VANĚK, P. Nízkofrekvenční elektronická aktivní zátěž [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2024.
Student se zabýval experimenty spojenými s vytvořením střídavé aktivní zátěže určené pro výkonové audio zesilovače na kmitočtu 1 kHz a pro nižší výkony do 50 W. Student na tématu pracoval systematicky již druhým rokem a pravidelně docházel na konzultace. Experimenty trávil hodně času, ale velké problémy způsobovala začátečnická nezkušenost. Oceňuji ochotu a velkou snahu se s problémy poprat. Po prvotních problémech se stabilitou a zákmity se po konzultovaných úpravách podařilo vytvořit provozuschopné zřízení, potvrzující správnost předpokladů. Celkově by však výsledný produkt (dosud ve formě odlaďovaného prototypu, ve kterém je mnoho zdrojů parazitního chování), potřeboval ještě dalších úprav a zdokonalení (nevhodně dlouhé silové/výkonové spoje, provedení zemí, adekvátní chlazení, minimalizace parazitních jevů). Student bojoval s nedostatkem času před odevzdáním práce, což se odrazilo na kvalitě textu. Ten je na průměrné až podprůměrné úrovni, obsahuje občas technickou nepřesnost, nevhodné vyjadřování, překlepy a formátovací problémy. Mnoho obrázků by mohlo být mnohem kvalitněji a čitelněji kresleno. Citace a uvádění některých zdrojů v textu práce jsou s otazníkem. Prakticky veškeré výsledky experimentů a měření jsou uvedeny v přílohách a minimálně srovnávány s předpoklady návrhu a výsledky simulací. Není sporu o tom, že student odvedl poměrně velké množství práce. Zadání práce víceméně splnil, ale finalizace zátěže pro praktické využití bude vyžadovat další úpravy případně modifikace. Navrhuji hodnocení 60b/D.
Cílem bakalářské práce byl návrh nízkofrekvenční aktivní zátěže pro testování zdrojů, případně zesilovačů, a to do 50 W. V první části práce student zpracoval teoretický vhled do dané problematiky a popisuje základní pracovní režimy. Celkově je teoretická část poměrně pěkně a přehledně napsána, student cituje různé zdroje. Občas se však vyskytne nějaká nepřesnost, např. hned na Obrázku 1 je zapojení evidentně se zápornou zpětnou vazbou, ačkoliv v textu je hovořeno o kladné zpětné vazbě. V praktické části práce student nejdříve provádí výběr tranzistoru. Popisuje, že v Pspice bylo testováno několik tranzistorů. Ocenil bych, kdyby byl prezentován nějaký graf, kde by bylo vidět srovnání testovaných tranzistorů. Je předložen pouze Obrázek 6, z něhož však není jasné, jaký tranzistor byl simulován. Veškeré naměřené výsledky jsou nepochopitelně umístěny jako přílohy, navíc nejsou blíže diskutovány. V teorii jsou sice nějaká dostupná řešení prezentována, srovnání výsledného návrhu však postrádám. Z práce nepoznám, zda bylo výsledné zařízení sestaveno, požadovaný manuál také není dodán. Vzhledem k tomu, že student na projektu pracoval 2 roky, přijde mi neúplné splnění zadání dost zásadní. Zařízení není zřejmě ani úplně dokončeno či vyladěno, na průbězích jsou vidět různá rušení, často poměrně intenzivní. Experimentální měření je popsáno dosti chaoticky, nedá se z toho určit, jaké všechny experimenty student provedl, ačkoliv je zřejmé, že je provedl, což mi přijde škoda. Z formálního hlediska je v práci též několik chyb. Například proměnné se píší kurzívou, v textu jsou někdy psané správně, někdy nikoliv. Grafy mají mnohdy prakticky nečitelné popisky. Obecně by mohly být grafy a ilustrace lépe zpracovány (černé pozadí, hůře čitelné popisky by měly dosahovat podobné velikosti, jako zbytek textu). Student mimo jiné používá jednou desetinnou tečku, jindy desetinnou tečku. Mezi jednotkou a hodnotou se píše mezera. Vzhledem k výše napsanému a ne kompletně splněnému zadání jsem nucen práci hodnotit E/58 bodů.
eVSKP id 160252