KRČMÁŘOVÁ, D. REVITALIZACE PŘEDPOLÍ KVĚTNÉ ZAHRADY V KROMĚŘÍŽI [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. 2009.

Posudek vedoucího

Hybská, Bohumila

Slovní hodnocení práce: Předložená práce respektuje zadávací podmínky projektu. Novostavba umístěná v prostoru vhodném pro zastavění je z hlediska dispozičního uspořádání přehledná. Architektonické řešení objektu zůstává pozadu za plánovaným konceptem. Dopracování by si zasloužilo řešení "jediné" prosklené fasády a detailní řešení zelené střechy. Provozní schéma ostatních objektů je dobré. Řešení parkových a sadových úprav odpovídá zvolenému řešení. Otázky a náměty k obhajobě: 1. Proč jste ve svém řešení použila objekt se "zvlněnou" střechou? 2. Jak si představujete řešení zelené střechy? Jaký charakter by měla mít a jaké osazení rostlinami popř. travinami na ní uvažujete?

Posudek oponenta

Zatloukal, Ondřej

Z předložených dokumentů (Průvodní zpráva a "Návrhová část" Revitalizace části Květné zahrady) je patrná snaha - především co se týče architektonického výrazu - o zvolení "radikálního" uchopení tématu. Autorka návrhu akceptuje historické členění Holandské a Pomerančové zahrady na dva celky - starší pocházející ze 17. století a mladší ze století 18. Ve starší části se snaží autorsky navázat na historickou podobu. Mladší část využívá pro objekt, v němž se kumuluje několik funkcí vzhledem k návštěvnickému provozu a edukaci. Vstupní objekt obsahuje návštěvnický provoz spolu s bytem správce objektu a zázemím pro provoz kulturních akcí. Teplý skleník je využit expozičně. Studený je v letních měsících využíván k pořádání kulturních podniků. Poté následuje provoz zahradnictví se dvěma skleníky podobného tvaru jako objekt v Holandské zahradě. Prostor Králičího kopce a Voliéry. K předloženému řešení mám několik zásadních výhrad, které však z části budou směřovány na vedení Fakulty architektury, potažmo vedoucímu této práce. 1. Z předloženého řešení je patrná minimální míra "pokory" ve vztahu k historickému prostředí a památce UNESCO. Za zcela "brutální" považuji umístění objektu, který navíc nemá žádnou logiku, vede odnikud nikam - a to i navzdory prohlášení, že vede "ke konečnému cíli poutníkova snažení" - neskutečně plýtvá cenným prostorem. Spíše s povzdechem dodávám: jak rád bych posuzoval práci, která by určité prostory fixovala na základě dobové ikonografie, další velmi důkladně restaurovala a teprve "zbylé" plochy řešila autorsky. Za nelogické považuji řešení parterové části Holandské zahrady, do jehož středu autorka umístila vodní prvek, který je však v podstatě nepřístupný. Navíc nerozumím tomu, proč autorka neužila pro tento vodní prvek dochovanou sochu Neptuna. Za nedostatečné považuji řešení prostoru Králičího kopce - světelného objektu, prostoru kolem Voliéry, nevyužití barokních domečků přiléhajících ke Květné zahradě. Neřešeny dále zůstávají lavičky v prostoru od zahradnictví k Voliéře. Autorka také v podstatě neřeší vegetační složku zahrady což v tomto případě považuji přinejmenším za zarážející. 2. Z předloženého je také patrná zcela zásadní neznalost problematiky památkové péče (od slova paměť, zapamatovat, pamatovat, uchovat) a neujasněnost priorit ochrany a poslání památky UNESCO. 3. Návrh zcela selhává v provozních vazbách - zvláště co se týče cestní sítě a zpevněných povrchů pro provoz těžké techniky - zahradnictví, obsluha Holandské zahrady, kotelny atp.). 4. Za nedostatečnou považuji Průvodní zprávu (například v ní autorka nespecifikuje vegetaci - sad listnatých stromů nepovažuji za specifikaci či návrh řešení, zdůvodnění nutnosti objektu v Holandské zahradě, popsání provozu zahradnictví atd.). 5. Za nedostatečné a nepřesvědčivé dále považuji i grafické řešení projektu.

eVSKP id 22958