VYBÍRAL, O. Analýza slabých stránek laserového 2D vibrometru a jeho vylepšení [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2021.
Diplomová práce navazovala na semestrální projekt. Cílem práce byla analýza slabých stránek laserového 2D vibrometru a jeho vylepšení. Student se musel seznámit s problematikou bezkontaktního měření vibrací a systémem, který byl na VUT vytvořen v rámci jiné diplomové práce. Vzhledem k opatřením v rámci pandemie měl student velmi omezený fyzický přístup k vibrometru, přesto se mu podařilo se systémem naučit pracovat, pronikl do detailů komplexního programu a vypracoval obsáhlý seznam slabých stránek. Dále navrhl možná řešení existujících problémů a část z nich implementoval. Rád bych zdůraznil, že v rámci toho systém doplnil dalšími funkcemi, které původní program vůbec neměl, jako prohlížeč naměřených dat, včetně vizualizace měřeného módu kmitání. Student pravidelně konzultoval a na konzultace byl vždy připraven. Jako výtku bych viděl, že při implementování oprav student postupoval snad až příliš opatrně, zřejmě z obav, aby do programu nezanesl další chyby. Výsledkem je, že není implementováno ještě více navržených vylepšení. Přesto student odvedl dobrou práci, která svědčí o jeho inženýrských schopnostech. Práci hodnotím na 85 bodů, B.
Diplomová práce pana Bc. Vybírala se věnuje vylepšením softwarového ovládání 2D měřicího systému vibrací s laserovým interferometrem, který vznikl v rámci dřívější diplomové práce. Řešení zahrnovalo nastudování a pochopení cizího, relativně komplexního zdrojového kódu, nalezení slabých stránek, zvolení částí k vylepšení, realizaci vylepšení a otestování, což bylo do jisté míry limitováno protiepidemickými opatřeními. V první kapitole student stručně popisuje součásti měřicího systému i celý program a jako podstatnou část vidím, že je shrnut potřebný software pro zprovoznění měřicího systému. Drobnou připomínku shledávám k tabulkám 1.1 a 1.2, kde je v prvním řádku označen rozsah s jednotkou mm/s/V, což není obvyklé a může čtenáře směřovat k veličině citlivost. Domnívám se, že pro vyjasnění tomu mohla být věnována krátká diskuze, bohužel to není patrné ani při blízkém pátrání. U tabulek není odkaz na zdrojovou literaturu, před tabulkami se nachází pouze generický odkaz na dokumentaci výrobce bez URL adresy, který se týká kontroléru, ale nikoliv dekodéru. Katalogový disk dekodéru není přiložen ani na disku, čtenář si jej musí dohledat sám. Druhá kapitola je věnována studiu programu, nalezení a popsání slabých míst z pohledu studenta. Dohromady je zmíněno 15 oblastí, u kterých je popsáno, proč se student domnívá, že by stály za vylepšení, u některých je i naznačen způsob řešení. U této kapitoly chybí nadhled, jedná se spíše o vyjmenování problémů. Tabulka v závěru kapitoly s porovnáním priority a složitosti implementace různých řešení by výrazně podpořila sdílení studentových myšlenkových pochodů. Kapitoly na sebe také občas nenavazují, je odkazováno na kapitoly, které teprve budou popsány (viz. začátek kapitoly 2.9). Ve třetí kapitole jsou již popsána samostatná řešení jednotlivých zlepšení. U této kapitoly již předpokládám, že student postupoval systematicky od problémů, které považoval za nejdůležitější k těm méně zásadním, ale v textu to není zmíněno. Popisované změny hodnotím přínosně, při testování programu jsem nenarazil na závaznější problémy, avšak dle mého názoru se změna uživatelského rozhraní v rámci kapitoly 3.3 nepovedla nejlépe, při pokusu o označení jiného bodu se občas stává, že dojde k přesunu bodu původně označeného. Změněny v kódu hodnotím jako přehledné a díky práci se systémem správy verzí je možné se vrátit ke starším verzím kódu. Čtvrtá kapitola ukazuje, že hlavní funkčnost kódu nebyla ovlivněna a že původní i nová verze dospěla ke srovnatelným výsledkům. Kromě vizualizace výsledků by bylo vhodné také zobrazit graf s rozdíly. Poslední kapitola shrnuje náměty pro další rozvoj, ale z podstatné části se překrývá s druhou a třetí kapitolou, pouze je více nastíněno řešení. V práci je viditelná snaha autora vyjadřovat myšlenky stručně a jasně. Bohužel tato myšlenka byla přehnána a text se skládá z krátkých holých vět, některé dokonce postrádají větné členy, což výrazně snižuje čitelnost textu. S ohledem na úzce profilované softwarové zadání je práce s literaturou omezena pouze na předchozí diplomové práce a katalogové listy, odborná literatura nebyla využívána. Student splnil všechny body zadání, práci hodnotím 75 body, známka C.
eVSKP id 134834