OVEČKA, M. Srovnání metod pro určení průhybu přímých prutů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2025.
Autor práce se zabýval metodami pro určení průhybu přímých prutů. V rešeršní části popsal čtyři analytické metody, které později aplikoval na vzorovou úlohu, kde stanovil průhyb prutu ve vybraném místě a maximální průhyb prutu. Vzorovou úlohu řešil také numericky pomocí metody konečných prvků v programu ANSYS, kde použil dvě úrovně modelu. V závěru jednotlivé metody porovnal a diskutoval. V práci je patrné velké množství výpočtů, které prokazují schopnost autora použít znalosti získané v průběhu bakalářského studia. Výpočty prováděl v dostatečném předstihu, nicméně sepsání práce nechal na poslední chvíli, což se projevuje na kvalitě textu. Práci doporučuji k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | B | ||
| Vlastní přínos a originalita | C | ||
| Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | E | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | C | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | B | ||
| Práce s literaturou včetně citací | C | ||
| Samostatnost studenta při zpracování tématu | A |
Bakalárska práca sa venuje porovnávaniu metód pre určovanie priehybu priamych prútov. Študent po krátkom úvode rovno prechádza k opisu jednotlivých metód, pričom v práci chýba kapitola, ktorá by ozrejmila, prečo je dobré danú problematiku riešiť, kde je možné sa s ňou v praxi stretnúť, aké metódy existujú a prečo si vybral práve tie, ktorým sa venuje. Po krátkom opise jednotlivých metód nasleduje ich aplikovanie na vybranú vzorovú úlohu. Pri jednotlivých metódach by bolo vhodné pridať obrázky, ktoré by ozrejmili, čo autor myslí riešeným úsekom I, II, III, príp. IV, nakoľko nie sú úseky a súradnicový systém pri všetkých metódach totožný. Najväčšou slabinou práce je ale časť, kde autor opisuje numerické riešenie pomocou metódy konečných prvkov. V tejto časti chýba opis modelu materiálu, nie sú uvedené žiadne okrajové podmienky, takže nie je možné výpočet zreprodukovať ani posúdiť jeho správnosť. Voľba veľkosti konečných prvkov nastoľuje otázku, či má autor dostatočné znalosti metódy konečných prvkov. Autor v tejto časti taktiež uvádza niekoľko nesprávnych tvrdení, napr. že prvok BEAM188 je založený na Euler-Bernoulliho teórii. Po formálnej stránke práca obsahuje niekoľko štylistických chýb, pri viacerých obrázkoch chýbajú referencie v texte a formátovanie textu sa na viacerých miestach mení. Práca splnila ciele uvedené z zadaní, preto ju doporučujem k obhajobe.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | B | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | D | ||
| Vlastní přínos a originalita | D | ||
| Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry | C | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | C | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | D | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | D | ||
| Práce s literaturou včetně citací | C |
eVSKP id 165770