TALIÁNOVÁ, E. Monitorování mitochondrií v živých buňkách s využitím fluorescenčních metod [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2021.
Rozsah práce je přiměřený bakalářské práci. Práce je přehledná, studentka v práci zajistila logické řazení a návaznost jednotlivých kapitol a textu. V rešerši se studentka zabývá zejména fluorescenční mikroskopií, buněčnými mitochondriemi a jejich funkcí, včetně přípravy buněk k experimentům. Rešerše je dostatečně citována a je dobrým podkladem k navazující praktické části. Experimenty byly provedeny původně jen ve dvou pokusech (pro 24 a 48 h) v jednom týdnu akademického roku. Naměřených buněk bylo málo a řada byla s apoptózou. Během období pro opravu bakalářské práce studentka zvládla vykonat ještě dodatečný experiment, který byl více úspěšný. Studentce se podařilo výsledky vhodně zpracovat a prezentovat. Zadání je tak možné považovat za splněné. Studentka se v práci dopouští jen jen malých nepřesností či nejasností, např. při popisu postupu zpracování a např. u popisu Obr. 6.6: “Zpracování - červená = 9101753; zelená = 1836993” zapomíná zmiňovat, že počítá s hodnotami a sumami pixelů snímků, které nepřímo označuje za úroveň fluorence. Občas chybí interpretace prezentovaných dat, např. u krabicového grafu, nebo bych uvítal podrobnější schéma pro postup při zpracování výstupů z konfokálního mikroskopu. Studentka vykazovala potřebnou aktivitu a podařilo se jí práci v prodlouženém období zpracovat na přijatelnou úroveň, byla zlepšena úroveň zejména teoretické části, praktická část byla také doplněna. Vzhledem k těmto skutečnostem a s přihlédnutím na dostatek času pro dopracování uděluji nově hodnocení práce na stupeň C.
Jedná se o přepracovanou bakalářskou práci, ve které se studentka zabývala monitorováním aktivity mitochondrií v buněčné linii odvozené z kostních metastází adenokarcinomu prostaty. Studentka zapracovala do své nynější verze většinu výtek, které jsem uvedla. Biologické experimenty, jejichž výsledky nebyly úplně přesvědčivé, nebyly opakovány. Dle mého mínění to ovšem není zásadní pro splnění bakalářské práce, nicméně je to poučení pro plánování experimentů do budoucna. Mám ale pár dalších výtek neboli námětů pro další vědecké psaní: gramatika (psaní čárek ve větě), psaní jednopísmenových slov (převážně předložek a spojek) na konci řádku, použití nespisovných výrazů (např. tím pádem, klidně, oskenovat, atd.), popis chemických sloučenin (píše se obyčejným fontem), naopak druhy biologických organizmů a latinská slova (in vitro, in silico) se píší kurzívou, uvádí se výrobce použitých chemikálií v závorce (máte to správně uvedeno či převzato v úvodu ale ne v popisu experimentu), citace (práce vycházela z článku od Rezende a kol, 2001 [20]), a další.
eVSKP id 136710