MORAVČÍK, M. Studium elektrických a dielektrických vlastností perovskitů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2021.

Posudek vedoucího

Zmeškal, Oldřich

Student přistupoval k řešení bakalářské práce velmi laxně. Jeho hlavním úkolem bylo realizovat experiment (měření teplotních závislostí volt-ampérových charakteristik), prostudovat a pochopit metodu jejich vyhodnocení a výsledky zpracovat do bakalářské práce. Experiment byl realizován v předcházejícím akademickém roce, ale student se vůbec nevěnoval vlastnímu vyhodnocení dat a zpracování bakalářské práce. Nedoporučil jsem mu bakalářskou práci odevzdat. Teprve po urgencích se začal v tomto akademickém roce věnovat sepisování vlastní práce. Komunikace s ním byla velmi obtížná (možná i proto, že v době uzavření vysokých škol nebyl možný osobní kontakt). Student nebyl schopen i přes konkrétní detailní připomínky je zapracovat. Především popis grafů a interpretace výsledků, který jsem mu předložil ve formě drážek, nebyl schopen přetransformovat do vlastního textu. Na závěr konstatuji, že bakalářská práce splňuje minimální podmínky na tento typ závěrečných prací a souhlasím s jejím odevzdáním a připuštěním k obhajobě.

Posudek oponenta

Pospíšil, Jan

Předložená bakalářské práce studenta Marka Moravčíka se zabývá studiem elektrických a dielektrických vlastností perovskitů připravených pomocí metody inverzní teplotní krystalizace. Práce je členěna do 6 kapitol, a to na úvodní část, současný stav řešené problematiky, dále experimentální část, kapitolu výsledky a diskuze, práce je poté zakončena závěrem a bibliografií. Teoretickou část této práce považuji za velmi slabou část této práce. Pokud je mi známo, téma perovskitových materiálů je dnes jednou z nejvíce rozšířených oblastí výzkumu s obrovským publikačním potenciálem (jen od začátku roku 2021 bylo na téma „Perovskites“ publikováno 12 521 výsledků dle vyhledávače „Primo VUT“). Navíc, obsah této kapitoly dle mého názoru není ucelený – autor práce nejprve diskutuje perovskitové solární články a jejich uspořádání, následně se věnuje velmi stručně transportním vrstvám používaných v kompletaci těchto zařízení, dále se pak věnuje rozboru struktury a materiálů vybraných perovskitů. Tento koncept mi však přijde velice nevhodný, rovněž nemohu opomenout fakt, že kapitola perovskitových solárních článků by zasluhovala mnohonásobně lepší zpracování (není popsán princip fungování, používané perovskitové materiály atd.). Nelze si rovněž nevšimnout, že obrázky použité v teoretické části se již v jiných pracích studentů vyskytují (z nich mohu jmenovat např. práci studenta Stevana Gavranoviće: „Perovskitové materiály“ z roku 2019). Rovněž zde postrádám jakýkoliv hlubší náhled do současného stavu řešené problematiky, tj. detailní popis elektrických a dielektrických vlastností příslušných perovskitových materiálů (popř. jejich rozbor), a to i navzdory nenadálé situaci zapříčiněné pandemií Covid-19, kdy bylo možné více času strávit kvalitní literární rešerší. V experimentální části se student Moravčík věnuje zejména měření teplotních závislostí proudů omezených prostorovým nábojem, pouze okrajově je zde zmíněna charakterizace pomocí impedanční spektroskopie. S přihlédnutím k faktu, že měření teplotně modulovaných proudů patří k velmi náročným charakterizačním metodám (a to i na poli samotné teorie), je na místě tuto skutečnost přičíst k pozitivům této práce, protože těch není v této práci zrovna mnoho. Kvalitě práce rovněž nepřidává ani zpracování a přehlednost obrázků v závěru této kapitoly (viz např. Obr. 17, Obr. 18 a Obr. 19). Podkapitola „Dielektrické charakterizace“ je sama o sobě velice chabá a osobně jsem nenašel žádný důvod, proč tuto kapitolu do práce v takovéto podobě zařazovat. Téma této bakalářské práce považuji za velmi zajímavé a v oblasti vědeckého poznání za jedno z nejdůležitějších témat vůbec, je tedy pro mě nakonec velkým zklamáním, že student Marek Moravčík nepřistoupil k danému tématu více svědomitě a s větším odhodláním, než jak na mě práce jako celek působí. Předloženou bakalářskou práci doporučuji nakonec k obhajobě a hodnotím ji známkou uspokojivě (D).

eVSKP id 123928