PĚCHOTOVÁ, B. Lokalizace optického disku na snímcích sítnice [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2013.
Cílem diplomové práce bylo prostudovat vlastnosti barevných oftalmologických obrazů sítnice a zaměřit se zejména na charakteristiku optického disku a metody jeho detekce. Vybraný přístup bylo cílem implementovat. Studentka využila dostupnou odbornou literaturu a provedla literární rešerši metod detekce optického disku. Podstatná část práce je tedy věnována přehledu různých přístupů detekce. Studentka se poté sama zaměřila na konkrétní metodu detekce optického disku s využitím informace o směrovosti cévního řečiště na sítnici a provedla implementaci této metody v programovém prostředí MATLAB. Studentka v průběhu řešení diplomové práce pracovala zcela samostatně a téměř vůbec nedocházela na konzultace. V letním semestru o sobě dala vědět až těsně před zápočtem. Neměl jsem tak téměř žádnou příležitost kontrolovat, v jakém stavu se řešení práce nachází a směrovat studentku požadovaným směrem. Dosažené výsledky ale ukazují, že studentka prokázala schopnost nastudovat si danou problematiku a získané poznatky prakticky aplikovat. K výsledkům a způsobu vyhodnocení metody mám však dvě poznámky. Vytvořená metoda je schopna detekovat oblast optického disku, nicméně schopnost metody detekovat přímo střed optického disku je diskutabilní a není nikterak vyhodnocena. Z časových důvodů není rovněž provedeno hodnocení metody s využitím patologických snímků sítnice, případně snímků z jiných databází. Nicméně, i přes uvedené nedostatky považuji zadání práce za splněné a práci doporučuji k obhajobě. Dosažené výstupy a celkový přístup studentky hodnotím klasifikačním stupněm C/70 b.
Autorka předložené práce vypracovala diplomovou práci na téma segmentace optického disku na sítnici. Práce je napsána 60 stranách a rozdělena do desíti kapitol. Text práce sleduje zadání a lze konstatovat, že zadání je splněno. Struktura práce je přehledná. Úvodní kapitoly, které popisují anatomii oka, průběh vyšetření očního pozadí a obrazová data, jsou napsány srozumitelně. V páté kapitole je uvedena rešerše, která byla součástí zadání. Ta je poměrně podrobná s řadou kvalitních odkazů. Dále pak autorka popisuje vybranou teorii k několika metodám, které v práci použije. Samotný popis řešení je uveden na 10 stranách textu. Autorka si definovala dvě kriteriální funkce, které jsou zapsány vztahem (10) a (11). Jejich význam je uveden, avšak jejich zápis není zcela v pořádku. Tyto hodnotící funkce jsou pak minimalizovány hledáním optimálních parametrů paraboly. Je uvedeno, že optimalizace je provedena pomocí genetických algoritmů (GA), jejichž princip je v práci popsán. Nicméně jsem v textu nenašel zmínku o tom, jak byl GA nastaven (varianta GA, parametry křížení, mutace apod.). Po studiu zdrojového kódu jsem nabyl dojmu, že ve skutečnosti nebyla použita metoda GA, ale jakési náhodné prohledávání. Dále následuje kapitola, která popisuje vyhodnocení metody. Ta je bohužel poměrně stručná. Autorka použila na testování pouze 15 snímků, na kterých vyhodnotila sensitivitu 80%. Není zde ale rozlišeno, jaká hodnotící funkce byla použita. Pouze v Závěru je zmínka, že „obě kritéria byla ve výsledku přibližně stejná“, navíc se zde objevuje „úspěšnost“ 86%. Očekával bych také mnohem podrobnější diskuzi k výsledkům a k navrženým metodám. Po formální stránce je práce na průměrné úrovni. Jako nevhodné považuji vkládání zdrojových kódů do samotného textu práce. Dále lze pak vytknout nejednotné formátování použité literatury. Diplomantka ukázala, že je schopna prakticky realizovat zadaný úkol. Samotné řešení a vyhodnocení však není, dle mého názoru, příliš šťastné a zasloužilo by si v jednotlivých bodech rozpracování. Z těchto důvodů hodnotím diplomovou práci stupněm D/67b.
eVSKP id 65882