RABA, J. Nízkošumový spínaný napájecí zdroj [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2013.
Text práce zabývající se návrhem pulsního zdroje s výstupním výkonem 160 W a nízkým zvlněním je logicky členěn do sekcí. První části jsou věnovány teoretickému základu spínaných zdrojů - přibližují funkci PFC, měničů různých topologií a také minimalizaci výstupního zvlnění. Dále následuje poměrně rozsáhlá část věnovaná návrhu, realizaci a testování vyrobeného zdroje. Student při řešení diplomové práce prokázal schopnost vyhledání a interpretace teoretických poznatků, provedl volbu vhodné topologie (PFC a LLC měnič), výběr součástek a návrh obvodového zapojení. Při návrhu byla využívána literatura a také simulační software nejenom od výrobců použitých komponent, ale také běžně používané knihy a simulátor PSPICE. V míře odpovídající možnostem studenta i vedoucího práce také proběhlo několik konzultací. Pro navržený zdroj diplomant navrhl a navinul transformátor, nakreslil dvouvrstvou desku plošného spoje a provedl sestavení a oživení zdroje a změření parametrů, čímž prokázal také praktické dovednosti v oblasti vývoje elektroniky. Samotný text práce je zpracován na dobré odborné úrovni, přehledně a v přiměřeném rozsahu, vytknout lze pouze formální detaily. V závěru práce jsou shrnuty dosažené výsledky - vytvořený zdroj je porovnán s komerčními výrobky podobné kategorie, tedy zdroji s rezonančním měničem s výstupním výkonem kolem 150 W. Vytvořený zdroj s 60 mVpp výstupního zvlnění je z tohoto pohledu nadějným konkurentem i přes horší účinnost 85-88 % (priorita byla úmyslně udělena nízkému zvlnění). Navíc v měření nebyl zahrnut aktivní korektor zvlnění, jenž byl navržen, ale neověřen realizací. Zadání diplomové práce lze považovat za splněné také s přihlédnutím k objemu odvedené práce i přes dosažené zvlnění, příp. neoživení aktivního korektoru.
Diplomová práce „Nízkošumový spínaný napájecí zdroj“ Bc. Jaroslava Raby je zaměřena zejména na problematiku spínaných zdrojů malých výkonů z hlediska šumových poměrů ve výstupním napětí. Autor analyzoval různé koncepce spínaných měničů, zaměřil se na princip základních topologií z hlediska zvlnění výstupního napětí a spínacího šumu. Autor provedl provedl návrh měniče AC/DC o výkonu 160 W, který prakticky realizoval a odměřil. Diplomová práce má 75 stran. Autor práci rozdělil na 6 kapitol, kde v úvodu na straně 1 uvedl cíle diplomové práce. Vlastní cíl diplomové práce je uveden jednou větou. V první a druhé kapitole uvedl autor problematiku spínaných zdrojů a topologie měničů nejen AC/DC, ale i DC/DC. Uvedl zde koncepce Buck, Boost, Buck-Boost, Half-Forward, Flyback, Push-Pull, Half-Bridge, atd. Konstatuji, že vymezená problematika práce je v současné době již poměrně dobře známá a existuje mnoho literatury popisující tuto oblast. Zde se již autor nevěnuje jen měničům o výkonu 160 W dle zadání diplomové práce, ale uvádí typické topologie měničů používané v širokém rozsahu výkonů. Autor podrobně popsal současný stav a uvedl popis a princip jednotlivých základních zapojení uvedených měničů. Na straně 14 se dále věnuje topologiím rezonačních měničů. Na straně 9 v tabulce 2.1. uvedl základní parametry jednotlivých topologií klasických měničů, nicméně podobné porovnání není provedeno u rezonačních koncepcí. Při obhajobě prosím o detailní rozbor vlastností uvedených topologií s ohledem na výkonový rozsah. Ve třetí části se autor velmi správně zabývá problematikou minimalizace výstupního zvlnění, pasivními a aktivními vyhlazovacími filtry, kompenzací spínacího šumu. Ve čtvrté části je uveden vlastní návrh spínaného zdroje o výkonu 160 W. Je škoda, že autor se v předchozí části nevěnoval jen možným koncepcím pro tuto realizaci AC/DC měniče. Přehledně zde uvádí zvolené metody návrhu a použití integrovaného obvodu NCP1605. Specifikuje výpočty a návrh rezonačního obvodu na straně 34. V této části spatřují hlavní přínos diplomové práce Bc. Jaroslava Raby. V části 5 se autor zabývá konstrukcí spínaného zdroje, návrhem desky plošných spojů, návrhem chladičů, . V části 6 se věnuje experimentálnímu ověřování a oživení navrženého měniče. Zde je velmi zajímavé, že autor uvedl použité měřící přístroje, nicméně, zde neuvádí, kde například využil multimeter Metex 3800 a jak se projevil jeho omezený frekvenční rozsah na výsledcích měření. Výsledná účinnost 85% navrženého zdroje při nominálním výkonu a 88% při polovině výkonu je zřejmě reálná, nicméně by bylo velmi zajímavé stanovit nejistotu výsledku. Zda nejistota je menší či větší než např. 3%. Při obhajobě prosím o detailní rozbor měření. Závěrem, téma diplomové práce je nepochybně aktuální a je zcela v souladu s aktuálním stavem vědního oboru. Dosažené výsledky řešení, jak jsem již uvedl výše, jsou popsány zejména v části 4 a 6. Formální úprava práce je na velmi dobré úrovni. Použitý postup a metody řešení jsou adekvátní řešené problematice. Diplomant vhodně využil teoretických poznatků, tyto vhodně aplikoval na jím vypracované modely měničů a výsledky prakticky ověřil. Práce nepochybně obsahuje teoretické poznatky a původní přínosné výsledky. Získané výsledky jsou uplatnitelné i mimo prostředí univerzity. Výše uvedené nedostatky nemají podstatný vliv na věcnou hodnotu práce a práci doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 65719