KREJČÍ, A. Lepení v autoprůmyslu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2018.

Posudek vedoucího

Kubíček, Jaroslav

Student splnil zadání BP v celém rozsahu. V úvodní části BP je studie problematiky konstrukčního lepení v autoprůmyslu. Vlastní experimentální část zaměřenou na vliv stavu povrchu na pevnost lepeného spoje zpracoval samostatně. Hodnocení výsledků experimentu je přehledné. BP doporučuji k obhajobě

Posudek oponenta

Hanáčková, Pavla

V teoretické části studen velmi kvalitně zpracoval obecné poznatky o spojování dílů v automobilovém průmyslu pomocí lepení. V nevýhodách lepení měla zdůrazněna také potřeba přípravy povrchu před samotným lepením. Rozdělení lepidel dle chemických reakcí je ve své podstatě správné. Jenom u polyadice se funkční skupiny nemění na dvojnou vazbu, ale přesmykem atomů se monomery stávají dvojvaznými, tzn. jsou schopny se vázat na dvou místech jednoduchou vazbou. Kdežto u polymerace se právě štěpí dvojná vazba a molekula monomeru se stává dvojvaznou, schopnou spojovat se v řetězce. U rozdělení lepidel, v části dělení dle výrobce, nesouhlasím s tvrzením, že 1-K lepidla vytvrzovaná teplotou patří pod nereaktivní lepidla. Zvýšená teplota právě spouští chemickou reakci, konkrétně polyadici. Taktéž epoxidy obecně spadají pod reaktivní lepidla, která vytvrzují taktéž polyadičně. V kapitole 1.6.2. Příprava lepidel je věnována pozornost době životnosti lepidla, která je určená výrobcem a musí se dodržovat. Pro praxi je velmi důležitá doba zpracovatelnosti, která by při přípravě lepidel měla být zmíněna. V kapitole 1.6.4. Montáž spoje je uvedeno, že při použití lepidel za účelem odhlučnění a pohlcení vibrací dochází k několikanásobnému zvětšení objemu lepidla. V některých případech tomu tak může být, ale velmi často se k tomuto účelu používají 1-K polyuretany, které svůj objem nezvětšují. V této kapitole je uvedeno, že se v praxi automobilového průmyslu nepoužívá odmašťování. V případě certifikovaných firem se odmašťování provádět musí, minimálně otřením povrchu isopropanolem. Tato úprava kromě odmaštění, také zajišťuje vytvoření definovaného a reprodukovatelného povrchu. Doporučuji používání kratších vět. Pomohlo by to ve snazším pochopení sdělované informace. V práci se občas vyskytuje chybějící interpunkce, opakující se slova v jedné větě, případně nevhodné navázání věty vedlejší na větu hlavní. Jedná se však o drobnější nedostatek. Na pár místech ale nekorespondují odkazy na obrázky v textu s jejich číslováním. Porovnání technologií při stavbě karoserie autobusu by mohla být více obsáhlá. Uvítala bych např. o kolik se navýšilo lepení před klasickým spojování svařováním. Praktická část : Při vyhodnocení lakovaných vzorků se zatoulal popisek grafu do výpočtu. Při slovním hodnocení lakovaných vzorků je uvedeno pouze že došlo k adheznímu lomu po celé ploše vzorku. Je však nutné právě na tomto místě uvést, že se jednalo o adhezní lom mezi lakem a kovovým povrchem. Bakalářská práce splňuje stanovené cíle. Teoretická část je přehledná a výstižná. Vyskytují se zde sice faktické nepřesnosti, ale jedná se spíše o drobnosti. Praktická část je kvalitně zpracovaná. Adam Krejčí je schopen vyhodnotit výsledky smykové zkoušky v tahu a vyvodit z nich závěry. Závěr jasně shrnuje, proč je lepení adekvátní technikou spojování, a jakých výsledků bylo při experimentu dosaženo.

eVSKP id 109219