CHMELA, R. Odhad dechové křivky ze záznamů EKG a PPG [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2021.
Student Radek Chmela se ve své bakalářské práci zabýval odhadem dechové křivky ze záznamů EKG a PPG. V teoretické části student rozebírá problematiku dýchání, krevního oběhu a možnostmi odhadu dechové frekvence ze záznamů EKG a PPG. V praktické části pak student pracuje s volně dostupnou databází, na kterou aplikuje více metod odhadu dechové frekvence. Tyto metody následně testuje i na vlastních datech, naměřených v laboratoři se systémem Biopac. Student v práci dosahuje spíše průměrných výsledků, zadání nicméně splňuje v plném rozsahu. Student pracoval svědomitě a vedoucího o výsledcích průběžně a pravidelně informoval. Bohužel ne všechny připomínky byly zapracovány do finální práce, například chybějící nebo neodpovídající odkazy na obrázky v textu. Práci doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnocení B, 80 bodů.
Předložená bakalářská práce se zabývá tématem odhadu dechové frekvence na základě modulace měřeného EKG/PPG signálu. Teoretická část práce má rozsah asi 20 stran a věnuje se především popisu použitých signálů a metodám pro extrakci dechové frekvence. V celé teoretické části práce chybí v textu odkazy na obrázky. Praktická část práce je popsána na 23 stranách. Student navrhl, realizovala a otestovala dohromady 4 metody odhadu dechové frekvence, které jsou založeny na AM/FM modulaci EKG/PPG signálu. Překvapilo mě, že v práci není využita obvykle nejspolehlivější cesta založená na BW modulaci signálu způsobené dýcháním. Teoretická část práce tento způsob popisuje v podobě metod EMD a PCA, ale stejně účinný by mohl být i klasický filtr typu PP. Nejlepších výsledků dosahuje metoda založená na AM modulaci R vlny EKG signálu, a to průměrné chyby 2.2 dechů/min. To není nijak oslnivý výsledek. Stejného výsledku by bylo dosaženo, pokud bychom nic nepočítali, jen dosadili průměrnou DF dospělé zdravé populace18 dechů/min. Výhrady mám i k výpočtu výchylky R vlny, kde je uvažováno pouze minimum v okně 80 ms pouze za R vlnou, což by nefungovalo např. u signálů s odlišnou morfologií (např. jiný svod). Navíc obrázek, který má celý postup vysvětlit je spíš zavádějící, a ještě se na něj student odkazuje špatným odkazem. Mám také pochyby o funkčnosti metody založená na FM modulaci dle vrcholů PPG. Při pohledu na obrázek 3.16 není vidět žádná modulace v detekovaných bodech, ale veškerou modulaci dodává samotný spline. Spolu s obrázkem 3.15 spíše poukazují na nefunkčnost této metody. Při hodnocení metod se student jako o jednu z referenčních hodnot opírá o „hrudní úsilí“. Z textu není zřejmé, z čeho tato referenční hodnota vychází a jak vznikla. Formální stránka práce je spíše průměrná. Vytkl bych již zmíněnou absenci odkazů na obrázky, případně chybné odkazy, dále široké tabulky přetékající šířku stánky nebo chybějící vysvětlení hojně používané zkratky „AE“. Celkově ale musím konstatovat, že zadání práce bylo splněno v celém rozsahu.
eVSKP id 134366