HURBANIČ, J. Rozbor a hodnocení technických systémů pohonů výkonových jističů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2018.
Student vypracoval bakalářskou práci na téma Rozbor a hodnocení technických systémů pohonů výkonových jističů. Tato práce byla vypracována pro externí společnost, kde bohužel došlo k personální změně a vedoucí práce, ze strany zadavatele, odjel k datu 01/2018 na 24 měsíční stáž do ciziny. Tím pádem se vypracování této práce, ze strany zadavatele, zkomplikovalo. Body zadání 1-5 student splnil, i když některé části si zaslouží lepší propracovanost. Stěžejní část bakalářské práce (bod zadání č. 6) student provedl u zadavatele, kde samotné měření probíhalo na inovovaném vzorku a mělo být vyhodnoceno a porovnáno, se stávajícím řešením, zda nové změny vyhovují požadavkům kladených na systémové pohony či nikoliv. Tyto měření student provedl, ale získané poznatky zcela nevyhodnotil.
Student Jakub Hurbanič zpracoval svoji bakalářskou práci na téma Rozbor a hodnocení technických systémů pohonů výkonových jističů. Práce má 48 stran a je rozdělena do sedmi kapitol. Kapitola první se zabývá obecně významem jističů a jejich motorových pohonů. V zásadě zde nejsou větší nedostatky, ale místy jsou použity nevhodné odborné termíny – např. jmenovitý vypínací proud místo jmenovitá vypínací schopnost, zkratová zapínací charakteristika místo zkratová zapínací schopnost. Nelze souhlasit s tvrzením, že vypínače vn a vvn jsou vlastně jističe – k tomu jim totiž chybí vestavěný prvek automaticky vyhodnocující nadproud. Rovněž nelze vůbec souhlasit s tím, že motorové pohony umožňují zlepšit selektivitu, na tu nemají vůbec vliv. Kapitola druhá se věnuje rozboru a třídění motorových pohonů. K této kapitole mám následující připomínky. Dochází občas k záměně významu pohonu vlastního jističe neboli spínacího systému a motorového pohonu, což vede, mimo jiné, k zavádějícím informacím! Špatný odkaz na obrázek 2.2.1.1 v textu. Kapitoly třetí a čtvrtá se stručně věnují řízení a napájení pohonů. Zde nejsou žádné významné nedostatky, pouze některé části vzhledem k praktickému využití u motorových pohonů jističů jsou nadbytečné. Pátá kapitola popisuje klíčové polohy páky, které mají vliv na návrh motorového pohonu. U obrázku 5.2 se nejedná o silové táhlo spínacího systému. Šestá kapitola se věnuje průzkumu trhu motorových pohonů předních výrobců. Zde bych si představoval podrobnější porovnání pro srovnatelné typové velikosti přístrojů. Těžiště vlastní práce tvoří kapitola sedmá, ve které bylo provedeno měření elektrických a neelektrických veličin na vybraném motorovém pohonu. Chybný odkaz na obrázek 7.1.4 v textu vede k nejasnostem. Při vyhodnocení měření se píše, že z hlediska dráhy most vyhovuje, avšak nejsou uvedeny požadované hodnoty, rovněž u síly. Nejedná se u velké síly do vypnutí ve skutečnosti o nutnost přesunu z polohy TRIP do Reset? U měření elektrických veličin (spotřeby pohonu) se na jedné straně píše, že měření je velmi krátké kvůli automatizaci, hned na další straně je však uvedeno, že z důvodu časové náročnosti se provedlo jen měření z polohy TRIP do polohy OFF. Interpretace získaných výsledků je zde naprosto nedostatečná. Z formálního hlediska mám k práci následující výhrady: překlad abstraktu do angličtiny, některá klíčová slova moc obecná, nejsou číslovány stránky, což výrazně zhoršuje orientaci!, místy chyby v interpunkci, nejednota způsobu číslování obrázků. Závěrem lze říci, že práce byla sice splněna ve všech bodech, avšak vlastní tvůrčí práce autora je mizivá.
eVSKP id 109657