Analogové vstupy byly špatně zapojeny“ bez dalších podrobností, či obecné vyjádření, že „digitální ampérmetry mají přesnost měření větší než analogové“. Trochu nejasné jsou mi i některé prezentované pasáže s využitím bočníku či zda byly tyto úpravy realizované pro všechna pracoviště. Následuje kapitola 4 popisující samotné úpravy simulátorů, které, jak lze z práce vidět, byly zřejmě časově poměrně náročné, nicméně celkový dojem z této části degraduje samotný způsob popisu – používání netechnických výrazů, neucelené či chaotické myšlenky, či konstatování a snaha o řešení problémů bez analýzy příčiny. Přesto se však zdá, že provedené úpravy jsou ve výsledku funkční. Velmi tristním dojmem pak působí poslední 3 kapitoly, odpovídající 3 bodům zadání. Popis technologie Add Profile (kap. 5) je shrnut do 1 odstavce a 2 obrázků, z čehož mi zcela uniká výhoda či důvod jejího použití, resp. jestli/jak je technologie využita i v práci. Kapitola 6 sice uvádí, že je Add Profile technologie využita, ale opět není vůbec jasné jak či k čemu, neboť se celá kapitola omezuje pouze na 6 vět a 3 obrázky bez bližšího komentáře či popisu. Kapitola 7 – Ověření řešení je shrnuta pomocí jednoho odstavce bez grafického či jiného výstupu. Podobně „rozsáhlý“ je i samotný Závěr práce. Ačkoli tedy student zřejmě provedl poměrně dost práce, zejména pak mechanické, samotný výstup v podobě předložené práce tomu příliš neodpovídá. Formální stránka práce je průměrná, avšak vyskytuje se zde značné množství překlepů a gramatických chyb. Práce s literaturou je odpovídající zadání práce. I přes uvedené výhrady však musím konstatovat, že student zřejmě splnil všechny body zadání, proto práci doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnocení 63 b/D.
eVSKP id 160047