CSIBA, H. Efektivní implementace metod pro rekonstrukci poškozených audiosignálů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2023.
Práce se zabývá problematikou implementace dvou algoritmů pro doplňování chybějících úseků audio signálu a hledáním jejich zefektivnění z výpočetního pohledu. Algoritmy jsou popsány a implementovány v Matlabu v základní (funkční a názorné) podobě a následně je navrženo a otestováno několik možností urychlení výpočtů. Ačkoliv modifikací nebylo realizováno mnoho, výsledky jsou pečlivě zpracovány a diskutovány, zadání tudíž považuji za splněné. Po stránce jazykové a formální je práce na dobré úrovni. Grafické úpravě by vzhledem k množství rovnic a vzorců prospěla volba jiného sazebního nástroje. Z pohledu obsahového nacházím pouze drobné nedostatky, např. popis metod v části 4.3 mohl být detailnější, u rovnic (4.2)–(4.4) mohlo být i teoreticky rozebráno, že se jedná o ekvivalentní výpočty. Rovněž očekávané zrychlení mohlo být více zdůvodněno. Vyzdvihnout naopak musím svědomitý přístup studentky během semestru, ocenil bych však větší samostatnost v řešení. Vzhledem ke zmíněným mírným nedostatkům hodnotím práci 88 body.
Studentka měla za úkol ověřit možnosti zrychlení výpočtů v časově náročných algoritmech pro restaurování audio signálu. Zadání bylo splněno, vyjma bodu implementace paralelizace na GPU. Autorka bakalářské práce není rodilá mluvčí a to se v psaném projevu projevilo. Jazykové vyjadřování je neobratné. Vyskytují se překlepy. Použité výrazivo je místy vágní nebo nepřesné, na to, že jde o práci na technickém oboru. Grafická a typografická podoba práce je obstojná. Mimochodem, divím se studentce, že pro práci plnou vzorců použila program Word. Začátek práce a také její střední část vysvětlují použité metody/algoritmy, které se poté mají optimalizovat. Tento popis však není dostatečně obsáhlý a výstižný, aby čtenář pochopil, jak (a aspoň trochu proč) metody pracují. Akceptuji ale, že to nebylo hlavním cílem práce. Ve zbytku textu však také postrádám porozumění kontextu, uvedení souvislostí, odvození apod. Zdá se mi, že studentka dle zadání a pokynů vedoucího vykonala časové a přesnostní porovnání několika metod pro řešení soustav lineárních rovnic, avšak schází jí širší rozhled. Jako příklad: některé metody pro řešení soustav vyžadují, aby matice soustavy byla pozitivně definitní (jak autorka správně uvádí v části 4.3); avšak nikde v práci není informace o tom, že matice, se kterými studentka potřebuje pracovat, tuto vlastnost mají, dokonce ani nikde není uvedeno, co uvedená vlastnost znamená). Pokud jsem správně pochopil, testování bylo provedeno na jenom jednoduchém umělém signálu a pro fixně nastavený parametr p, respektive k. Všechny tyto tři aspekty však mohou mít nezanedbatelný vliv na přesnost i zkoumanou časovou náročnost! Podobně, dva testy jsou vykonány na dvou různých počítačích, ale zejména na dvou různých verzích Matlabu, což může opět hrál roli. Z mého pohledu tedy provedené testy nejsou metodologicky dotažené (viz také otázka oponenta).
eVSKP id 151116