ŠRÁMEK, J. Modul řízení lokomotivy [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2019.
Zadání bakalářské práce bylo vytvořeno firmou Starmon, která se mimo jiné zabývá vývojem zabezpečovacích systémů kolejové dopravy. Toto zadání patřilo k praktičtějším. Studentovým úkolem bylo vytvořit HW a SW řídicí jednotky lokomotivy pro demonstrátor produktů společnosti. Autor na bakalářské práci pracoval průběžně, postupoval iniciativně a v průběhu řešení konzultoval postup prací. Výsledná bakalářská práce je uspořádána logicky a až na občasné gramatické chyby zpracována kvalitně. Rozsahem a použitými literárními zdroji odpovídá typu práce. V jednotlivých kapitolách student popisuje jak základní prvky vlakové zabezpečovací techniky, tak koncept demonstrátoru Starmon. Při návrhu HW a SW student správně používá dostupné zdroje. Vytvořené dílo je nepochybně pro zadavatele (firmu Starmon) přínosem a předložená práce dokládá studentovi odborné znalosti. Jelikož student zvládl samostatně úspěšně zpracovat reálné komplexní zadání, hodnotím práci 91b, A.
Bakalářská práce se zabývá návrhem elektroniky pro řízení modelové mašinky, určené k demonstrování funkce drážních zabezpečovacích zařízení. V první části student popisuje používanou vlakovou zabezpečovací techniku a její demonstrátor firmy STARMON, pro kterou práci dělal. Dále definuje požadavky na hardware a tento vzápětí navrhuje. Navržený koncept odpovídá požadavkům a umožňuje do budoucna snadné rozšíření. Schéma obvodu je přijatelné. V další verzi silně doporučuji doplnit blokovací kondenzátory na napájení mikrokontroléru. Naopak chválím upínací rezistory na vstupech ostatních obvodů. Návrh DPS už je slabší. Hlavní napájení celého systému je vedeno dráhou o tloušťce 0.25 mm. Stejně tak napájení výkonových budičů motorů. Blokovací kondenzátory na napájení jsou často umístěny nevhodně. Zdrojové kódy firmwaru vypadají na první pohled použitelně. Z pohledu budoucího rozšiřování navrhuji vyšší granularitu kódu: například třída Motors by měla ovládat pouze jeden motor, nikoli oba. To má být v kompetenci jednotlivých instancí třídy. Dodaný projekt bohužel nejde zkompilovat, neb se odkazuje absolutní cestou na soubory (převážně FreeRTOS) umístěné v počítači studenta. Student v práci navrhnul také rychlostní PSD regulátor pro lokomotivu. Pro návrh použil dvě metody, přičemž u Strejcovy metody uvažuje svůj systém jako systém třetího řádu, a proto ji zavrhuje. Ve druhé iteraci používá metodu nejmenších čtverců a navrhuje regulátor dokonce pro systém pátého řádu. Na fyzikální podstatu systému a jeho modelování by se měl student příště důkladněji zaměřit. Poslední částí práce je ovládací software pro lokomotivu pro PC a pro mobilní zařízení, pracující pod systémem Android. Dle screenshotů v práci vypadají obě aplikace pěkně. Hlavní problém vidím v pevně nastavené IP adrese lokomotivy. Dále pak ve využití portu 80, který je standardně vyhrazen pro web server. I přes výše zmíněné nedostatky student svou prací prokazuje schopnost ujmout se zadaného problému, navrhnout řešení a toto realizovat. Práci tedy hodnotím C, 75 bodů.
eVSKP id 119324