PAPÍREK, J. Toxicita vybraných nitraminů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2018.
Předložená bakalářská práce Toxicita vybraných nitraminů splňuje požadavky na daný typ práce.
Při hodnocení zadané bakalářské práce jsem narazil na několik faktorů, které by, podle mého názoru, mohy být zpracovány pečlivěji a lépe. Jako jeden z nich vidím číslování kapitol, které je někdy docela zmatené a zároveň až příliš rozšířené (je dobrým zvykem číslovat maximálně třemi, v nejzažším případě čtyřmi číslicemi, tedy např 1.1.1., přičemž v práci se objevuje i číslování pomocí šesti číslic. Například kapitola 3.1.2. se vyskytuje v práci duplicitně, přičemž jde pokaždé o jinou. Celkově bych číslování kapitol doporučil zjednodužšit a naopak využít i různého fontu nadpisů a podnadpisů a zároveň velypšil styl odrážkování. Jako další nedostatek bych vybral odkazování na obrázky a tabulky - staré dobré "viz obr.č.:" vypadá v textu naprosto normálně a čtenáře navádí na konkrétní obrázek, či tabulku. V práci se bohužel, až na snad jednu vyjímku, takovéto odkazy nevyskytují. Rozhodně bych dále doporučil, odkazovat se na zdroj, z něhož byla čerpána jednotlivá schémata chemických syntéz, neboť zde tyto údaje chybí a není jasné, kde student tyto údaje získal, což zbytečně snižuje kvalitu práce. V části ekotoxikologie jsem narazil pouze na drobné nepřesnosti ve slovních obratech, jako např. že "ekotoxikologie je obor", ale již není řečeno, čeho že vlastně obor to je, nebo na celkem nesmyslný výraz "analytika životního prostředí". Hodnota EC50 není myšlena v drtivé většině případů pro úhyn, nýbrž pouze pro efekt - nezaměňovat s LC50. Členění biotestů dle různých hledisek je poměrně zmatené, liší se odrážkováním a zároveň u popisu některých biotestů chybí citační zdroj - například u rozdělení biotestů "dle pokročilosti" jsou uvedeny tři citační zdroje pouze u třetí generace a zbytek je bez jasného zdroje. Cílem ekotoxikologických testů nejsou "odpovědi na otázky", ale zisk odpovědi (reakce, měřitelného endpointu) při interakci s daným testovaným prostředím. Dále - kapitola 3.3.5. nese název - Fytotesty, ale přitom již o kapitolu dříve je poměrně podrobně popsán test na hořčici seté, který považuji za fytotest. Všechny biotesty jsou popisována obecně, vcelku postupně a přitom najednou u kapitoly, kde je poprvé zmíněn test s okřehkem je uvedeno, že bude sloužit k testování nitroaminů a nitrosoaminů - zařadil bych spíše až do experimentální části, zde je to poměrně zbytečné. Jak již bylo zmíněno - citace jsou využity někdy velmi zmateně, například na straně 28 se na celé stránce nevyskytuje jediný citační zdroj, ale až na posledním řádku stránky jsou uvedeny tři, což působí opět velice zvláštně. Hodnocení výsledků je poměrně srozumitelné, zdůvodnění nemožnosti interpretace některých hodnot kvůli nesplnění požadavků na validitu testu je v pořádku. Pouze doplním - při interpretaci výsledků formou grafů - je v pořádku hodnoty logaritmovat pro zisk sigmoidní křivky, avšak je potom dobré použít vhodnou, nelineární regresi a ne lineáru, která je v grafech použita. A zároveň je nesmyslné uvádět u logaritmů koncentrací na ose x jednotky (mg/l), zvlášť, když jsou hodnoty i v záporných číslech. Celkově však práci hodnotím jako vyhovující pro danou úroveň studia a doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 100217