KRYŠTOFOVÁ, A. Sledování distribuce esenciálních prvků a platiny v měkkých tkáních [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2025.

Posudek vedoucího

Vašinová Galiová, Michaela

Studentka Bc. Aneta Kryštofová zpracovala diplomovou práci na téma „Sledování distribuce esenciálních prvků a platiny v měkkých tkáních“. Cílem práce bylo ověřit prvkovou asociaci u vzorků nádorů ovarií bez a po léčbě pomocí cisplatiny. Práce navazuje na diplomovou práci Ing. Elišky Pecinové, v rámci které byly definovány hypotézy dále ověřované experimentální činností Bc. Kryštofové. Studentka definovala rozdíly v prostorové distribuci prvků v závislosti na typu tkáně analyzovaných vzorků a diskutovala pozitivní korelaci mezi Fe a Pt v rámci výskytu makrofágů. Bc Kryštofová se také věnovala přípravě vhodných standardů pro laserovou ablaci, aby bylo možné distribuční mapy kvantifikovat a identifikovat změny v samotných obsazích. Studentka Bc. Aneta Kryštofová přistupovala k experimentální činnosti s entusiasmem a aktivně řešila zadané úkoly. V krátkém časovém období si osvojila práci s laserovým ablačním systémem, se kterým v rámci své bakalářské práce nepracovala. Oceňuji také trpělivost a pracovní nasazení při přípravě a testování připravených standardů. Výsledky její práce budou soužit jako základ pro další experimenty ve studiu resistence nádorových tkání vůči chemoterapii.

Posudek oponenta

Farková, Veronika

Diplomová práce studentky Bc. Anety Kryštofové se zabývá sledováním distribuce esenciálních prvků a platiny v měkkých tkáních. Práce je sepsána v českém jazyce a má standardní strukturu. Teoretická část se zaměřuje na popis nádorových onemocnění, jejich vznik a vliv rizikových faktorů. Dále se věnuje platinovým derivátům a jejich vlivu na lidský organismus a životní prostředí. Následuje kapitola zaměřená na techniky in situ analýzy měkkých tkání, přičemž v závěru se autorka nejvíce soustředí na laserovou ablaci s hmotnostní spektrometrií indukčně vázaného plazmatu. Teoretická část je napsána přehledně, osobně bych ji však doporučila zkrátit, omezit obecně laděná témata a více se zaměřit na odbornou problematiku. V textu se objevuje několik drobných nedostatků, jako například kurzíva u odkazu na „obrázek 3“, chybějící tečky za větami či používání neodborných výrazů jako „bombardování“ nebo „ladění“. Dále bych vytkla nejednotné zpracování strukturních vzorců – doporučuji je sjednotit a překreslit v programu ChemSketch, čímž by se zároveň předešlo nutnosti jejich citování. Většina kapitoly věnované přípravě vzorků a metodám je zpracována přehledně a umožňuje zopakování experimentů. V metodické části by se však již neměl objevovat výklad principu použitých analytických technik. V části 3.4 je při přípravě tlumivého roztoku uvedena hodnota „3000/6000“, u které není vysvětleno, co přesně tato čísla znamenají. Dále je zmíněna zkratka PFA, která nebyla v textu předem definována. Kapitola Výsledky je popsána podrobně a čtenář se v ní dobře orientuje. Grafy jsou přehledné, avšak u obrázku 20 bych doporučila umístit označení A/B/C do levého horního rohu a zvolit větší písmo, aby byla zachována přehlednost. V celé kapitole chybí diskuse výsledků ve vztahu k jiným odborným studiím a zahraniční literatuře. V závěru jsou přehledně shrnuty dosažené výsledky, nicméně považuji za nadbytečné zde znovu uvádět princip použité analytické techniky. Práce cituje celkem 141 relevantních literárních zdrojů. Oceňuji celkovou jazykovou úroveň textu, který je srozumitelný a obsahuje minimum překlepů či stylistických chyb. Práce splňuje požadavky kladené na diplomové práce a doporučuji ji k obhajobě.

eVSKP id 162551