BRTNÍKOVÁ, M. Analýza kritických míst v silniční dopravě ve vybraném regionu - Vyškovsko [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Ústav soudního inženýrství. 2011.

Posudek vedoucího

Jůza, Petr

Práce je zpracována přehledně a na dobré grafické úrovni. Lze vytknout jen drobné nedostatky, jako např. proč jsou v grafech 2 až 19 opakovaně uváděny legendy – stačilo uvést legendu jen ve vlastním grafu a graf pak šlo zvětšit o nevyužité místo po pravé straně. V tab. č. 2 je chybně uvedeno označení silnice II/430. V čl. 3.3.1 na str. 15 je chybně uvedeno číslování silnic III. tříd – číslo může být až 5 - ti místné. V tab. č. 5 např. postrádám zhodnocení vlivu léků, alkoholu a jiných omamných a psychotropních látek. I řidiči v první skupině mohou pod vlivem těchto látek být v silničním provozu značně nebezpeční. Bylo by velmi vhodné, pokud by diplomantka více okomentovala přijaté, ale ne zcela logicky zdůvodněné zvyklosti – např. proč je za nehodové místo v křižovatce považováno místo ležící ve vzdálenosti menší jak 125 m od středu křižovatky (str. 28) – jak bude např. posuzována rozsáhlá mimoúrovňová křižovatka v porovnání s křižovatkou dvou nepodstatných ulic či silnic III. tříd? A takových to vysvětlení by zasluhovalo daleko více převzatých údajů (závažnost následků nehod – str. 33 a různé další). Uvedené výtky však nijak nesnižují kvalitu provedené práce. Diplomantka se velmi podrobně seznámila (kromě teoretického základu) s problematikou nehodovost ve Vyškovském regionu, provedla výběr dle jejího názoru 6 ti nejkritičtějších míst a provedla návrh opatření, jak nehody omezit. Doporučuji práci k obhajobě.

Posudek oponenta

Radimský, Michal

Diplomová práce je zpracována přehledně a nemám vůči ní ani jejímu členění námitky. Nicméně připomínky mám k vlastní praktické části, tz. kaitole "7. Analýza kritických míst". Zde jsem nalezl řadu chyb nebo špatných postupů. Kritické místo č. 3 - místa č. 1 a 2 jsou méně nehodová, přesto je diplomantka vybavila dopravním značením s retroreflexními rámečky pro zvýšení viditelnosti dopravní značky, přičemž u kritického místa č. 3 (směrový oblouk na silnici I/50) vystačila pouze s obyčejnými DZ bez zvýraznění. Kritické místo č. 4 - zde je úsek betonové protihlukové stěny (PHS), která není chráněna svodidly. Nicméně podle fotek je pravděpodobné, že tam svodidla osadit nepůjdou. Svodidlo musí být osazeno 0,5 m za hranu zpevnění v místě nezpevněné krajnice, kde vymezuje kategorijní šířku komunikace, navíc za svodidlem musí být volný prostor, tzv. pracovní (deformační) zóna, což bývá u ocelových svodidel cca 1,0 m. Tedy pro osazení ocelových svodidel by bylo nutné, aby byla PHS vzdálena od hrany zpevnění nejméně 1,5 m. Z fotek to vypadá na mnohem méně a tato vzdálenost není v práci uvedena. Možným řešením by bylo osazení tlumiče nárazu před začátek PHS. Kritické místo č. 5 - při vjezdu do křižovatky z vedlejší komunikace je chybně navržena značka P1. Kritické místo č. 6 - navrhnout snížení rychlosti na směrově rozdělené rychlostní komunikaci 70 km/h mi přijde naprosto nemožné. Souhlasím s tím, že jde o velmi nebezpečné místo, nicméně jeho řešení je dle mého názoru špatné. Základním nedostatkem je, že u výjezdu z rampy MÚK není osazena značka IP17, která by řidiče upozorňovala na chybějící připojovací jízdní pruh. Navíc se nabízí alternativa, kterou teď nově povolí křižovatková norma a která je úspěšně použita u devíti křížů, a to zúžení průběžných jízdních pruhů a změnou vodorovného dopravního značení vytvoření připojovacího pruhu ze zpevněné krajnice. Nicméně nevím jistě, jestli je zde potřebná šířka vozovky.

eVSKP id 37004