HUCKOVÁ, K. Úprava vody s využitím kapacitní deionizační jednotky [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2024.

Posudek vedoucího

Repková, Martina

Předložená bakalářská práce je zaměřena na využití technologie kapacitní deionizace při úpravě vody. Práce navazuje na výsledky závěrečných prací Jana Vespalce a Martiny Švábové. Experimentální část práce byla věnována podrobnému zkoumání různých cyklů CDI s ohledem na účinnost odstranění vybraných iontů a porovnání s legislativními normami pro pitnou vodu. Z výsledků vyplývá, že technologie kapacitní deionizace (CDI) účinně snižuje koncentraci klíčových iontů, jako jsou chloridy, vápenaté ionty (Ca), hořečnaté ionty (Mg) a amonné ionty (NH). Tyto ionty významně ovlivňují tvrdost a slanost vody, což má přímý dopad na její použití v různých aplikacích. Výsledky ukázaly, že optimální nastavení procesních parametrů, jako je použité napětí a délka adsorpční fáze, má zásadní vliv na účinnost procesu deionizace. Práce rovněž zdůrazňuje význam pravidelného proplachování a regenerace elektrod pro udržení vysoké účinnosti a dlouhodobé stability systému. Výsledky poskytují cenné informace pro další vývoj technologií CDI a jejich použití v různých průmyslových a environmentálních souvislostech. V dalším výzkumu by bylo vhodné zaměřit se na vývoj a testování nových elektrodových materiálů s vyšší selektivitou a iontovou kapacitou a na zdokonalení regeneračních procesů. Možným směrem je také integrace technologie CDI s dalšími metodami úpravy vody s cílem maximalizovat účinnost odstraňování širšího spektra znečišťujících látek. Při vlastních experimentech studentka prokázala velkou iniciativu a samostatnost a byla schopná řešit problémy, které přípravu experimentů doprovázely. Pravidelně využívala konzultací nejen v průběhu měření, ale i v průběhu zpracování výsledků své práce. Katarína Hucková práci zpracovala přehledně a čtivě, závěry se snažila formulovala logicky a srozumitelně. Vzhledem k výše uvedenému doporučuji práci k obhajobě a hodnotím ji stupněm A.

Posudek oponenta

Mergl, Václav

Bakalářská práce slečny Huckové je sepsána kultivovanou a čtenáři srozumitelnou slovenštinou v rozsahu 41 stran a je zaměřena na úpravu vody s využitím kapacitní deionizační jednotky (CDI). Navazuje na práce Jana Vespalce a Martiny Švábové s cílem prozkoumat a porovnat efektivnost CDI technologie v reálných podmínkách. Studentka měla k dispozici poloprovozní kapacitní deionizační jednotku firmy ASIO a využila malou elektrodu (o objemu 5 l) zkonstruovanou ve spirálovém uspořádání a vyrobenou z komerčně dostupného aktívního uhlí. Předložená práce má obvyklé členění, rozsah jednotlivých kapitol je vyvážený. Teoretická část na 15 stránkách je zpracována přehledně a uvedená tvrzení se opírají převážně o zahraniční literaturu s 59 odkazy. Bylo by vhodné v případné navazující práci zmínit i publikace a články slovenských a českých odborníků. Podrobně jsou popsány druhy elektrod i modifikované metody konstrukce kapacitní deionizační jednotky a možnosti využití kapacitní deionizace při úpravě vody. Experimentální část s popisem experimentální jednotky a stanoveními vybraných ukazatelů je sepsána a komentována na 11 stránkách práce. Pozornost byla věnována nastavení jednotky CDI, je uvedeno ve 2 tabulkách. Výsledky stanovení vybraných ukazatelů jsou shrnuty ve 13 grafech a ve 3 tabulkách v příloze. Pro experimenty byla použita podzemní voda ze studny. Vzhledem ke sledování snižování koncentrace vybraných parametrů vlivem jednotky CDI postrádám jejich hodnoty před použitím. V kap. 4.4 je uvedeno, že proběhla kalibrace pouze vodivostních sond. Přestože je zde uveden odkaz na kalibrace na práci Vespalce (52), bylo by vhodné při navazující práci alespoň ve zkrácené verzi uvést třeba v příloze. Autorka se nezmiňuje o kalibraci pH sond. Na s. 26 v kap. 4.3.4 je uvedeno: „Stanovenie koncentrácie dusičnanov, dusitanov a amónnych iónov vo vzorkách vody bolo vykonané s využitím mobilných analytických setov“, ale ani v příloze nejsou výsledky pro dusičnany a dusitany zachyceny. Vedle toho doporučuji naměřené hodnoty vyznačit v grafech, pro lepší vztah s proloženými křivkami. V kap. 4.4 je uvedeno: „Pri realizácii cyklov sme pracovali s celkovým objemom 35 litrov vody, z ktorých každý cyklus bol zahájený použitím 5 litrov na prepláchnutie elektródy“. Není z textu zřejmé zda se jedná o vodu ze studny nebo o vodu destilovanou. Na s. 28 pozorněji komentovat křivky grafu 9 pro pH, neboť křivka pro 5. cyklus nevykazuje pokles, ale mírný nárůst nad 8, vedle toho se pH nemění mezi 7,5 až 8,1, ale mezi 7,7 až 8,1. K drobným nesrovnalostem: s. 19, 9. ř. zd. má být oxid manganičitý MnO2, nikoliv manganatý s. 23, s.r.o. nebo spol. s r. o. kap. 4.3.3, 1.ř. opravit na „sumy vápníku a horčíku“ jako v nadpisu kapitoly v grafech je pro čas v závorce (h:m), raději psát (h:min), přece jenom m se vžilo pro metr, vedle toho v tabulkách je pro čas použita zkratka min a pro průtok (l/min) s. 29, 2. ř. zd. vápník je důležitý ion, ale nikoliv minerál.

eVSKP id 156682