PŘIKRYL, K. Generátorové snímače [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2010.

Posudek vedoucího

Beneš, Petr

Hlavním cílem práce bylo detailní proměření parametrů měniče s nízkým vstupním napětím určeném pro power harvesting aplikace. Student musel pro splnění teoretické části zadání nastudovat problematiku generátorových snímačů, v praktické části pak provést a vyhodnotit velké množství experimentů a měřeni. Student na projektu pracoval samostatně, řešené problémy pravidelně konzultoval. Výsledkem jeho práce je sada charakteristik nízkonapěťového měniče, které rozšiřují informace o vlastnostech obvodu nad rámec katalogových údajů výrobce.

Posudek oponenta

Havránek, Zdeněk

Úkolem studenta byl v teoretické části literární průzkum možných řešení generátorových snímačů a jejich využití jako napájecích zdrojů pro navazující elektroniku. V praktické části měl být navržen, realizován a ověřen měnič napětí pro velmi malá vstupní napětí. Zadání práce je středně náročné, předpokládá jak práci s literaturou, tak praktické ověření parametrů zvoleného měniče s vyhodnocením velkého souboru výsledků měření. Dle předložené zprávy a provedených měření je možné konstatovat, že zadání bylo splněno. Student v první, teoretické, části práce přehledně popisuje metody čerpání elektrické energie z různých neelektrických energetických zdrojů a uvádí ve světě prakticky realizovaná řešení generátorových snímačů. Kapitola obsahuje většinu hlavních směrů vývoje a využití těchto typů snímačů. Jedinou zásadní výhradu k této části mám v kapitole 2.1.4, kde je popsáno získávání energie pomocí tepelně-akusticko-elektrické přeměny a student zde používá netechnické výrazy "randál, rambajz" a některá nevhodně volená spojení "nemusí se bazírovat na přesnosti", které do tohoto typu dokumentu rozhodně nepatří. V praktické části student ověřoval parametry zvoleného DC/DC měniče, kde jako základ návrhu a následné praktické realizace využil katalogového zapojení nábojové pumpy a DC/DC měniče od firmy Seiko. Tato kombinace je schopna přeměnit velmi malé vstupní napětí (0,3V) na napětí vhodné pro napájení např. nízkopříkonového mikrokontroleru. Výsledky měření jsou přehledně zpracovány a celkový soubor naměřených hodnot je uveden v příloze. V této části mám však několik připomínek k způsobu provedení některých měření. Jde zejména o měření odezvy měniče na připojení a odpojení definované zátěže, kde student neměří napětí na výstupu měniče, ale až za spínacím prvkem (MOSFET tranzistor), jehož parametry však nikde v práci uvedeny nejsou. V části, která se zabývá měřením časových průběhů výstupního napětí by bylo vhodné doplnit i průběh odpovídajícího vstupního napětí, protože z měřených hodnot vstupních napětí není jasné, jaký byl jejich průběh (byla pravděpodobně měřena jen střední/efektivní hodnota napětí). V případně nastavování vstupních napětí není jasné, za jakých podmínek (v jakém režimu měniče) bylo vstupní napětí měřeno. Z odevzdaného dokumentu a provedených měření je zřejmé, že práce je původní a výhradně vlastní prací studenta. Studentem prakticky zjištěné parametry měniče (zejména účinnost) se shodují s výsledky publikované v dizertační prací Joăo Pedro Lamas Rodriguese (ve španělštině), kterou však pravděpodobně neměl student k dispozici. Studentova praktická část práce prezentuje základní vlastnosti analyzovaného obvodového řešení, avšak důkladnější analýza prvního, důležitějšího, prvku systému (speciální nábojové pumpy) není z prezentovaných výsledků úplně patrná. Bylo by vhodné doplnit měření o časové průběhy napětí při připojení měniče na napájení a při postupném zvyšování vstupního napětí. Po formální stránce je práce na velmi dobré úrovni, obsahuje minimum překlepů. Literární zdroje jsou v textu patřičně citovány. Jedinou výhradu mám ke kvalitě některých převzatých obrázků (např. 3.11). I přes uvedené drobné výtky se domnívám, že student prokázal schopnosti na úrovni bakalářského studia a práci doporučuji k obhajobě.

eVSKP id 31241