JALOVÝ, M. Měření korozního stavu konstrukce veřejného osvětlení [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2014.
Cílem předložené diplomové práce bylo pojednání o různých druzích koroze a možné ochraně proti korozi nejpoužívanějších matriálů pro konstrukci veřejného osvětlení. Dále se měl diplomat seznámit s metodami používaných korozních zkoušek a zvolit nejvhodnější metodu s ohledem na přesnost a rychlost měření. Na základě zvolené metody pak navrhnout realizaci měření a ověřit funkčnost metody v praxi. Student svou diplomovou práci řešil zcela samostatně na základě konzultací s pracovníky firmy TSB. Diplomová práce je v souladu s předmětem zadání a je rozpracovaná do 6 logických celků. V první kapitole je popsána problematika koroze na sloupech veřejného osvětlení s pohledu bezpečnosti a jsou zde uvedeny cíle diplomové práce. Druhá kapitola pojednává o korozi, která působí na sloupy veřejného osvětlení a také o dnes používané ochraně. Ve třetí kapitole jsou popsány používané metody korozních zkoušek, kde student pojednává po konzultaci s TSB o možnosti použití metody potenciodynamického měření. Správně pak tuto metodu s ohledem na její složitou realizovatelnost vyřazuje. V následující kapitole student zvolil jako optimální metodu „metodu elektrochemické impedanční spektroskopie“. Je zde navržena realizace metody a detailně popsán postup pro oživení měřícího systému a nastavení parametrů zvukové karty přenosného počítače, přes kterou získáváme data z navrženého měřícího obvodu. V páté kapitole diplomant ověřuje funkčnost svého navrženého přípravku, zkouší různé umístění navržených měřících svorek na napadeném stožárů a případný vliv jejich různé polohy na měření. Dále pak své výsledky srovnává s hodnocení dle Rochovy metody. Na závěr student shrnuje svoji dosavadní činnost a diskutuje o možném využití jeho navrhované metody EIS v praxi a navrhuje i její vylepšení a zpřesnění výsledků. Po jazykové stránce je práce na dobré úrovni, nevyhneme se v ní však několika překlepů a nejednotného formátování celé práce. Dále se pak v příloze neshodují technické nákresy s deklarovaným měřítkem. Poslední dvě kapitoly práce na mne působí trochu stroze, student nedocenil informační hodnotu získaných výsledků a nebo již neměl dostatek času na obsáhlejší diskuzi, což se v konečném důsledku projevilo i na mém hodnocení. Přesto práci doporučuji k obhajobě.
Diplomová práce je zpracována velmi dobře a systémově přistupuje k řešení aktuálního problému u veřejného osvětlení a to je problém statiky stožárů. Zadané téma je řešeno ve všech oblastech od popisu druhů koroze až po realizaci praktického měření stožárů. O oblasti povrchové ochrany stožárů by bylo sice možno pojednat obšírněji (nátěry, zinkování, poplastování atd.), ale toto je oblast obecně známá a v TSB již dobře zvládnutá. Z pohledu praktického využití a rovněž aktuální potřeby TSB je rozhodující výběr měřící metody a vlastní měření. V současné době existuje jen několik málo metod měření statiky stožárů (ROCH, MASTAP), které jsou založeny na měření frekvence kmitání celého stožáru, která se matematicky porovnává se vzorkem (modelem) ideálního stožáru a predikuje garanci nehavarijního stavu stožáru na max. 5 až 6 let. U navrhované metody EIS není potřebné rozkmitání stožáru jako u výše uvedených metod, avšak pro ideální použití v praxi by bylo vhodné sestrojit přístroj, který bude ještě méně náročný na šikovnost obsluhy (nastavení svěrek, síla dotažení atd.), případně dále propracovat měření do fáze, že by metoda EIS zcela nahradila např. metodu ROCH a nebude nutné dvojí měření, což by zhledem k potřebě proměřit každý rok cca 5000 ks stožárů ve městě Brně, bylo velkým přínosem. Pozitivní je rovněž, že metoda zjistí i vady v podzemí a případně závadu základu, toto však doporučuji ověřit realizací více porovnávacích měření. Otázky k obhajobě: 1. Odhadněte, kolik měření bude nutných pro vytvoření kalibrace navrhované metody. Bude vůbec možné plně nahradit metodu ROCH? 2. Kolik měření lze kvalitně provést, než bude nutno vyměnit ostrý hrot měřícího zařízení? 3. Jaký má vliv venkovní teplota na přesnost měření a dá se měřit i při minusových teplotách?
eVSKP id 73424