GROLIG, O. Základní parametry technologie pro výrobu energie z biomasy [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2009.

Posudek vedoucího

Pavlas, Martin

Body zadání diplomant splnil v požadovaném rozsahu. Diplomant prokázal schopnost samostatné a tvůrčí práce. Velmi kladně hodnotím vytvořený rozsáhly výpočtový systém. Jeho přístup k rešení diplomové práce hodnotím jako výborný.

Posudek oponenta

Šikula, Jiří

Šikula, Jiří

Diplomant splnil zadání práce v požadovaném rozsahu. Vypracovaný model může tvořit základ pro hodnocení efektivnosti investičních záměrů výroby „zelené“ elektřiny, což ukazuje na jeho praktickou použitelnost. Velmi oceňuji, že práce obsahuje celou řadu hodnotných údajů (např. charakteristiky konkrétních typů expanzních zařízení). Diplomant nepracoval pouze v rovině teoretické, ale kontaktoval firmy, aby získal pro svou práci potřebné informace. Moje výtka směřuje k názvosloví používaného v teoretické části práce, kde např. na str. str. 13 Obr 2.1 Rozdělení kogenerace - použití termínu „parní kogenerace s ORC“ v praxi mi není známá. str. 14 Nerozlišuje mezi zavedenými termíny „kondenzátor“ a „ parní ohřívák“ a uvádí: „V kondenzátoru pára kondenzuje a předává své zbytkové teplo, jež je poté využito ve spotřebitelském okruhu“ str. 25 Autor uvádí, že: „fluidní lože, které je tvořené teplonosným médiem ve vznosu, např. štěrkem“. Používá se písek, popeloviny. Dále upozorňuji na nepřesné formulace: str. 18 Kap. 2.4 Kogenerace s využitím ORC „Maximální elektrická účinnost se pohybuje okolo 10 až 20 % a je ovlivněna především nízkými teplotami při spalování neušlechtilého paliva“. str. 25. „Nespálený uhlík odcházející ze spalovací komory v popelu, ve formě CO a VOC…“ str. 26 „Přehřívák nemusí být součástí kotle“. Přehřívák je vždy součástí kotle, ale ne každý kotel má přehřívák. str. 40 V popisu rovnice 4.17 autor uvádí, že se jedná o páru na výstupu z kondenzátoru – na výstupu z kondenzátoru je vždy kondenzát. str. 45 1. odstavec – souvislost mezi recirkulací spalin a účinností kotle a taktéž spojitost mezi minimalizací komínových ztrát a zalepování spalinové strany výměníku není dostatečně vysvětlena Z formálních nedostatků vytýkám: str. 8. Seznam veličin - měl by být seřazen abecedně str. 13 Špatný odkaz na literaturu (odkaz [6] v titulku tab. 2.1, citovaná směrnice uvedené údaje neobsahuje) str. 16 Kap. 2.3.2. 3. odstavec - Chybný odkaz – má být 2.2 str. 24 Chybný nadpis rovnice pro spalování vodíku str. 37 Rovnice 4.5, 4.6 - Přepočet na hodiny otopného období – symboly uvedené pod rovnicí nekorespondují s vlastní rovnicí Dále se autor nevyhnul celé řadě překlepů. Připomínky k obsahové stránce: str. 10 tab. 1.1 – Chybí popis k biopalivům str. 27 rozdělení turbín – poslední odrážka představuje rozdělení podle jiných kritérií str. 45 Kap. 5.2 – U popisu jednotlivých strojů chybí zmínka o jmenovitém výkonu, vstupních a výstupních parametrech páry. str. 55 kap. 5.3.2. – popis je z technologického hlediska velmi zjednodušený. Pro potřeby matematického modelu ho lze akceptovat. str. 56 Kap. 5.4 - Přestože vyčíslení roční produkce elektrické energie v kWh bylo provedeno a uvedeno v elektronické příloze, doporučuji tyto údaje prezentovat rovněž v textové části. Přes výše uvedené připomínky pan Ondřej Grolig prokázal schopnost samostatné tvůrčí práce a proto doporučuji tuto práci k obhajobě.

eVSKP id 20493