MOSLER, Š. REVITALIZACE PŘEDPOLÍ KVĚTNÉ ZAHRADY V KROMĚŘÍŽI [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. 2009.

Posudek vedoucího

Mléčka, Jan

Posudek oponenta

Odvárka, Antonín

Student Štěpán Mosler předkládá k obhajobě bakalářské práce projekt návštěvnického centra Květné zahrady v Kroměříži pojatý jako jeden velký otevřený prostor. Nazývá jej metaforou náměstí. Samotné objekty návštěvnického centra jsou vyzdviženy nad terén, aby se maximálně uvolnil prostor. Provoz v jednotlivých objektech, vzájemně propojených v jakýsi labyrint s mnoha možnostmi vstupů se odehrává ve 2. nadzemním podlaží. Takto otevřený prostor, jemuž dominují vodní prvky, je v kontrastu s Květnou zahradou, kde vše je skryto a návštěvník hledá cestu, objevuje na ní skryté taje zahrady a má možnost volby, kterou cestou se dá. Zde, na metamorfovaném náměstí, vše přehlédne téměř jedním pohledem. Nic proti používání kompozičního principu kontrastu, jenž je jednou z regulérních pomůcek tvůrců. Je však velkou otázkou, jak vlídné prostředí zde bude vytvořeno a komu bude sloužit. Náměstí, jak ho chápu je bytostně městský prostor, středobod, místo setkávání a nedělních korz. Volný prostor, do nějž ústí ulice. Koncept Štěpána Moslera je skutečně metaforou náměstí, ovšem v monumentálním měřítku (volná plocha konkuruje velikostí největšímu Kroměřížskému náměstí s příznačným jménem Velké). Otevřením tohoto prostoru do přilehlé ulice a nesourodé okolní zástavby, získává sice to, co si v tomto předpolí Květné zahrady autor vysnil, zároveň však atakuje zahradu samotnou. Ta, po staletí uzavřená do sebe, zahrada za zdí, zahrada tajemná, zahrada tušená, je nyní vystavena pohledům a hluku zvenčí. To jsou rušivé elementy, které pocítí právě ti, kteří se míří za tímto unikátem. Myslím, že je to příliš velká cena. Navíc, když toto řešení nutí všechny, kdož chtějí využít některou z nově nabízených služeb ve vnitřních prostorách budov, vyjít či vyjet do patra. Další kompoziční princip, který pracuje s jednotlivými ročními obdobími, zůstává pro mne skryt, natož pro nepoučeného návštěvníka, který nečetl autorovu průvodní zprávu. Objekty mají jednotnou formu a nijak tuto myšlenku nereflektují. Spíš byla jen přáním na počátku, výsledkem je však poněkud fádní boxová architektura na nožičkách s makrolonovým opláštěním. Objekty nabízejí mnohé rozličné funkce, je ale nutno počítat s návrhem přehledného informačního a navigačního systému, aby návštěvník našel, co hledá. Vše může jistě fungovat, provoz se však příliš komplikuje díky konceptu volného parteru, který mimochodem volný není, nýbrž je hustě protkán sloupovím. Na počátku jistě zajímavá myšlenka, ovšem finále poněkud nepřesvědčuje o přednostech tohoto řešení. Doporučuji vrátit tok myšlenek k počátku celého projektu, nalézt první skici a srovnat s tím, kam práce dospěla. Práci proto hodnotím C 70.

eVSKP id 22972