ČERMÁKOVÁ, A. Elektrostimulační metoda prodloužení života kardiomyocytů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2014.
Studentka měla za úkol zpracovat obsáhlé téma, které sestávalo mimo rešerši v dané oblasti z rozsáhlé experimentální části a následného zpracování a vyhodnocení dat s nezbytnou diskusí k výsledkům. Studentka se tématu ujala zodpovědně. Experimentům i postupnému návrhu a realizaci dodatečného řešení měřicího systému se věnovala průběžně po celou dobu. Výsledkem je řada dat, které studentka statisticky zpracovala a okomentovala. Pro zpracování a analýzu dat byla vypracována hodnotíci metoda, která bere v potaz charakter experimentů i řadu parametrů, které jsou ke kardiomyocytům a jejich chování vztaženy. Pro analýzu bylo vytvořeno vlastní programové řešení v GUI Matlabu. Toto řešení umožnilo manuálně a plně automaticky vyhodnotit velký rozsah dat z měření. Na předvedených výsledcích a rozsahu je znát průběžná a soustavná práce studentky. Všechny části jsou důsledně popsány a okomentovány. V práci proto hodnotím kladně zejména schopnost samostatně řešit danou problematiku, průběžnou práci na tématu, vlastní řešení stimulační metody, další práci s daty a rozsah vyhodnocení dat. Zadání považuji za splněné, přestože se u experimentální části nepotvrdily předpoklady z publikací. Jako důvod vidím problémy vztažené k práci s kardiomyocyty, což nemohla studentka příliš ovlivnit.
Snahou diplomové práce je ověřit elektrostimulační metodu prodloužení života izolovaných srdečních buněk. Studentka navrhla a realizovala sestavu s elektrostimulačním přístrojem pro prodloužení života kardiomyocytů a sledováním (měřením) jejich životních funkcí. Výsledkem je sada obrázků izolovaných buněk v průběhu cca 12 hodin. Dále studentka navrhla metodu detekce obrysů jednotlivých buněk a způsob vyhodnocení zda se jedná o buňku živou nebo již mrtvou. Tímto způsobem je možné automaticky získat závislost počtu živých buněk na čase a tento experiment opakovat např. s jinými parametry. Prospěšnost elektrostimulační metody se bohužel nepodařilo zcela prokázat a to především z důvodu těžko dosažitelných podmínek při experimentu (nutnost převozu buněk, změny teploty, nesterilní prostředí). Technickou část práce (návrh generátoru pulzu, detektor živých buněk) považuji za velice zdařilou s logickou skladbou i obsahem kapitol. Po formální stránce je práce kvalitní, vyskytují se zde pouze menší nedostatky, např. s označením vzorců. Zadání práce bylo splněno.
eVSKP id 73038