MAREK, V. Metody měření podkožního tuku [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2018.
vBakalářská práce je zaměřena na metody měření podkožního tuku. Stručně popisuje tělesné složení a stěžejní část práce tvoří rešerše metod. Teoretická stránka práce včetně práce s literaturou jsou průměrné, přestože jsou zmíněny i metody běžně nepoužívané v České republice. Některé odkazy na zdroje především cizojazyčné literatury jsou nepřesné. Student dále popisuje metody použité při konkrétním měření, které bylo uskutečněno pro sběr dat, a popisuje použité přístroje. Student porovnává data ze dvou přístrojů na principu bioimpedance, běžně používaných pro měření podkožního tuku, na stejném vzorku probandů. Cílem práce je zjistit, jak se jednotlivé přístroje liší ve výsledných datech. Kladně je potřeba ohodnotit především aktivitu studenta při zorganizování výzkumného šetření pro sběr dat. Přestože by bylo zajímavé porovnat výsledky měření i na jiných novějších a sofistikovanějších přístrojích nebo s kvalitním antropometrickým měřením, student správně pracoval s těmi přístroji, které měl k dispozici a zvolil pro srovnání jednofrekvenční a vícefrekvenční impedanční přístroj. Je potřeba ocenit získání dat z rozsáhlého vzorku probandů, zhruba stejného věku na jednom místě ve stejném čase, což se mu povedlo. Také gendrově rovnoměrné zastoupení mužů a žen významně zvyšuje celkovou úroveň práce. Kvalita dosažených výsledků byla ovlivněna použitými přístroji k měření, nebylo proto možné použít referenční metodu a určit, které metoda použitého měření byla absolutně přesnější. Zadání bylo splněno v plném rozsahu. Výsledné hodnocení práce je sníženo její průměrností po teoretické a formální stránce (zbytečné teoretické, formální i gramatické chyby). Navíc ve shrnutí chybí porovnání s výsledky jiných autorů. Práci hodnotím stupněm C/75 b.
Student se ve své práci měl zabývat metodami měření podkožního tuku. V teoretické části práce student porovnává různé metody pro měření podkožního tuku. Zabývá se jak antropometrickými metodami, tak i biofyzikálními a biochemickými metodami. Dále pak popisuje vlastnosti použitých přístrojů, které stanovují procento tělesného tuku na základě měření impedance těla. Rešerše jednotlivých metod by mohla jít více do hloubky z technického hlediska. V teoretické části je dost prostoru věnováno antropometrickým metodám, které v praktické části nejsou nakonec zahrnuty. Na druhou stranu například u přístroje InBody 230 autor na str. 13 tvrdí, že přesnost přístroje je rozporuplná, zatímco některé studie vykazují výbornou přesnost. Nicméně odkaz na tyto studie chybí. V praktické části práce student navrhl strukturu experimentu, kdy měřil probandy na dostupných přístrojích a prováděl na nich i antropometrická měření. Bohužel tato antropometrická měření nezahrnul do výsledného statistického hodnocení. Je to velká škoda, protože to mohlo přinést práci další rozměr. Tvrzení v práci, že by antropometrické metody mohly být zatížený subjektivní chybou vnímám jako výmluvu pro usnadnění práce. Naměřené hodnoty mohly být v práci statisticky vyhodnoceny a až na základě statistického hodnocení mohlo být usuzováno, zda se jedná o objektivní či subjektivní chybu. Student tak v práci provedl statistické porovnání měření na dvou přístrojích, a to InBody230 a Omron BF508. Výsledky jsou bohatě doloženy grafy a výpočty. Nicméně mám výtku především ke grafům na Obr. 16 a 19 (na str. 24). Graf je spojitý a na vodorovné ose jsou vynesení jednotliví probandi, což ale není určitě spojitá veličina. Rovněž změnou pořadí probandů lze získat jiné průběhy funkce. Tato intepretace těchto dat je naprosto nevhodná. Po formální stránce je práce spíše na nižší úrovni. Občas v textu postrádám citace, obrázky by neměly být obtékány textem, obrázky by neměly být vedle sebe (obr. 6 a obr.7). Rovněž číslování obrázků je spíše náhodné. V textu se nacházejí dva obr. 16 (na str. 23 a na str. 24), chybí obr.18, dále se v práci nachází i obr. 2217 na str. 26, obr. 185 na str. 27 a obr. 196 na str. 28. A rovněž v kapitole 7 na str. 31 nalezneme druhý obr. 20. V práci se nachází větší počet gramatických chyb a překlepů (např.: „přístroje byli“). To vše svědčí o nepříliš velké pečlivosti studenta. I přes tyto výtky konstatuji, že zadání práce je možno považovat za splněné a práce splňuje požadavky kladené na bakalářské práce.
eVSKP id 110512