VODA, T. Modelování a řízení leteckých proudových motorů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2017.
Pan Tomáš Voda se věnoval modelování a řízení leteckých proudových motorů. Zadání práce lze považovat za náročné. Při řešení musel proniknout do složité problematiky modelování a řízení nelineárního MIMO dynamického systému. Hlavním výstupem práce je dynamický model proudového motoru Jetcat P80-SE v software T-MATS. Diplomant si optimálně rozvrhl svoji práci na celou dobu řešení dané problematiky, pracoval soustavně a svědomitě. Dle vlastního uvážení se zúčastňoval pravidelných konzultací, na které přicházel vždy velmi dobře připravený. Spolupráci s diplomantem hodnotím velmi kladně. Vypracovaná diplomová práce je napsána v logickém sledu a splňuje požadavky zadání. Při jejím vypracování diplomant, dle mého názoru, prokázal výborné inženýrské schopnosti. Práci doporučuji k obhajobě a navrhuji výborně A -95.
Diplomová práce se zabývá modelováním, analýzou stávajících metod řízení a návrhem řízení modelu leteckého proudového motoru. Konkrétně je řešen motor Jetcat P80-SE. Zadání diplomové práce bylo náročné, protože se jedná o nelineární systém, ve kterém se některé veličiny měří/nastavují pouze nepřímo. Práce na tomto zadání vyžadovala zvládnutí multioborové problematiky, která zahrnuje modelování, identifikaci, řízení a využití různých simulačních nástrojů. První kapitola se zabývala výčtem používaných typů proudových motorů. Tato část je zajímavá, očekával bych však podrobnější rozbor stávajících metod řízení (jeden bod zadání), které je provedeno pouze na třech stranách. Druhá kapitola se věnuje modelování proudového motoru se zaměřením na SW nástroj T-MATS. V části ověření statického modelu v kapitole 2.3.3 není jasné, co se míní modelem 1 a modelem 2. V kapitole 2.3.4 není dostatečně jasně vysvětleno, proč je pro srovnání s reálným motorem použit PI regulátor navržený v pozdější části práce. Obrázek 2.15 a 3.5 jsou úplně stejné a je proto zbytečné je v práci uvádět dvakrát. V kapitole 2.4, která se zabývá identifikací modelu motoru, jsou získána různá zesílení v závislosti na průtoku a otáčkách. Je zvláštní, že změny jsou v rozsahu desítek procent a při návrhu regulátoru bylo nutné měnit zesílení řádově. Kapitola 3 popisuje řízení proudového motoru. Popis na začátku kapitoly 3.1.1 není přesný, pro danou soustavu však vyhovuje. Návrhu zesílení PI regulátoru nerozumím, je k tomu doplňující otázka. Omezení maximální teploty v kapitole 3.1.4, přestože se píše, že se jedná pouze o jednu možnost implementace ochrany motoru, není moc šťastné a v praxi bych ho nepoužil. Nepomohlo by použití rampy na místo skokové změny požadovaných otáček? Nebo omezení rychlosti integrace v případě velkých regulačních odchylek? Nebo přidání vazby od teploty do regulátoru, jako pomocnou řídicí veličinu? V závěru jsou sepsány dosažené výsledky a vytyčeny další směry možného budoucího zkoumání. Práce má velmi pěknou grafickou úroveň. Tento fakt poněkud zastiňuje poměrně velké množství gramatických chyb (chybí čárky mezi větami, špatná i/y: vyplívá, hodnoty byli a další drobné překlepy) a její stručnost. Protože je práce napsaná česky, je použití anglo-amerických jednotek spíše matoucí a volil bych obrácený postup – použití SI jednotek a převodní tabulky v závěru do anglo-amerických jednotek. Také z důvodu srovnání s výsledky z Košic. Je škoda, že práce podrobněji nepopisuje vytvořený model proudového motoru. Očekával bych popis každého bloku zvlášť. Vytvořený model považuji za hlavní přínos diplomové práce. Celkově se dá říci, že práce svědčí o inženýrských schopnostech diplomanta. Navrhuji hodnocení 80 bodů.
eVSKP id 102809