PAVLÍK, R. Akviziční systém na platformě STEMLab [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2019.
Cílem diplomové práce bylo vyvinout akviziční jednotku na platformě RedPitaya, která by podstatně vylepšila stávající schopnost akviziční aplikace především z hlediska četnosti měření. Student na zadání pracoval průběžně, nicméně na tempu vývoje se projevila jeho malá zkušenost s nástroji, které bylo třeba pro splnění zadání ovládnout. Výsledkem práce je použitelný nástroj, který v základu umožňuje realizovat potřebná měření, nicméně původně požadované pokročilé funkcionality jsou implementovány buď jen omezeně (jen základní a omezeně funkční vizualizace změřených dat, kvalitní aplikační rozhraní) nebo vůbec (snížení vzorkovací rychlosti a délky záznamu). Vzhledem k tomu, že student vycházel z referenčního designu, jsem očekával kompletní funkčnost zařízení. Dále postrádám důkladnou analýzu úzkých hrdel v designu, která by umožnila další zvýšení četnosti akvizic. Vytvořený systém není zcela stabilní, snadno se dostane do stavu, kdy je nutné akviziční platformu restartovat. Samotná práce je psána nepříliš odborně, obsahuje nepřesná tvrzení a poněkud zvláštní formulace. V zásadě jde o popis úprav designu a zkušeností autora s laděním, což mohou být cenné informace pro další uživatele platformy. Přes uvedené nedostatky student odvedl kus práce: musel se seznámit s řadou nových nástrojů a programovacích jazyků (alespoň na základní úrovni) a vypořádat se s některými nedokumentovanými chybami vývojových nástrojů i samotné platformy.
Student měl za úkol navrhnout akviziční systém na platformě STEMLab (Red Pitaya) s nastavitelnou decimací a délkou akvizice. Řízení a přenos dat mělo být prostřednictvím rozhraní Ethernet se zaměřením na co nejvyšší rychlost a minimální mrtvou dobu akvizičního systému. Dále bylo úkolem vytvořit aplikaci na straně PC pro řízení akvizičního systému a ukládání dat s možností zobrazení. Na takto navrhnutém systému měl student provést dlouhodobé testovací měření. Student v práci nejprve popsal embedded platformu STEMLab (Red Pitaya) postavenou na obvodu Zynq. V další kapitole pak popsal a rozebral parametry akvizičního systému. Po seznámení s platformou a akvizičním systémem student rozebral a rozvil zadání. V kapitole Realizace se student nejprve věnuje návrhu FPGA, který vychází z existujícího návrhu aplikace "průměrovače" upravením bloku DAQ. Popsána je úprava týkající se řídícího a stavového registru. Není úplně jasné, co všechno byla vlastní práce studenta, a co všechno zůstalo zachované z originální aplikace "průměrovače". Autor se zbytečně věnuje postupu instalace návrhového sytému Vivado. Další podkapitola s nejasným názvem "Vývojový stroj - nastavení" se věnuje propojení platformy s PC po Ethernetu, řízením přes SSH protokol a přenosem souborů mezi PC a platformou. V další podkapitole s neméně zajímavým názvem "Proces seznamování" student shrnuje různé způsoby získávání akvizic. Následuje podkapitola s vytvořenými aplikacemi na straně serveru a na straně klienta (terminálová i grafická). Serverová aplikace vychází z aplikace pro původní projekt "průměrovače". V kapitole "Měření" student dlouhodobým měřením porovnal průměrnou rychlost přenosu akvizic na vytvořené aplikaci s ostatními způsoby přenosu akvizic dostupnými pro danou platformu (přes SCPI Ethernet, přes Flash disk). Průměrná rychlost přenosu akvizic na vytvořené aplikaci klient/server je 37 MB/s, co je přibližně třetina dostupné kapacity gigabitového Ethernetu. Určitě je možné dostat se s touto rychlostí blízko kapacity linky, je ale pochopitelné, že je to nad časový rámec projektu zaobírat se optimalizací trasy a porozuměním způsobu předávání dat na hw i sw úrovni. Na konci práce student navrhuje vylepšení a rozšíření projektu. Je tady zmíněna nastavitelná decimace a délka akvizice, která je však požadována už v zadání. V celku je možné konstatovat, že zadání práce bylo splněno až na drobné nedostatky ohledně nastavitelné decimace a délky záznamu. Práce trochu působí jako příručka - má stručnější formu s množstvím odkazů. Práce je sice na dobré technické úrovni, kde autor poukázal vytvořením funkční embedded aplikace dobrou odbornou úroveň, ale z prezentační stránky působí práce na čitatele méně přehledně, nesourodě. Rozsah práce je menší kvůli častým skokovým citacím, které zhoršují srozumitelnost práce. Na druhé straně je zde možné poukázat na dobrou práci s literaturou. Po formální stránce je práce na velmi dobré úrovni, nebyly nalezeny žádné větší problémy. Přínosem práce je určitě vytvoření funkčního akvizičního systému a podaní jakéhosi návodu a zkušeností s jeho vytvořením, který může být odrazovým můstkem pro vytvoření dalších embedded systémů.
eVSKP id 118453