MISTROVÁ, J. Příprava laboratorní úlohy se zaměřením na vodíkové úložiště energie [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2024.
Studentka Jana Mistrová se ve své práci zabývá problematikou návrhu laboratorní úlohy se zaměřením na vodíkové úložiště energie. Laboratorní úloha je plánována pro nově vznikající předmět Vodíkové hospodářství. Práce sdružuje teoretické poznatky i praktické zkušenosti získané při vytváření laboratorní úlohy, při vlastním měření a následném vyhodnocování naměřených experimentálních dat. Součástí práce je i vzorová laboratorní úloha. Studentka zpracovala diplomovou práci v rozsahu 64 stran včetně seznamu použité literatury. Práci rozčlenila do osmi základních kapitol. Teoretická část zahrnuje úvod do problematiky ukládání energie a představuje jednotlivé varianty úložišť energie. V další části se zaměřuje na možnosti a metody výroby a skladování vodíku s následným zpětným využitím přeměny energie molekulárního vodíku zpět na elektrickou energii. Praktická část práce popisuje návrh laboratorní úlohy, dílčích částí celé aparatury, volbu měřicích přístrojů se zvláštní zřetelí na bezpečnost obsluhy celé laboratorní úlohy. Výsledkem diplomové práce je kompletně vytvořená laboratorní úloha, ověření naměřených výsledků a vzorové zpracování naměřených hodnot do laboratorního protokolu. Pro zdárné provedení experimentální části práce studentka prokázala nejen teoretické znalosti, ale také invenci při návrhu a realizaci součástky pro bezdotykové vhození zinku. Při přípravných pracích postupovala zcela samostatně, navrhovala a realizovala vhodná řešení ke zdárnému uskutečnění vytčeného cíle. Při vyhodnocování naměřených dat studentka postupovala svědomitě a systematicky. Požadavky zadání studentka splnila v plném rozsahu, práce je sepsána pečlivě a přehledně, její vnější úprava a grafické zpracování jsou na dobré úrovni. Odborná úroveň odpovídá znalostem získaným v daném oboru. Předložená práce a její zpracování splňují všechny požadavky kladené na diplomovou práci. Proto doporučuji práci k obhajobě.
Předložený text se velice dobře čte a zahrnuje všechny nutné komponenty diplomové práce, zejména tedy teoretický úvod do problematiky a potom vlastní řešení zadání. Z hlediska úvodu do problematiky se znalý čtenář nedozví nic nového, což je samozřejmě dáno tím, že tato část je zde proto, aby se student seznámil s danou problematikou. Na druhé straně zde není nic, co by očividně jako nutný materiál chybělo. Styl psaní má hodně společného se stylem, který se používá na stránkách Internetu, spíše než v odborných článcích, což někdy vede k tomu, že čtenář vidí fráze, někdy i věty, které dříve slyšel. Specificky lze těžko udělat výtku. Kupříkladu "reforming" česky skloňované, je pro syntézu vodíku nesprávné. Správný výraz, v české chemické terminologii používaný dávno před příchodem internetu, je "reformování." Těžko však proti tomu bojovat, když takových jazykových prohřešků jsou stránky Internetu plné. Z hlediska formálního lze učinit oprávněnou výtku vzhledem k užívání proloženého písma při psaní jednotek různých veličin. Tam je to zcela jistě nesprávné. Nesprávné je to i při psaní chemických symbolů při psaní chemických rovnic. Zde ale nevím, zda to náhodou není takto naformátováno již v šabloně na psaní prací. Bylo by vhodné (a nevím zda taková norma existuje) konzultovat nějaký oficiální dokument, který uvádí české názvosloví pro barvy vodíku dle jeho zdroje. Vínová (jak je použito v textu) je v angličtině purple a zpětně by to mohla být fialová, nachová, dokonce i purpurová. V pojmenování barev je málokdy shoda jak kdo kterou barvu jmenuje a zde by bylo vhodné se sjednotit. V samotné práci bylo hodně uděláno ze strany mechanického vytvoření úlohy. Rovněž vzorová úloha je velmi dobře vypracovaná. Pro praktické použití v laboratoři bych pouze přidal pro studenty/žáky odstavec o bezpečnosti práce. I když se s kyselinou v systému přímo nesetkají, měli by o její přítomnosti a nebezpečí pro zdraví vědět. Z pedagogického hlediska bych také doporučil přepracovat stati, kde se ve výpočtech používá změna Gibbsovy energie a uvádí se jako Gibbsova energie vody. Zde je to správné, protože v reakci je to rozdíl Gibbsových energií produktů a reaktantů a reaktanty, prvky kyslík a vodík za standardních podmínek, mají Gibbsovu energii nulovou. Ale aby si studenti neodnesli mylný dojem, že se dosazuje hodnota produktu, bylo by lepší uvést princip rozdílu produktů a reaktantů.
eVSKP id 159414