TYPOVSKÝ, V. Definice parametru pro dekonvoluci obrazu z elektronového mikroskopu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2018.
Student Viktor Typovský vypracoval diplomovou práci na téma: Definice parametrů pro dekonvoluci obrazu z elektronového mikroskopu. Jelikož jako vedoucí práce nehodnotím pouze formální a technickou část, jako první se tedy zaměřím na hodnocení spolupráce se studentem. Student během semestru velmi frekventovaně konzultoval svoji práci se zaměstnanci společnosti Thermo Fisher Scientific (bývalá FEI). Z konzultací bylo jasné, že student nemá pevnou oporu v základních oblastech zpracování signálu a dat, a tak trvalo delší dobu se prokousat teoretickou částí. I díky tomu práce byla dokončena v nejzazším termínu, čemuž odpovídají i množství překlepů v předložené diplomové práci. Student byl aktivní po celou dobu vytváření diplomové práce, ale spíše konzultačně než novými nápady. Práce obsahuje i řadu dalších formálních nedostatků. Strhávám body za nedostatečnou citaci, typ citovaných zdrojů, zmiňované překlepy, rozmazané obrázky v kapitole 4.1., velikost obrázků v kapitole 7.3.2. Velmi oceňuji psaní práce v anglickém jazyce a vytvořené grafické rozhraní pro modelování PSF skenovacího transmisního elektronového mikroskopu. Student otestoval dvě metody dekonvoluce obrazu a dotáhl práci do dobrého výsledku. Z technického pohledu je práce na dobré úrovni, pouze bych doporučil se vyhnout zdlouhavému popisování základní teorie elektronové optiky. Přes všechny mé poznámky doporučuji diplomovou práci k obhajobě s celkovým počtem bodů 72.
Předložená práce studenta Viktora Typovského se věnuje modelování PSF procesu zobrazení pomocí elektronového mikroskopu ve STEM módu. V první teoretické části práce je popsána konstrukce transmisního elektronového mikroskopu a vady jeho zobrazení, které jsou klíčové pro určení PSF. Dále je uveden stručný přehled metod pro neslepou dekonvoluci, kde však postrádám detailnější popis metody Lucy-Richardson, která byla použita pro následné testování. V další části práce se autor věnuje praktické realizaci modelu PSF. Tato část je rozsáhlá a poměrně dobře zpracovaná. Práci zakončuje část, v níž je navržený model PSF testován jak na modelových, tak na reálných datech z transmisního elektronového mikroskopu. Právě část testování považuji za slabinu předložené práce. Celá tato kapitola je velmi nepřehledná a po jejím přečtení je obtížné si vyvodit jakékoliv závěry. Pro hodnocení kvality restaurovaných dat jsou použita tři kritéria, přičemž oceňuji, že si autor nejprve jejich chování otestoval na simulovaných datech. Za nešťastné považuji použití kritéria RMSE pro hodnocení kvality restaurace reálných dat. RMSE kritérium vyžaduje, aby byl k dispozici nezkreslený obraz jako standard, se kterým je restaurovaný obraz porovnáván, ten však v případě reálných dat dostupný není. V takovémto případě zvýšení RMSE nemusí nutně znamenat zvýšení kvality restaurovaného obrazu, jak je v práci mylně předpokládáno. Po formální stránce obsahuje práce řadu nedostatků. Na většinu obrázků se autor neodkazuje v textu, čtenář si tak může jen domýšlet o který obrázek je aktuálně v textu popisován. Práce je napsána v anglickém jazyce, ovšem překlepy a úroveň použité angličtiny místy ztěžují pochopitelnost textu. Přes zmíněné výtky považuji zadání práce za splněné a hodnotím ji stupněm C - 70 b.
eVSKP id 110579