Posudky závěrečné kvalifikační práce

Posudek vedoucího

Klučáková, Martina

studentka se zhostila svého úkolu velmi dobře, vše poctivě konzultovala. Hodnotím A.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků zadání	A
Studium literatury a její zpracování	B
Využití poznatků z literatury	A
Kvalita zpracování výsledků	B
Interpretace výsledků, jejich diskuse	B
Závěry práce a jejich formulace	A
Využívání konzultací při řešení práce	A
Celkový přístup k řešení úkolů	A

Navrhovaná známka: A

Posudek oponenta

Sedláček, Petr

Bc. Kateřina Karbanová se ve své diplomové práci s titulem „Disociační chování přírodních biokoloidů“ zaměřila na experimentální studium disociace huminových látek. O aktuálnosti tématu není pochyb, huminové látky dlouhodobě přitahují celosvětovou vědeckou pozornost a ke správnému pochopení jejich chování a funkce v rozličných přirozených nalezištích (a především v půdách) je právě podrobný popis disociačních a rozpouštěcích rovnováh zcela nezbytný. Hned zkraje je možné konstatovat, že se diplomantka tohoto svého úkolu zhostila velmi dobře. V úvodních kapitolách předložené práce (Úvod, Teoretická část) diplomantka představuje huminové látky (HL) jako fascinující skupinu dosud ne zcela popsaných přírodních látek. Zaměřuje se na různé aspekty chemie HL, na jejich klasifikaci, strukturu, různé teorie jejich vzniku atd. S ohledem na konkrétní téma práce podrobněji seznamuje čtenáře se současným stavem znalostí o disociaci HL a představuje instrumentální techniky, které se ke studiu disociace HL nejčastěji používají. Tato část práce je zpracována přehledně, v logickém členění. Text je psán povětšinou příjemně čtivou formou, pouze občas se objeví formulačně kostrbaté obraty typu: „Jelikož tato teorie probíhá syntetickým mechanismem…“ (str. 9). O pečlivosti diplomantky také svědčí minimální množství překlepů. Z věcných připomínek k této části bych odkázal pouze na svůj první dotaz k obhajobě. V dalších částech práce studentka představuje vlastní experimentální příspěvek ke studované problematice. Zde si dovolím konstatovat, že práce přinesla velké množství původních experimentálních poznatků o disociačním chování klíčových frakcí HL. Při interpretaci dat se diplomantka nevyhnula několika tvrzením, o kkterých by se dalo polemizovat (viz otázky k obhajobě), to je ovšem s ohledem na komplexní téma práce pochopitelné. Z formálního hlediska bych upozornil snad jen na to, že u obr. 14 (str. 44) není jasná příslušnost datových řad k jednotlivým osám, a dále si dovolím podotknout, že věta ze str. 31: „Suspenze byly poté přefiltrovány přes mikrofiltr o velikosti 0,45 m pomocí injekční stříkačky…“ svědčí buď o studentčině záviděníhodné zručnosti, nebo o chybějící informaci o tom, že uvedená velikost se týká jednotlivých pórů, nikoliv filtru jako takového. Diplomová práce Bc. Kateřiny Karbanové bezesporu představuje kvalitní absolventskou práci. Diplomantka prokázala schopnost samostatné vědecké činnosti, dokázala se zorientovat v poměrně složité odborné problematice, navrhla, realizovala a smysluplně interpretovala experimenty, jejichž celkový objem dle mého názoru převyšuje nároky kladené na tento typ závěrečných prací. Proto práci doporučuji k obhajobě a hodnotím ji stupněm „Výborně (A)“.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků zadání	A
Logické členění práce	A
Kvalita zpracování výsledků	A
Interpretace výsledků, jejich diskuse	B
Využití literatury a její citace	A
Úroveň jazykového zpracování	A
Formální úroveň práce – celkový dojem	A
Závěry práce a jejich formulace	B

Navrhovaná známka: A

Otázky

V rovnovážných konstantách uvedených v kapitole 2.2.3 se zjevně vyskytuje několik chyb. Může studentka v rámci obhajoby představit správnou podobu těchto konstant? Proč se v rovnici (16) vyskytuje čtvrtá mocnina středního aktivitního koeficientu?
U extrapolací experimentálních dat obecně (viz např. Obr. 10 a následná diskuse) není z práce patrné, podle jakého klíče byla volena data, z nichž byla extrapolace provedena a jakým způsobem byla získána odpovídající hodnota pKa „bez extrapolace“. Může studentka doplnit tuto informaci v rámci obhajoby?
Na str. 44 je uvedeno: „Vidíme, že pro nízké koncentrace je velmi malý, jelikož se jedná o velmi zředěné roztoky, kde disociace prakticky nenastává.“. Toto tvrzení je ve zjevném nesouladu s konstatováním na straně 39: „Extrapolací této závislosti na nekonečné zředění, kdy se předpokládá, že jsou všechny molekuly disociované a ionty jsou od sebe vzdálené natolik, že se neovlivňují, …“? Který z obou předpokladů diplomantka považuje za správný?
Na straně 39 je dále uvedeno: „Molární vodivost od této koncentrace začne prudce klesat, protože se zvyšující se koncentrací roztoku se jednotlivé ionty začnou navzájem ovlivňovat a dochází k brzdění jejich pohybu. Pro vyšší koncentrace FK v roztoku se molární vodivost ustálí na nulové hodnotě a jejich ionty se tedy prakticky nepohybují.“ To, že se ionty FK nepohybují v elektrickém poli, je poměrně odvážné tvrzení. Jak si diplomantka představuje, že k tomuto brždění resp. zastavení pohybu dochází? Není možné, že pokles molární vodivosti je způsoben spíše agregací molekul FK, přičemž pohyb těchto agregátů v elektrickém poli je zachován?