FRIEDEL, D. Programovatelný zapalovací systém zážehového motoru [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2011.

Posudek vedoucího

Tošovský, Petr

Student byl aktivní a do realizační části práce zahrnul většinu mých připomínek. Tvorbu vlastní bakalářské práce se mnou nekonzultoval a ta obsahuje několik technických nepřesností. Celkově je práce na dobré úrovní, popis je dobře strukturovaný a dostatečný. Bohužel nemohu potvrdit reálnou funkci zařízení, student finální podobu neprezentoval. Uvedená podoba programu a oscilogramy naznačují, že zařízení je provozuschopné. Je však ve stavu, kdy je možný pouze laboratorní provoz. Zde není možné ověřit vliv řízení předstihu na výkon spalovacího motoru ani další parametry, které jsou součástí zadání, a práce tyto výsledky neobsahuje. Nelze tedy vyhodnotit efektivnost tohoto zapalovacího systému.

Posudek oponenta

Kubíček, Michal

Student v úvodu práce popisuje existující systémy zapalování pro zážehové motory, z nichž bez udání konkrétních důvodů pro realizaci vybral stejnosměrné kapacitní zapalování (DC-CDI). Dále se zabývá možnou konstrukcí senzoru polohy klikové hřídele motoru. Není ale jasné, jaký typ senzoru byl pro realizaci uvažován, ani zda je senzor přítomný v motoru nebo půjde o montáž nového senzor určeného přímo pro elektronické zapalování. Student navrhnul "přesnou" metodu kalibrace, která využívá druhého referenčního senzoru polohy hřídele umístěného tak, aby spínal v horní úvrati. Bohužel není jasné, jakým způsobem referenční senzor do této polohy umístit. Pravděpodobně je nutné opět řešit zcela stejný problém a nejde tak o přesnou kalibraci. V závěru student vyzdvihuje důležitost a pracnost návrhu transformátoru vysokonapěťové části. Jak ale student sám uvádí, byl tento návrh proveden pomocí internetového kalkulátoru. Student bohužel nevyzkoušel zapalování v praxi na reálném motoru a nemohl tak porovnat jeho kvality. Důvodem byly potíže s elektromagnetickou kompatibilitou, které se studentovi nepodařilo odstranit. Navržený systém zapalování je možné použít pouze na jednoválcových motorech, o víceválcových motorech se student bohužel ani nezmiňuje. Ocenil bych i snahu o implementaci vhodného senzoru, který by snímal plynulost chodu motoru a obohatil by systém o možnost aktivně ovlivnit okamžik zapálení podle aktuálních podmínek (teplota motoru, kvalita palivové směsi). Po formální stránce je práce na dobré úrovni, její logické členění do kapitol by mohlo být lepší.

eVSKP id 41412