WINKLEROVÁ, L. Využití organismu Daphnia magna v testech ekotoxicity [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2011.

Posudek vedoucího

Zlámalová Gargošová, Helena

Diplomová práce se zabývá testováním ekotoxicity chemických látek prostřednictvím akutních a chronických testů na nejčastěji využívaném akvatickém organismu Daphnia magna. Pro tyto účely byly vybrány organické látky přítomné v herbicidních přípravcích (isopropylamoinová sůl glyfosfátu - herbicid Dominátor a kyselina nonanová - přípravek Finasan. Z anorganických látek byly vybrány dusičnan draselný a sodný, keré jsou v ekosystému využívány jako hnojiva. Bezpečnostní listy většiny výrobků v hodnocení účinků látek na životní prostředí většinou uvádí výsledky akutních testů ekotoxicity. Cílem diplomantky bylo proto ověřit popř. stanovit nejen ekotoxicitu akutní, ale zejména chronickou neboť z výsledků akutních testů ekotoxicity chronické působení nižších koncentračních hladin testovaných látek na ekosystém nelze věrohodně predikovat. Stejně tak byla stanovena i chronická toxicita dichromanu draselného, který je standardem v akutních testech toxicity. Pro tyto účely nad rámec cílů diplomové práce diplomantka ověřila vhodnost dvou médií využívaných pro chov dafnií a pro svou práci zvolila to, které v podmínkách naší laboratoře poskytovalo lepší podmínky pro život testovacích organismů. Parametrem vhodnosti média byla míra porodnosti mateřských jedinců. Veškeré výsledky jsou přehledně uspořádány v tabulkách a grafech a výstižně diskutovány popř. konfrontovány s údaji z literatury. Závěrem mohu říci, že studentka přistoupila k řešení své diplomové práce iniciativně a zodpovědně. Při řešení úkolů prokazovala diplomantka Bc. Lucie Winklerová velmi aktivní přístup k práci, schopnost samostatné práce a uvažování a vyvozování závěrů. Tuto práci doporučuji k obhajobě s hodnocením výborně/A.

Posudek oponenta

Vávrová, Milada

Předložená diplomová práce z oblasti ekotoxikologie je zaměřena na využití organismu Daphnia magna v testech ekotoxicity. Práce je sepsána na celkem 66 stranách textu a autorka pro získání teoretických znalostí z dané problematiky čerpala celkem z 85 literárních zdrojů, zahrnujících časopisecké publikace, knižní publikace, konferenční články a komplexní dokumentaci biotestů. Citovaná literatura je vesměs v souladu s normou. Součástí textu je i seznam zdrojů obrázků, seznam zkratek a dvě přílohy. Co lze posoudit jakovelký nedostatek této diplomové práce, je velmi mnoho pravopisných chyb a překlepů, vyskytujících se ve vlastním textu i v nadpisech a v kolonkách tabulek. Také použití interpunkčních znamének není vždy v pořádku. Teoretická i praktická část předložené diplomové práce jsou vyvážené. V teoretické části je definována ekotoxikologie jako věda, včetně typů používaných testů, dále související legislativa a charakteristika organismu rodu Daphnia. Kromě vlastního popisu tohoto testovacího organismu je zde popsán jeho chov, využití v ekotoxikologii a testy toxicity na tomto organismu. Poslední oblast teoretické části je věnována vybraných látkám, které byly v rámci splnění cílů diplomové práce posuzovány. Textová část je doplněna strukturními vzorci hodnocených látek, tabulkami zahrnujícími jejich vlastnosti a několika obrázky, které vhodně doplňují text. V experimentální části je podrobně popsán kromě přístrojů a použitého laboratorního zařízení také chov ve dvou médiích, dále akutní imobilizační test na Daphnia magna a test chronické toxicity na stejném organismu. U obou testů jsou rovněž přesně a správně specifikována kritéria pro validaci. Vyhodnocení a výpočet ekotoxikologických indexů byl prováděn pomocí probitové analýzy. Také tato část práce je doplněna obrázky znázorňujícími některé procesy ekotoxikologického hodnocení. Výsledky jsou vesměs zpracovány do přehledných grafů a první z nich představují porovnání vhodnosti média pro chov tohoto testovacího organismu. Výsledky zaměřené na posouzení rodivosti D. magna a na srovnání celkového počtu narozených potomků ukázaly vhodnost média M4; toto bylo dále používáno pro všechna hodnocení. Pomocí dvou již citovaných testů byly testovány dva herbicidy a dvě umělá hnojiva, tj. dusičnan sodný a dusičnan draselný. Kromě těchto přípravků a hnojiv byl také testován dichroman draselný. V rámci kapitoly diskuse byla hodnocena akutní a chronická toxicita látek aplikovaných v zemědělství. Interpretace získaných výsledků byla provedena na výborné úrovni a proto lze konstatovat, že cíle této diplomové práce byly splněny. Výsledky poskytly nové údaje ukazující na využití jednoho, vhodně zvoleného organismu, pro komplexní ekotoxikologické posouzení akvatického ekosystému, a to pomocí testů akutní a chronické toxicity. Na základě výborně zpracované studie po obsahové stránce a možnosti aplikace získaných výsledků i pro výuku předmnětu Praktikum z ekotoxikologie, hodnotím tuto práci klasifikačním stupněm „A“, tj. výborně.

eVSKP id 33136