LOSOSOVÁ, I. Slovácké divadlo II. [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. 2019.

Posudky

Posudek vedoucího

Sládeček, Svatopluk

Stavba nové budovy Slováckého divadla je umístěna ve Smetanových sadech podél ulice Všehrdovy. Je přiřazena jako třetí kulturní instituce ke Slováckému muzeu a kinu Hvězda. Díky tomuto umístění bylo možné vyřešit divadelní provoz v celém rozsahu potřeb divadla, včetně části pronajímatelných kancelářských prostor a parkovacích kapacit přímo pod budovou. Z hlediska technologie divadelního provozu je přínosem provaziště nad předscénou. Za podstatnou kvalitu návrhu považuji proporce budovy a její měřítko. Půdorysné rozměry se odvozují od hmoty kina. Stavba je však vyšší, úměrně tomu, že je umístěna dále od centra města. V koncepci fasády, je cosi divadelního, hra s oponou a výkryty. Přesto se autorce nakonec povedlo dosáhnout svěží kompozice fasád hlavní stavební hmoty objektu. Celkové tvarové řešení, však mohlo být více vyhraněné. Ve výkresech nejsou zakresleny některé otvory a průchody.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Přístup studenta ke zpracování A 95 Autorka pracovala trpělivě, vytrvale a nebála se dělat potřebné změny v koncepci. Přesto by si příště mohla dovolit pracovat s větší mírou odvahy a rozvernosti.
Navrhovaná známka
B
Body
89

Posudek oponenta

Bernátek, Tomáš

Autorce se podařilo celkem logicky uspořádat půdorysy do velmi kompaktního tvaru budovy. Přitom se jedná u divadelní budovy o poměrně složitý provoz. Uvedené nedostatky v jednotlivých bodech hodnocení by byly v reálném profesním životě v kolektivu spolupracujících specialistů řešitelné. Vzhledem ke složitosti a komplexnosti dané práce je pochopitelná jistá „nedotaženost“.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Urbanistické řešení C Umístění novostavby Slováckého divadla do Smetanových sadů za stávající budovu kina se jeví jako vhodné řešení, nicméně se tím budova dostává do oblasti přechodu k „rozvolněné“ zástavbě sídlištními bloky a sportovně-komerčními objekty, což ji poněkud degraduje. Dopravní napojení je bezproblémové, autorka navrhla pod objektem dvoupodlažní podzemní parkoviště, což eliminuje nutnost nadzemních odstavných ploch. Z urbanistického hlediska odpovídá půdorys divadla hmotě kina a tvoří k němu protipól. Tak jako kino v půdoryse působí dynamicky díky kupoli kruhového hlediště, působí i návrh divadla dynamicky díky „lopatkám“ opakujícím se ve všech čtyřech rozích objektu, oba objekty evokují rotaci. Problematická je výška objektu vzhledem ke kinu i vzhledem k parku.
Architektonické řešení B Sympatický je záměr symbolického znázornění divadelní opony před fasádou. Tato myšlenka má potenciál, výsledek ale není úplně přesvědčivý. Konsekventní použití vertikálního členění fasád okny působí promyšleně a rytmicky. Tato vertikalita ale zdůrazňuje o to víc neproporční výškový vztah ke stávajícímu kinu.
Provozní řešení B Dispoziční řešení divadla je na straně uměleckého zázemí a jeviště funkční. Na straně návštěvníků mohl být foyer a vstupní vestibul vyřešen prostorově lépe – předložený návrh pracuje se třemi úrovněmi, které mohly být vizuálně propojeny např. galeriemi. Prostor u vstupu s pokladnou a šatnami by byl v reálném provozu jistě přeplněn. Forma hlediště je funkční, problematické se jeví postupné zužování bočních schodišť směrem k východům. Kavárna u hlavního vstupu je navržena ve dvou etážích, vždy ale oddělena pevnou stěnou od foyeru. Patrně se jedná pouze o špatné znázornění v CAD a stěna byla myšlena jako posuvná. Ve 4. nadzemním podlaží jsou umístěny kancelářské provozy. Inteligentně je vyřešeno denní osvětlení střešními zazeleněnými atrii. Směr otevírání dveří z místností do chodeb je celkem nahodilý. Ve většině případů směrem do chodeb. Lepší je neotevírat dveře proti provozu na chodbě – může dojít ke zraněním.
Technicko konstrukční řešení B Základní konstrukční struktura objektu je promyšlená, objekt by byl bez větších statických problémů realizovatelný. V detailech se autorka dopustila několika chyb. Jako „bílá vana“ je označena pouze stěna, na stěně je z vnější strany „černá hydroizolace“ která by vysušením bílé vany znemožnila její fukčnost, použití asfaltových pásů na betonovou mazaninu před vyztužováním a betonáží základové desky je v reálných podmínkách neproveditelné (poškození…). Odvodnění lodžií směrem k celoskleněnému zábradlí je problematické, těžko udržovatelné, navíc v zimě při zamrznutí s nebezpečím poškození. Použití atikového ISO-nosníku je ve znázorněném detailu zbytečné, atika je kompletně tepelně izolována. Velmi pozitivní je ozelenění střech.
Formální úroveň C Grafická úroveň je na akceptovatelné úrovni. Přehlednosti návrhu by jistě pomohlo požití půdorysných schémat s vyznačením jednotlivých funkčních zón, provozních grafů atd. Z grafiky ani vizualizací není na první pohled patrné, že se jedná o objekt divadla.
Navrhovaná známka
B
Body
80

Otázky

eVSKP id 116189