MODLITBOVÁ, P. Zavedení kontaktních testů ekotoxicity pro hodnocení terrestrických ekosystémů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. .
Ing. Pavlína Škarková studovala doktorský studijní program prezenční formou. Studium zvládla ukončit v období čtyř roků, za což získala finanční odměnu děkana fakulty. V rámci svého studia se zúčastnila veškeré výuky a všech školení a kurzů předepsaných příslušným doktorským studijním programem a oborem. Předepsané dílčí zkoušky vykonala v termínu určeném studijním plánem. V letech 2012 – 2013 absolvovala v rámci Institutu celoživotního vzdělávání VUT v Brně doplňující pedagogické studium pro zaměstnance VUT. Jako student DSP se zúčastnila řešení projektů Interní grantové agentury, a to jako spoluřešitel; v roce 2013 se jednalo o projekty „Aplikace moderních statistických metod pro hodnocení kontaminace životního prostředí“ a „Zatížení ekosystémů prioritními polutanty a možnosti jejich eliminace“, v roce 2014 „Hodnocení znečištění životního prostředí metodami environmentální analýzy a ekotoxikologie“ a „Studium vlivu čistírenských technologií na eliminaci škodlivin z vodního ekosystému“, v roce 2015 „Posouzení vstupu nových kontaminantů do složek životního prostředí“ a v roce 2016 „Kontaminace životního prostředí kontaminanty na bázi anorganických a organických sloučenin“. V souladu se závaznými předpisy a plánem studia publikovala výsledky své práce na Studentských vědeckých konferencích na FCH VUT v Brně a na konferencích Mladých vědeckých pracovníků. Ještě v průběhu svého doktorského studia prezentovala výsledky své práce na různých konferencích a symposiích, a to jako první autor na konferenci „IV Lodkie Sympozjum Dokrorantow Chemii“, konané v roce 2016 v Lodži v Polsku, dále rovněž v roce 2016 v Portugalsku na konferenci „The 5th Portuguese Young Chemists Meeting (5th PYCheM) and 1st European Young Chemists Meeting (1st EYCheM)“, v roce 2015 také v Portugalsku, a to na symposiu „18th International Symposium on Environmental Pollution and its Impact on Life in the Mediterranean Region“ a na „20. mezioborové Česko-Slovenské toxikologické konferenci Toxcon 2015“, v roce 2014 potom na konferenci „Interdisciplinary Toxicology“, organizované v Bratislavě Slovenskou toxikologickou společností a v roce 2013 v Nové Gorici ve Slovinsku na workshopu „Thematic workshop in Toxicology Related Topics: -eco, -nano“. Dále byla spoluautorkou dvou dalších příspěvků na konferencích, a to v roce 2012 na „13th European Meeting on Enviromental Chemistry“ a v roce 2013 na konferenci, jejímiž organizátory byla Chemická společnost v Srbsku a která měla název „13th European Meeting on Enviromental Chemistry“. Jmenovaná také splnila podmínku publikace výsledků své práce v časopisech s IF; v roce 2015 a 2016 publikovala celkem 2 články, vždy jako první autor, a to v roce 2015 v časopise Fresenius Environmental Bulletin článek s názvem „Application of statistical methods for ecotoxicological data evaluation“ a v roce 2016 v časopise Applied Soil Ecology článek s názvem „Effects of food salinization on terrestrial crustaceans Porcellio scaber“; dále jako první autor publikovala v roce 2016 v recenzovaném časopise Acta Biologica Slovenica článek „Gold nanoparticles do not induce adverse effects on terrestrial isopods Porcellio scaber after 14-day exposure“. Její výzkumná a vědecká práce byla směrována do oblasti ekotoxikologie a také nanočástic, o čemž svědčí rovněž přehled jejich dosavadních publikačních aktivit. V rámci řešení svých experimentů zavedla na ústavu aplikaci některých organismů pro ekotoxikologii v terestrických ekosystémech. Vlastní práci i celou výzkumnou činnost Ing. Pavlíny Škarkové hodnotím jako výbornou. V průběhu studia participovala rovněž na výuce, a to v rámci předmětů Praktikum z analytické chemie II a Praktikum z environmentální analýzy; od roku 2014 pracuje ve funkci technického pracovníka ve výzkumné skupině „Charakterizace materiálů a pokročilé povlaky“ ve Středoevropském technologickém institutu, Vysokého učení technického v Brně. Veškeré výše specifikované údaje mně umožňují konstatovat, že jmenovaná studentka splnila veškeré požadavky prezenční formy studia v rámci doktorského studijního programu a proto doporučuji, aby byla připuštěna k obhajobě a po jejím úspěšném průběhu jí byla udělena vědecká hodnost Ph.D.
Předložená dizertační práce je experimentálně zaměřena na testy ekotoxicity pomocí suchozemských stejnonožců Porcellio scaber. Celkem je sepsána na 103 stranách, je tvořena textem, obrázky, grafy, tabulkami a přílohami publikovaných prací v impaktovaných časopisech. Přes veškerou moji snahu najít kapitolu Cíle práce, kde měly být jednoznačně definovány cíle dizertační práce, tyto jsem zaznamenal při studiu jednak Teoretické části, ale zejména pak v Experimentální části v podkapitolách Testy toxicity v laboratořích CHTOŽP a dále v laboratořích Bionanoteamu. Po prostudování dizertační práce mohu konstatovat, že tyto cíle byly splněny. Abstrakty včetně klíčových slov v jazyce českém a anglickém, jsou po stránce obsahové i formální správně formulovány. Teoretická část je sepsána věcně a plně vystihuje řešenou problematiku. Vhodným způsobem jsou popsány odborné termíny, jako je Ekotoxikologie, Ekotoxicita a jednotlivé druhy testů. Experimentální část vychází ze stanovených cílů. Vstupní informace jsou uvedeny přehledně a srozumitelně, podrobně poté zavedení Testů toxicity na pracovišti, v půdě a únikového testu vůči potravě. Vysoce oceňuji část věnovanou Testům toxicity v laboratořích Bionanoteamu. Výsledky a diskuse jsou uváděny přehledně a srozumitelně, velice se mě líbí zpracování tabulek a grafů. Diskuze je věcná a dostačující. Závěry vycházejí z uvedených výsledků, jsou výstižné, dle mého názoru správně interpretovány a mohou sloužit pro další zkoumání dané problematiky. Mám připomínku k první větě kapitoly, pokuste se to vysvětlit! Seznam literatury je sepsán dle citačních zvyklostí pracoviště. Je citováno 152 domácích i zahraničních zdrojů vědeckých prací a odborných sdělení z mezinárodních konferencí, webových stránek a firemních sdělení. Seznam vykazuje nejednotnost citací. Seznam použitých zkratek odpovídá uvedenému textu. Závěr Předložená dizertační práce Ing. Pavlíny Škarkové splňuje po stránce vědecké, obsahové a formální požadavky stanovené příslušnými vyhláškami pro získání vědecko-akademické hodnosti. Na základě uvedeného navrhuji, aby Ing. Pavlíně Škarkové byla po úspěšné obhajobě udělena akademická hodnost Ph.D. ve Studijním programu Chemie a technologie ochrany životního prostředí (P2834) a Studijním oboru Chemie životního prostředí (2815V003).
Disertační práce Ing. Pavlíny Škarkové se zabývá aktuální otázkou kontaktních testů pro stanovení nebezpečné vlastnosti ekotoxicita. Toto téma je významné jak z hlediska rozvoje vědní disciplíny, tak i z hlediska aplikací a z nich vyplývajících praktických dopadů. Předložená doktorská disertační práce je rozdělena do osmi kapitol, devátou kapitolou jsou životopisná data uchazečky. V úvodní kapitole autorka souhrnně popisuje půdní ekosystém z hlediska funkce, ale i možné expozice cizorodým látkám, zejména pak nanočásticím a solím z minerálních hnojiv a posypových materiálů používaných při zimní údržbě komunikací, což může vést ke zhoršení chemických a fyzikálních vlastností půdního prostředí a nežádoucímu vlivu na biotickou složku půdy. Druhá kapitola představuje teoretický úvod do problematiky ekotoxikologie, ekotoxikologických testů, popisuje testovací organismy z hlediska jejich biologie a ekologie, dále pak se zabývá nanomateriály, jejich stále širšímu uplatnění, ale i možnému vlivu na vodní i suchozemské ekosystémy a jejich biocenózy. Teoretickou část pak uzavírá problematika zasolování půd a vlivu solí na půdní biotu. V experimentální části autorka popisuje zavedení chovu testovacích organismů Porcellio scaber a popisuje metody testů prováděných na dvou pracovištích – laboratoři Ústavu chemie a technologie životního prostředí FCH VUT v Brně a na Biotechnické fakultě univerzity v Ljubljani. Za stěžejní část celé práce lze považovat kapitolu čtvrtou, kde autorka na 19 stranách shrnuje výsledky své práce a konfrontuje je s výsledky prezentovanými vesměs v zahraničních studiích. Pátou kapitolou je stručný závěr, následuje přehled použité literatury čítající 152 zdrojů. Disertační práci doplňuje seznam použitých zkratek a příloha, obsahující kopie dvou publikací v časopise s IF a jedné publikace v odborném recenzovaném časopise. Na všech přiložených publikacích je disertantka uvedena jako první autor. Celkové zhodnocení disertační práce: Předložená disertační práce Ing. Pavlíny Škarkové představuje vědeckou studii přinášející řadu nových poznatků z oblasti ekotoxikologie. Autorka prokázala schopnost tvořivé vědecké práce. Kvalitu originálních výsledků dokládá skutečnost, že již byly předloženy odborné veřejnosti formou 2 vědeckých publikací v impaktovaných časopisech. Práce splňuje po stránce vědecké, obsahové i formální požadavky stanovené příslušnými vyhláškami pro získání vědecko-akademické hodnosti. Na základě uvedených skutečností doporučuji, aby disertační práce byla přijata k obhajobě a po jejím úspěšném obhájení udělen autorce Ing. Pavlíně Škarkové akademický titul „doktor“ (Ph.D.) ve studijním oboru Chemie životního prostředí. V Brně dne 5.10.2016 Prof. RNDr. Miroslava Beklová, CSc.
Doktorská práci ing. Pavlíny Škarkové je zaměřena na kontaktní testy toxicity s využitím zástupce suchozemských stejnonožců Porcellio scaber. Metodika testování je široká a vliv vybraných testovaných látek, nanočástic zlata a anorganických solí, je sledován na základě několika měřených parametrů. V literárním úvodu uvádí doktorandka na 22 stránkách údaje vysvětlující podstatu ekotoxických testů, popis testovaných organismů a všech použitých testů. Zvláštní kapitola se týká obecně i konkrétně (zlatých) nanočástic a jejich toxicity. V závěru jsou uvedeny informace o salinizaci půd a ekotoxicitě anorganických solí. Je nutné vyzvednout, že disertantka prostudovala značné množství literatury, uvádí jak pro literární část, tak pro diskuzi 152 citací, což svědčí o její vysoce kvalifikované přípravě. Bohužel, citovaná literatura není jednotná např. v některých případech je uvedené celé křestní jméno autora (č.8), jindy zase jen začáteční písmeno (č.12). V experimentální části jsou jasně popsány všechny použité testy včetně přípravy chovu používaných organismů za laboratorních podmínek. Výsledky a diskuze jsou přehledně popsány, na každou část výsledků navazuje diskuze. Kapitola je doplněna o řadu názorných obrázků. Na závěr svého posudku konstatuji, že disertační práce Ing. Pavlíny Škarkové splňuje požadavky kladené na disertační práce dle § 47, odst. 4, zákona č.111/1998 Sb. O vysokých školách, a proto a doporučuji práci přijmout k obhajobě, a po jejím úspěšném obhájení udělení akademického titulu PhD. ve studijním oboru Chemie životního prostředí. V Praze dne 12.10.2016 Prof. Ing. Kateřina Demnerová, CSc.
eVSKP id 97825