Posudky závěrečné kvalifikační práce

Posudek vedoucího

Koráb, Vojtěch

Práce byla zkontrolována na shody, které vykazují 14 %. Jedná se veskrze o shody terminologické. Práce je originální a nejedná se o plagiát. Výsledky práce je možné použít v praxi při zakládání nového malého podniku. Diplomovou práci doporučuji k obhajobě před státní komisí.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Slovní hodnocení
Splnění stanovených cílů	A	Práce má jasně definované cíle. Cíle jsou adekvátní těmto druhům prací. Po prostudování práce se dá konstatovat, že cíle práce byly naplněny.
Zvolený postup řešení, adekvátnost použitých metod	A	Diplomant zvolil pro řešení práce podnikatelský plán. Metody použité v práci jsou adekvátní pracem uplatňovaným v magisterských kvalifikačních pracích.
Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry	C	Student prokázal řešením práce schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich patřičné závěry. Některé pasáže v analytické části mohly být hlouběji propracovány. Relevance mezi analytickou a návrhovou části byla prokázána.
Praktická využitelnost výsledků	B	Výsledky dosažené řešením diplomové práce jsou využitelné v praxi. Pro založení skutečného malého podniku by bylo potřeba zpracovat projekt a některé pasáže ještě prohloubit.
Uspořádání práce, formální náležitosti, použitá terminologie a odborná jazyková úroveň	B	Uspořádání práce je logické. Použitá terminologie je z oblasti podnikatelství. Jazyková úroveň je v pořádku. Překlepů je minimum.
Práce s informačními zdroji, včetně citací	C	V práci je přiložen seznam literárních zdrojů. Tyto zdroje jsou v práci náležitě citovány. V práci mohlo být použito více anglických zdrojů včetně vědeckých článků.

Navrhovaná známka: B

Posudek oponenta

Bumberová, Veronika

Ačkoliv by práce mohla být s ohledem na dílčí oblasti návrhů a analýz brána jako zpracování na relativně dobré úrovni, chybějící interní posouzení zdrojů a schopností začínajícího podnikatele (event. zakladatelů), neujasnění a roztříštěnost pojetí zákaznických segmentů a jejich chování, včetně řazení Porterova modelu 5-ti sil do vnitřních analýz (ať již se jednalo o nepozornost či ne), vede oponenta práce k hodnocení na uspokojivé úrovni. Otázka 1: Jakou logikou byla vymezena spádová oblast pro analýzu, komparaci a zhodnocení konkurentů (geografie, spádová oblast retailu, atd?). Prosím, dejte vysvětlení do spojitosti se svou strategii oslovení nejenom zákazníků v JMK, tak i využití stávajícího e-shopu. Otázka 2: V rámci kapitoly 3.1.3, popisujete faktor v podobě "efektu hromadění zboží", kdy lidé preferují investovat své finance do trvanlivých produktů a omezují své výdaje na volnočasové aktivity z důvodu obav z finanční nestability. Jaký to má vliv na výrobu a prodej Vašeho produktu a zvažoval jste zaměření lihovaru i do nabídky investičního alkoholu formou limitované edice? Otázka: 3: Odkud jste čerpal zdroj v podobě výpočtu velikosti vzorku v průzkumu, jak píšete dle Slovina? Otázka č. 4: V rámci str. 77 píšete, že kvadrant S-O představuje "strategii využití", bez podpory literárních zdrojů v předešlé teoretické části. Odkud jste danou typologii čerpal a je kvadrant S-O napojen na Vaše návrhy? Otázka 5: Pokuste se stručně popsat, v čem jste lepší, než popisovaní hlavní (přímí) konkurenti na trhu ("autentičnost", etiketa, vlastní sad, cena, kvalita, kamenný obchod, e-shop)?

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Slovní hodnocení
Splnění stanovených cílů	D	Práce je s ohledem na hlavní cíl tj. návrh podnikatelského plánu zpracovaná na relativně dobré úrovni, nicméně s ohledem na chybějící část analýz, podprůměrnému zpracování celkové evaluace a provázání výsledků s návrhy řešení, jde o zpracování na uspokojivé úrovni.
Zvolený postup řešení, adekvátnost použitých metod	D	Autor v úvodě tvrdí, že cílem práce je poskytnout ucelený návod na založení malého podniku prostřednictvím "důkladného zkoumání" vnitřních a vnějších faktorů prostředí. Nicméně v navazujících dílčích cílech a v celém provedení práce, metody interní analýzy zdrojů a schopností či jiného typu auto-evaluace chybí. Vymezení problému v kapitole 1.1 je nelogické a není popsáno dostatečným způsobem (proč se až na konci analýzy nebo dokonce až v návrzích oponent dozvídá o jakémsi již existujícím podniku s e-shopem a sadami?). Tato skutečnost měl být tedy popsána již v problému na začátku a měla se stát vstupním předpokladem pro další části. Autor ne zcela vhodně kombinuje v popisu metody logické-empirické-odborné (např. str. 12 - k tvorbě časového harmonogramu je využita metoda syntézy). V rámci práce jsou tak reálně užity standardní metody typu Porterův model či SLEPTE analýza, a provedení primárního průzkumu v oblasti preferencí zákazníků "odvozeného z analýzy trhu". Autor také píše, že bude užívat SWOT analýzu a SWOT matici. Bohužel popis metody a postupu v rámci tohoto kvalitativního přístupu a výsledných kvadrantů v rámci teoretické části je podprůměrný, což projevilo i v improvizaci na konci analytické části práce.
Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry	D	Z hlediska schopnosti interpretovat dosažené výsledky z analýz a vyvozovat z nich závěry je na uspokojivé úrovni. Autor má tendenci činit návrhy/závěry pro řešení již v teoretické části práce (firma bude s.r.o. - to mohlo být napsáno ve vymezení problému na začátku práce jako vstupního předpokladu). Podceněna je analýza externího, obecního okolí v rámci sběru a analýzy dat, která se projevila v nepodložených interpretacích v sociálních faktorech (např. potenciálními zákazníky mohly být restaurace, bary, hospody, pivnice a jiné podniky, jak v Jihomoravském kraji, tak po celé České republice). Výtku mám také v rozepisování historických kauz (metanol), kdy se má strategická analýza v této oblasti zaměřit na současný a budoucí vývoj ovlivňující podnikání. Naopak chválím za vliv legislativy v oblasti procesu založení, ale i výroby v oblasti palíren a ekonomických faktorech, vývoj spotřební daně či spotřeby lihovin na obyvatele. Škoda, že nebyl zohledněn vývoj cen vstupů a to zejména ovoce, které jsou s ohledem na výkyvy současného počasí často katastrofální a mají vliv na výslednou cenu pěstitelů, tak i odkupujících článků. V technologických faktorech se autor nezabývá "nejmodernějšími technologiemi" ve výrobě. Autor nemá ujasněné kritéria benchmarkingu v kapitole 3.2.1 a jednou skáče od brandu, přes etikety, web, rozsahu sortimentu až po cenu a to ne u všech vybraných hráčů na trhu (bylo vhodnější konkurenci rozdělit na přímou a nepřímou s jasnými kritérií). Podprůměrně je pak zpracování substitutů. Vymezení zákazníka formou 20 - 85 let (kapitola 3.2.4), je příliš obecné a široké, bez podpory dat a informací o chování těchto segmentů (např. tito zákazníci jsou citlivý na cenu, vazba k folklóru snižuje vyjednávací sílu těchto zákazníků apod.). Daná oblast také není propojena s metodikou průzkumu a neodpovídá výběru vzorku či strategii oslovení přes sociální sítě. Validita je s ohledem na strategii distribuce neprůkazná. Obsahově nelogicky pak působí některé otázky v rámci dotazníku např. str. 62 - "Co je pro Vás nejdůležitější při výběru pálenky?" - volba FOLKLÓR. Graf 20 - 22 - mohlo být sloučeno v rámci sloupcového grafu a vyjádřeno mediány nebo jiným ukazatelem. Pokud by autor provedl kvalitní rešerši v oblasti postupu kvalitativní SWOT analýzy a interpretaci v rámci výsledných kvadrantů, věděl by, že kvadrant S-O představuje agresivnější a více prorůstovou strategii tzv. ofenziva (a ne tržní stabilita) s možností buď koncentrace na úzký segment, průnikem na trh, inovací apod. Obecně, autor SWOT matici výsledných faktorů z analýz a průzkumu ani nemohl kvalitně postavit a to v důsledku chybějící interní analýzy a nedostatečně uchopeným faktorům z externího prostředí. Obsah a popis v rámci jednotlivých kvadrantů postrádá v některých částech logiku a je pokusem o improvizaci bez předešlých znalostí v dané problematice. Následné návrhy působí tak, že pokud by se odstranila většina z analýz či průzkumu, nic by se nestalo.
Praktická využitelnost výsledků	C	Z čistě subjektivního pohledu a s ohledem na povahu diplomové práce, bych zvažovala nad smyslem vůbec zařazení kapitoly 4.3 do návrhů a pokud, tak jinou vypovídací hodnotou obsahu. Práce je v praxi reálně použitelná v jednotlivých oblastech řešení a je vidět zapálení autora v dané problematice. Autor popisuje, že strategie je postavena na autentičnosti a kvalitě produktu, která má oslovit nejen zákazníky z Jihomoravského kraje, při využití nejmodernějších technologií destilačních zařízení a kvalitního ovoce, jak ze sadů lokálních sadařů, tak ze sadů vlastních (autentičnost je postavena na etiketě s folklórním motivem?). Ačkoliv chválím za výrobní plán a proces, svou vypovídací hodnotou z 90% spadá do teorie a místo toho, se zde autor mohl přímo zaměřit na potřebné zdroje a to s ohledem na malovýrobu zaměřenou na kvalitu. Vůbec nejsou jasné kapacitní možnosti lihovaru a objem produkce. Naopak, chválím za popis výběru lokálního dodavatele a odhad smluvních cen (i když bez komparace). Pro účely praxe je pak velmi dobře pojata kapitola 4.5.2, která bohužel nenavazuje na analýzu technologických možností na trhu v předešlých částech (je pak velice těžké posoudit a uvěřit "nejmodernějšímu" pojetí). Marketingový plán pro účely praxe postrádá vymezení cílů, které by navazovali na obchodní část. Hlavní mezeru spatřuji zejména v absenci oblasti segmentaci zákazníků a s tím související distribuce a propagace produktů. Ačkoliv chválím za kalkulaci ceny a obchodní marži, cenová politika nezohledňuje prodej lihovin přes e-shop nebo kulturních akcích, kde dochází k navyšování nákladů. Hodnocení rizik mohlo být řazeno až na konec tj. po finančním plánu, ze kterého vyplývají další tržní rizika z nastaveného cenového modelu. Plán tržeb spoléhá na jednoduchou logiku, co se vyrobí, to se prodá (bez ohledu na výsledky průzkumu či velikosti poptávky v předešlých částech s ohledem na konání folklórních akcí, událostí apod.). Trošičku naivně působí příjem z prodeje již v lednu roku 2025 ve výši cca. 200 tisíc, ale dejme tomu.
Struktura práce, použitá terminologie a odborná jazyková úroveň	C	Práce obsahuje teoretickou, analytickou a návrhovou část a splňuje formální náležitosti dané směrnicí (vyjímaje počtu klíčových slov). Student v práci používá adekvátní terminologii a odborná jazyková úroveň odpovídá zvolené problematice, nicméně občas se najdou autorem vymyšlená spojení např. "připravenost zákazníků koupit", "strategie využití" apod. Výtku mám k formátování textu (a to již na začátku v rámci bibliografické citace, odstavce jsou oddělování "enterem", což zbytečně natahuje samotný text apod.). Výtku mám také k "prázdným" místům v rámci práce (str. 58 - 64), kde autor nedokázal pracovat s rozvržením textu a intepretací formou grafů. Naprosto nesmyslně je řazena kapitola 2.5 "Marketingový průzkum" za problematikou strategické evaluační metody SWOT. Trestním tvrzením je pak popis v rámci obsahu kapitoly (str. 39, odstavec pod kapitolou 3): "...dále bude zkoumáno vnitřní prostředí pomocí Porterova modelu pěti sil".
Práce s informačními zdroji	C	V práci je s citacemi v rámci teoretické části práce pracováno na relativně velmi dobré úrovni s ohledem na knižní literaturu až na občasné střídání formy popisu v rámci vybraného citačních stylu (např. Beech & Chadwick, 2004, Osterwalder, Pigneur, 2010). U přímých citací, však není užita řádná citace v podobě chybějících stran (např. str. 31 - optimální strategie od (Beech & Chadwick, 2004). Dále autor užívá špatnou citaci online zdrojů (např. str.18 (Gov.cz)). Autor v rámci textu popisuje tzv. "Slovinův" vzorec výpočtu vzorku, ale neuvádí řádnou citaci, která nefigurují ani v bibliografické citaci v závěru práce (originální autor je Glenn D. Israel z roku 1992).

Navrhovaná známka: D