MATÝSEK, M. AC/DC výkonový regulovatelný měnič 5 - 30 V / 30 A [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2013.
Jedná se o zadání, které si student vymyslel sám a pracoval na něm zcela samostatně. Zadání projektu bylo bezezbytku splněno, finální výrobek je plně funkční, což jsem si mohl osobně ověřit. Student prokázal velmi dobré vědomosti v oblasti výkonové elektroniky, pravidel pro návrh plošných spojů a měření. Práce obsahuje veškeré výpočty nutné pro návrh regulovatelného měniče. V průběhu návrhu se vyskytlo několik problémů, se kterými si student úspěšeně poradil (kapitola 11). Textová část práce neobsahuje téměř žádné nepřesnosti, chyby a překlepy. Experimentální ověření není tak obsáhlé jak bylo původně uvažováno, což bylo dáno stěhováním laboratoří ústavu.
Bakalářská práce se zabývá návrhem AC/DC výkonového regulovatelného měniče 5 – 30 V / 30 A, jeho fyzickou realizací, oživením a měřením parametrů. Součástí zadání je i kompletní rešerše literatury na dané téma. Práce má rozsah 51 stran + 7 stran příloh. Celých 6 kapitol o rozsahu 30 stran je věnováno obecnému popisu typů základních bloků výkonových měničů, největší pozornost je pak věnována DC/DC měničům bez i s transformátory. V této části práce jsem očekával splnění části zadání z oblasti rešerše dostupné literatury z dané oblasti, prezentovaná zapojení jsou ale převzata z jediných skript FEKT VUT v Brně, viz [1], o nějaké rešerši lze tedy stěží hovořit. Kapitoly 2 a 3 mohly být vhodně spojeny, neboť se obě zabývají základními typy DC/DC měničů, pouze s odlišnými prvky a funkcí. Menší část práce je pak věnována vlasnímu návrhu, oživení a měření výsledného zařízení. Jako základní typ DC/DC měniče byl zvolen dvojčinný propustný polomůstkový měnič, který umožňuje galvanické oddělení vstupní a výstupní části a nevyžaduje demagnetizační vinutí. Student tuto volbu zdůvodňuje především ekonomickými důvody. V úvodu kap. 7 velmi postrádám základní blokové schéma navržené koncepce AC/DC měniče, při popisu dílčích částí se tak musí čtenář orientovat podle označení svorek jednotlivých bloků, aby si učinil představu o struktuře celého zapojení. Výsledné schéma zapojení v příloze, rozložené rovněž na dvě strany, takovou přehlednost neposkytuje. Vlastní návrh jednotlivých částí AC/DC měniče, tj. vstupní usměrňovač a filtr, zpožďovací obvod, řídicí obvod PWM, budicí obvod, koncový výkonový prvek IGBT, návrh transformátoru a tlumivky, výstupní usměrňovač a filtr a také obvody zpětných vazeb, jsou dostatečně podrobně diskutovány a doprovázeny potřebnými výpočty. Zde student prokázal velmi dobrou orientaci a návrhářské schopnosti. Zařízení úspěšně oživil a měřením prokázal jeho správnou funkci. Porovnáním tab. 7.1 a 10.1 lze konstatovat, že požadované výkonové parametry měniče i velikost zvlnění výstupního napětí jsou s rezervou splněny. I když to nebylo součástí zadání, případné počítačové simulace dílčích částí návrhu by mohly vhodně dokreslit jejich správnou funkci. Po formální stránce má práce velmi dobrou úroveň, řada nedostatků se v ní přesto vyskytuje (některé viz výše). Na obr. 1.2 jsou zaměněny obrázky pro dolní a horní spínač, užívání výrazu „Grecův“ namísto „Graetzův“, „řídící“ namísto „řídicí“, fyzikální jednotky v rovnicích psány kurzívou, a několik dalších překlepů. Krátká podkapitola 11.2 na str. 58 ohledně zničení a náhrady relé není dána přiměřeně do kontextu a je špatně srozumitelná. V závěru chci konstatovat, že i přes vytýkané nedostaky považuji zadání bakalářské práce za splněné, s výhradou k rešerši literatury (ta je tvořena pouze 6 tituly). Student prokázal především velmi dobré návrhářské a konstruktérské schopnosti v souladu s požadavky bakalářské formy studia. Navrhuji hodnocení B/87 bodů.
eVSKP id 65796