MARTINČEKOVÁ, J. Vlakem do Dvora - Přestupní terminál ve Dvoře Králové nad Labem [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. .
Studentka předkládá poměrně jednoduchý a funkční koncept lineárně uspořádaného nádraží. Přes značné zjednodušení v průběhu zpracování však koncept zůstává značně monumentální a jeho přiměřenost k velikosti města je diskutabilní. Formálně obsahuje projekt všechny požadované přílohy, jejich zpracování však místy není přesvědčivé (např. okolní veřejné prostory v situaci) nebo je velmi zjednodušené (např. detail).
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Přístup studenta ke zpracování | B | 85 | Studentka pracovala samostatně, účastnila se konzultací a prezentací. Na projektu se negativně podepsalo špatné rozvržení práce způsobené podceněním komplexností zadání a z toho plynoucí nedostatek času ke zpracování prezentace projektu. |
U dopravní stavby která má dopad široko za hranice města je potřeba zdůvodnit osazení do stávající struktury, což nelze odbýt šipkovými schématy (tento krok chybí). Přičemž až následně z těchto důsledných analýz se následně může odvíjet kvalitní návrh.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Urbanistické řešení | D | Výsledkem sto dní trvající bakalářské práce, kdy se student plně soustředí jen na vypracování projektu je deset stran A3 (tři rozložitelné). V roce 1935 Le Corbusier odevzdal J.A.Baťovi ještě méně výkresů a byl za ně štědře honorován. Neměla by tedy být posuzována kvantita. Z přiložené situace si však dozvím jen, že v Dvoře Králové mají Tesco. O širších souvislostech se práce nic víc nedozvím. Význam projekt je přitom dopravní terminál sloužící pro celé město a široké okolí. | |
| Provozní řešení | C | Studentka si rozumně nevybrala cestu “českého Calatravy“ a vměstnala dopravní objekt do racionální podoby na pravidelném rastru. Cestu z perónů do čekárny křižuje silnice, kudy projíždí autobusy, ale také taxi. Pojednání haly by si zasluhovalo větší pozornost při zařizování nábytkem i úvahy o prosperitě komerčních prostorů v horním patře. Výtahové šachty velikosti záchodové kabinky rovněž vzbuzují otázky, nakolik půjde v budoucnu využívat např. vozíčkářem. Příjezdovou komunikaci pro autobusy a taxi téměř křižuje průmyslová vlečka a navíc k znepřehlednění situace studentka na jedno z nároží vysadila strom. | |
| Technicko konstrukční řešení | C | Nejvíce by mne zajímal názor statika na štíhlé betonové trámy s rozponem přes 23 metrů, současně zakládání sloupů do patek a absence zavětrování. | |
| Architektonické řešení | C | Studentka si rozumně nevybrala cestu “českého Calatravy“ a vměstnala dopravní objekt do racionální podoby na pravidelném rastru. Linearita a opakující se rastr rámů nejspíš vychází z řazení železničních pražců. Má vytvořit vstupní bránu do města. Prvotní okouzlení betonovými rámy 7,5 x 23,5 metrů naráží na řadu technický a konstrukčních nejasností, které nezodpoví ani detail na poslední stránce. Studentka nejspíše navrhuje změnu k lepšímu, než je současný stav. Na akademické půdě, kde ještě natolik provázání s přísnými regulemi ze stany norem a úřadů bych očekával ideálnější řešení. | |
| Formální úroveň | D | Ladění do šedých tónů tužky ukazuje vždy jen fragmenty. Chybí přesvědčivé usazení návrhu do stávajícího prostředí. Měřítkem se nakreslené perspektivy rozchází s výkresy (podle nakreslených lidí je stavba poloviční). Sloupy i stromové aleje zbytečně zdvojují tu samou myšlenku (vymezit koridor). |
eVSKP id 102907