IVANOVÁ, L. Štúdium efektov postranných reťazcov organických polovodičov pre bioelektronické aplikácie [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2019.
Bakalářská práce studentky Lucie Ivanové se zabývá vysoce atraktívní problematikou, která řeší využití efektů postranných řetězců organiockých polovodičů pro bioelektronické aplikace. Cíle bakalářské práce byly: A. vypracovat literární rešerši pro syntézy a vyžití nových molekul v oblasti organických bioelektronických aplikací B. syntézu a verifikace syntetických možností pro klíčový intermediát Studentka od svého začátku práce na dané problematice, která se datuje, na třetí semestr jejího studia vykazovala zájem a ochotu v nabývání nových poznatku jak po stránce teoretické tak i praktické. Pracovala na náročné a takřka zatím neprostudované problematice zodpovědně, cílevědomě se zaměřením na vytýčené cíle. Rešeršní část bakalářské práce je zpracovaná přehledně a s logickou návazností jednotlivých kapitol. V experimentální části bakalářské práce je verifikován syntetický přístup syntézy klíčových intermediátů, byly také započaté jednoduché derivatizační reakce základního stavebního bloku pro další syntetické možnosti, kterým se studentka bude věnovat dál, během navazujícího studia. Navíc se studentka musela seznámit i s pokročilými identifikačními metodami v organické syntézy, mezi které bezesporu paří NMR. Tato bakalářská práce je zpracovaná přehledně a poskytuje velmi dobrou představu o využití a možné aplikace nových doposud nepopsaných pokročilých molekulách pro bioelektronické aplikace. Dále, je obohacená i o experimentální část, ve které se v několika syntetických stupních podařilo připravit a identifikovat cílené deriváty. Práce bude sloužit jako výborný základ pro následující syntézy a svojí kvalitou převyšuje rámec obecné úrovně bakalářských prací. Předloženou bakalářskou práci doporučuji k obhajobě a na základě její úrovně ji hodnotím stupněm „výborně“ (A).
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | A | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | A | ||
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Využití poznatků z literatury | A | ||
| Studium literatury a její zpracování | A |
Předkládaná bakalářská práce studentky Lucie Ivanové pojednává o studiu efektů postranních řetězců organických polovodičů pro bioelektronické aplikace. Práce je psána ve slovenském jazyce a je standardně členěna na teoretickou a experimentální část, v celkovém rozsahu 42 stran. V teoretické části je nejprve stručně popsána hlavní oblast zájmu – organická bioelektronika; následuje popis teoretických aspektů organických polovodičů a vysvětlení principu jejich funkčnosti. Dále autorka přechází ke konkrétním příkladům využití konjugovaných polymerů pro bioelektronické aplikace (derivátu PEDOT); a vlivu chemické struktury derivátů na výsledné vlastnosti, přičemž pozornost je věnována zejména efektu postranních řetězců. V poslední části teoretického bloku autorka pojednává o molekule DNA jakožto molekulovém vodiči a využití nukleových bází pro konstrukci materiálů využitelných v elektronice, včetně syntetických možností jejich modifikací. V experimentální části je následně popsána úspěšná třístupňová syntéza výchozího prekurzoru modifikované nukleové báze – adeninu. Drobné výhrady mám k logickému členění předkládané práce, kdy např. celou kapitolu 2.5 (Efekt postranních řetězců na vlastnosti konjugovaných systémů) by dle mě bylo vhodné začlenit do kapitoly 2.3 (Vliv chemické struktury konjugovaných systémů na jejich vlastnosti). Dále bych ocenil mnohem lepší provázanost mezi kapitolami 2.5.3.1 a 2.7 s podkapitolami, které jinak pojednávají o totožné věci (nukleových bázích a jejich využití). V textu se vyskytuje naprosté minimum chyb, což vzhledem k rozsahu práce oceňuji (jako poměrně zásadní chybu bych jen zmínil špatně užitý termín „nukleotidové báze“ v názvu kapitoly 2.7; v ostatních pasážích autorka správně používá termín „nukleové báze“). V kapitole 3.4 je chybně uveden výtěžek získaného derivátu A/1006, a to 57,9 % namísto 15,2 %. V teoretické části pak postrádám alespoň stručný popis základních principů instrumentálních technik, které autorka využívala v experimentální části pro separaci a charakterizaci látek (NMR, elementární analýza, chromatografie). Jako další mírný nedostatek práce shledávám citace literatury, kdy v některých pasážích textu postrádám bezprostřední odkazy k primárním zdrojům. Dále např. zcela postrádám v textu odkaz na literární zdroj [3]. Na druhé straně oceňuji práci s literaturou, kdy autorka čerpala z celkem 64 převážně cizojazyčných literárních zdrojů, což považuji za nadprůměrné. Celkový dojem z práce pak mírně sráží poměrně špatná kvalita některých použitých obrázků (např. Obr. 7, str. 18). I přes uvedené nedostatky předložená bakalářská práce splňuje zadání, autorka prokázala schopnost velmi dobře pracovat s odbornou literaturou a sepsat kvalitní text o bezesporu náročné, dosud poměrně málo prostudované problematice. Po obsahové stránce je práce poutavá a čtivá, čímž se stává výborným vstupem do dané problematiky i pro čtenáře mimo obor. V experimentální části pak autorka prokázala praktickou dovednost nejen v základních, ale i pokročilejších oblastech organické syntézy, jakými jsou použití cross-couplingových reakcí nebo mikrovlnná syntéza. Práci doporučuji k obhajobě a navrhuji celkové hodnocení A.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Logické členění práce | B | ||
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
| Využití literatury a její citace | B | ||
| Úroveň jazykového zpracování | A | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | B | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A |
eVSKP id 116074