MACHARA, F. Slovinské národní divadlo v Lublani [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. .

Posudek vedoucího

Ruller, Ivan

Urbanistické řešení má několik základních prvků. Autor vychází ze snahy respektovat širší urbanistické vztahy dané zejména osou veoducí podél bývalého římského castra se stávající dominantou až ke staveništi divadla. Tuto myšlenku realizuje navržením výrazné vertikální dominanty v řešeném prostoru. Kladem řešení je dále snaha o oživení celého vnitrobloku velkorysou dostavbou v místech vnitřních dvorů stávající zástavby s funkcí komerční, společenskou i bytovou, Tím si autor vytváří kultivovaný městský prostor pro výstavbu divadla. Hlavní vstup je orientován velkoryse do proluky v severní části parku Hvězda. Pro obsluhu parkingu o kapacitě 101 státní i celého technického zázemí divadla využívá proluky ve Slovenski ulici. Nájezdové rampy pro kamiony i osobní auta situuje za samostatný komerční objekt podél východozápadního průchodu vnitroblokem. Bylo by asi vhodnější prohodit nástup rampou na střechu s nájezdem aut a kamionů, čímž by se zklidnila střední část prostoru a zkrátila cesta vozidel vnitroblokem. Řešení vlastní divadelní budovy vychází z klasické koncepce hlavního jeviště, dvou vedlejších a jeho zadního. Velkorysé společenské prostory jsou napojeny na vstupní halu se šatnou v západní části osy hlediště. Malý sál je přičleněn k jevištní části tak, aby umožnil její využití, i když má samostatný vstup. Snaha o výrazný kontrast mezi nízkou, horizontální částí budovy a výraznou vertikálou vedla k hlubokému ponoření objektu do terénu, což za předpokladu vhodných hydrogeologických poměru je možnéí řešení. Mírnou nevýhodou je nástup díváků do sálu shora, což vyvolává při vyprazdňování sálu nutnost překonávání velkého výškového rozdílu. Zajímavou myšlenkou je pojetí střechy společenské části jako veřejného prostoru s letní scénou. Pro zvýraznění vertikální dominanty je nad provaziště umístěna ve čtyřech podlažích část s některými provozními místnostmi divadelního hereckého zázemí. Architektonické řešení vychází ze základní myšlenky kontrastu vertikály a horizontály, což je vyjádřeno i v použitých materiálech - beton, sklo. Jemné tvarování vertikální hmoty, podtržené navíc jehlou s reflexním povrchem i celkové organické pojetí celého prostoru je pozitivní a výtvarně sjednocuje celý vnitrblok. Konstrukční řešení odpovídá základním myšlenkám autora, mělo by však být lépe prezentováno, pokud jde např. o základní vyjádření ploch plných a prosklených. Technickou zprávu by bylo potřeba doplnit i o přehled ploch i obestavěných prostorů. Otázky a náměty k obhajobě: 1) Širší urbanistické vztahy 2) Divadelní technika

Posudek oponenta

Němec, Josef

Dané staveniště je vymezeno rozsáhlejším prostranstvím vnitrobloku v historickém centru Lublaně. To zvyšuje náročnost na řešení, zvláště mají-li být všechny stávající objekty bloku zachovány. Pokud se týká urbanistického začlenění, diplomant respektuje a inspiruje se historickými vztahy s určitou vazbou na osnovu bývalého římského castra. Z tohoto urbanistického přístupu zřejmě vznikla myšlenka jasné dominantní prezentace vlastní novostavby a také navržený způsob vnitroblokové obestavby s komerční funkcí, neboli zakrytí dvorních fasád stávajících objektů. To třeba hodnotit jako výrazný klad celkového řešeni. Pokud se týká řešení vlastního objektu divadla, ponořil autor převážnou část jeho hmoty pod úroveň stávajícího terénu. Provaziště jako výškovou dominantu zdůrazňuje a zvyšuje nadstavením bloku šaten se zázemím herců. Tento kubus se zvedá do výše 32m a stává se tak významnou dominantou. Oproti prostému kubusu provaziště je horizontální, nízká část divadla s aditivně pojatou plasticitou možnou cestou k vytvoření originality celé kompozice. Dispozičně-provozní řešení je vesměs prostorotvorné a bezkolizní. Je schopno dalšího kladného vývoje bez radikálních změn celkové koncepce. Závěr: Za hlavní přínos tohoto návrhu považuji urbanistický podnět ke vzniku nového, živého městského prostoru v bývalém vnitrobloku. Diplomant celkově prokazuje schopnost komplexního a tvůrčího přístupu k řešení provozně i výtvarně náročných úkolů.

eVSKP id 23056