ŠMÍDEK, M. Kladná elektroda na bázi MnOx pro PEMFC [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2011.

Posudek vedoucího

Novák, Vítězslav

Úkolem studenta v diplomové práci, zadané ústavem elektrotechnologie FEKT VUT v Brně, bylo seznámení s problematikou nízkoteplotních palivových článků s polymerním elektrolytem (PEMFC), které využívají polymerní membránu alkalického typu. Zde je možné využít neplatinových katalyzátorů na bázi oxidu manganičitého. Cílem práce bylo připravit takovou kladnou elektrodu, modifikovat její vlastnosti pomocí dopantů, sestavit funkční PEMFC a proměřit jejich zatěžovací charakteristiky. Student průběžně plnil požadavky časového plánu a jednotlivé etapy plnění úkolu předkládal v dohodnutých termínech. Využíval doporučenou literaturu i možnosti osobních konzultací. V některých fázích řešení bych proto očekával poněkud větší aktivitu a pečlivost. Úroveň předložené práce je jak po stránce jazykové, tak po stránce obsahové, dobrá. Práci doporučuji k obhajobě.

Posudek oponenta

Chladil, Ladislav

Bc. Miroslav Šmídek vypracoval diplomovou práci na téma kladné elektrody pro palivové články. V úvodu autor zmiňuje význam palivových článků z hlediska dopadů na životní prostředí a jejich historický vývoj. Celý úvod však postrádá jakýkoli odkaz na odbornou literaturu. V teoretické části se autor věnuje především rozdělení palivových článků a popisem činnosti jednotlivých typů. Oblast katalyzátorů na bázi MnOx je stručně shrnuta na dvou stranách, přestože je ústředním tématem celé práce. Když na str. 25 autor uvádí, cituji: „V poslední době vývoj směřuje k nahrazení Pt manganem.“, je třeba takové tvrzení podložit minimálně několika odbornými články, které se danou problematikou zabývají. Na celou teoretickou část má velký vliv malý počet nastudované literatury a také nízká formální úroveň zpracování. V experimentální části autor plní zadání, kterým bylo proměření základních charakteristik palivového článku s katalyzátory na bázi MnOx. Při popisu přípravy hmot se autor dopouští množství nepřesných či špatně formulovaných frází. (str. 29: uhlíkové membrány, str. 30: airbus pistole, …). Na začátku experimentální části se autor zcela zdlouhavě a zbytečně rozepisuje o postupu přípravy elektrod, který nakonec nebyl použit. Grafy naměřených závislostí jsou zpracovány přehledně, avšak namísto změřených hodnot okolních podmínek obsahují pojmy „okolní teplota“, přičemž musím podotknout, že na každém pracovišti je možnost teplotu nejen změřit ale dokonce i nastavit. Autor mohl i další pojmy jako anpř. „maximální tlak“ uvést v číselných hodnotách. Co se týče tabulek, tak je zcela nepochopitelné, že na str. 36, 41, 49, 53 autor zdlouhavě rozepisuje jednotlivé hmotnosti nanesených katalytických hmot a neumístí tyto hodnoty přímo do tabulky. V závěrečné části chybí především souhrnná tabulka s vyznačenými výsledky, které autor dále diskutuje. Tím se stává práce méně přehlednou a téměř znemožňuje bližší porovnání výsledků. Autor v předložené diplomové práci splňuje svoje zadání a přináší zajímavé a cenné výsledky. Z tohoto důvodu i navzdory velkým nedostatkům po formální stránce tuto práci doporučuji k obhajobě.

eVSKP id 41179