BOLDOVJAKOVÁ, T. Kompatibilizace polymerních směsí poly(mléčné kyseliny) PLA [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2018.

Posudek vedoucího

Petruš, Josef

Studentka zpracovala bakalářskou práci na téma využití reaktivní kompatibilizace v polymerních směsích poly(mléčné kyseliny) (PLA), konkrétně ve směsi PLA s polyamidem 6 (PA6). Literární rešerše je rozdělena na dvě základní oblasti zabývající se teoretickým popisem termodynamiky polymerních směsí a přehledem kompatibilizačních metod se zaměřením na polymerní směsí PLA s termoplasty. V rámci experimentální části studentka využila dva komerční a dva laboratorně připravené reaktivní kompatibilizátory pro zvýšení mezifázové adheze v PLA/PA6 směsi (20/80 w/w). Vliv reaktivity a koncentrace zvolených kompatibilizátorů byl pozorován již na základě záznamu krouticího momentu při přípravě vzorků, mísitelnost PLA a PA6 byla usuzována na základě morfologie PLA/PA6 směsí pozorované pomocí SEM. Termickými metodami byl sledován posun fázových přechodů (DSC) a změna termické stability (TGA) v důsledku tvorby nové a strukturně odlišné fáze, oscilační testy poskytly informace o reologickém chování taveniny v lineární viskoelastické oblasti. Uvedené charakterizační metody byly doplněny o extrakci reaktivně kompatibilizované fáze PLA-PA6 v kyselině mravenčí s následnou charakterizací pomocí IČ spektroskopie. Získané výsledky jsou v práci prezentovány přehledně a jasně, přičemž v diskuzi studentka vhodně využívá konfrontace s výsledky relevantních studií z odborných periodik, což práci dodává na odbornosti. Kladně hodnotím aktivní přístup a samostatnost při řešení problematiky, pravidelné využívání konzultací a dostatečnou motivaci pro dosažení požadované úrovně závěrečné práce. Z výše uvedených důvodů hodnotím práci známkou A - výborně.

Posudek oponenta

Kučera, František

Bakalářská práce na téma „Kompatibilizace polymerních směsí poly(mléčné kyseliny) PLA“ je zaměřena na testování reaktivní kompatibilizace PLA s polyamidem 6 (PA6). Předložená práce je logicky členěná a přehledná, poměrně rozsáhlá. Teoretická část pojednává nejdříve obecně o termodynamice polymerních směsí, dále následuje pojednání o fyzikální a reaktivní kompatibilizaci a v kapitole 1. 4 zpracovala literární rešerši polymerních směsí s PLA. Kladně hodnotím prezentaci reakcí PLA na obr. 6 a řadu dalších reakcí popsaných v textu. Teoretická část je zpracována jazykově výborně, nalézt lze jen ojedinělé formální chyby a překlepy, např. odkazy na neexistující kapitoly 2.2, 2.3.1 a 2.3.2 na straně 10 a poněkud zavádějící komentář 1H-NMR spekter, která autorka komentuje jako vibračně-rotační spektra. Kladně hodnotím doplnění teoretické části SEM snímky. Cíle práce vymezují téma na zkoumání směsí PLA s PA 6 a ovlivnění mezifázového napětí strukturou a koncentrací kompatibilizátoru. Experimentální část je zaměřena na přípravu polymerní směsi PA6 s PLA jako dispergovanou fází v hmotnostním poměru 80/20 se zaměřením se na reaktivní kompatibilizaci čtyřmi kompatibilizátory o třech různých koncentracích při zvolených technologických podmínkách. V kapitole 3.2 – „Metody prípravy vzoriek“ na str. 22 v rovnici 11 je vynechána počáteční koncentrace iniciátoru a poněkud vágně je konstatováno, že rozklad peroxidu je při zvolených podmínkách kvantitativní, bez uvedení výpočtu. Zbývající část kapitoly je zpracována výborně a bez chyb. Kapitola výsledky a diskuze je formálně členěna podle výsledků z metod do šesti kapitol. Velmi kladně hodnotím graficky propracované schéma reakcí kompatibilizátorů uvedené na obr. 10, v němž bych doporučil doplnit reakci Joncrylu 4368 s –NH– polyamidu a formálně umístit správněji závorky PA6 části v produktech reakce B1 a B2. Grafické zpracování experimentálních výsledků je na vynikající úrovni. Pozitivně hodnotím podložení diskuze výsledků citacemi literárních zdrojů, je patrné, že se autorka kromě vypracování časově a metodologicky náročné experimentální části věnovala průběžně studiu literatury. Již v kapitolách 4.1 a 4.2 je jasně patrný pozitivní vliv kompatibilizátoru, který dává vysoké výtěžky dílčích reakcí s oběma polymery (B), zatímco (C) reaguje převážně s PA6 a koncentrace reaktivních skupin ve dvou zbývajících soustavách je pravděpodobně marginální. Autorka zvolila řádově vyšší koncentrace kompatibilizátorů, než je technologicky běžné a tomu odpovídají výsledky pozorování kroutícího momentu, který s nejvyšší koncentrací Joncrylu není možné považovat za ustálený. Doporučil bych pro diskuzi výsledků využít porovnatelné veličiny, např. látkové koncentrace reaktivních skupin. Pro FT-IR sledování by bylo vhodné použít i dílčích reakcí, které jsou zmíněny až v závěru práce. DSC důkaz zániku krystalizačního píku PLA je jasným důkazem kompatibilizace PLA pomocí Joncrylu 4368 a výsledky kapitoly 4.5 jsou přesvědčivé stejně jako výsledky a interpretace závislosti komplexní viskozity tavenin směsí na smykové rychlosti, resp. úhlové frekvenci. Závěr práce je formulovaný logicky a velmi podrobně. Celkově hodnotím bakalářskou práci známkou výborně - A.

eVSKP id 108326