ČERNÁK, A. Systém pro měření zůstatkového objemu kapaliny v láhvi [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2025.
Zadání bakalářské práce, které si student sám pomáhal aktivně definovat, patřilo svým rozsahem mezi obtížnější, a to z důvodů požadované praktické realizace. Cílem práce byl navrhnout novou metodu pro měření zůstatkového objemového množství tekutin pro realizaci inventurní evidence skladu v hotelových, restauračních a kavárenských provozech. Úkolem práce bylo navrhnout praktický postup nepřímé metody měření objemu založené na určení složení a hmotnosti tekutiny. Mezi další úkoly práce patřilo: zhodnotit vlastnosti a funkce podobných řešeních dostupných na trhu, zvolit vhodnou HW platformu i potřebné periferie pro realizaci výsledného zařízení a nastudovat vlastnosti zvolené platformy. Závěrečným cílem práce pak bylo, pro zvolený HW, realizovat programové vybavení (firmware) včetně grafického uživatelského rozhraní, které umožní realizovat měření a evidenci zůstatkového objemu tekutin i zaškolené obsluze. Přestože byl od počátku jasně patrný, zájem studenta o téma práce. V průběhu řešení bakalářské práce, student využíval možnosti nabízených konzultací v menší míře a pracoval tedy převážně samostatně, možná až příliš. Pravděpodobně i tato skutečnost vedla k tomu, že student v akademickém roce 2023/2024 bakalářskou práci neodevzdal a požádal mě, jako vedoucího práce, o její opětovné vypsání v aktuálním akademickém roce 2024/2025. Proto je třeba přihlédnout k tomu, že student měl na její vypracování dvojnásobné množství času, než má běžný student bakalářského studijního programu. V novém akademickém roce se však chování studenta příliš nezměnilo, a i nadále využíval možnosti nabízených konzultací v minimální míře. Mám obavu, zda student nenabyl falešného dojmu, že jestliže je zadání shodné jako bylo v prvním roce řešení jeho práce, již není co konzultovat a jeho další dokončení práce, je už jen a pouze v jeho režii. Situace se vyhrotila až do té míry, že ještě několik minut před závěrečným termínem odevzdání jsem jako vedoucí práce nevěděl, zda student zvládne bakalářskou práci vůbec odevzdat. Jeho schopnost aktivně a v předstihu plánovat své další kroky tak, aby předešel stresovým situacím pro sebe i ostatní proto považuji za velmi, ale velmi, slabou. Výsledkem práce ovšem je funkční řešení zařízení pro měření zůstatkového objemu, které student úspěšně realizoval. Předpokládám, že student v budoucnu využije realizované řešení jako vhodnou platformu pro realizaci zadání své práce diplomové. Student věnoval řešení dostatečné množství času. Pracoval však nárazově a v závěru se dostal do obrovské časové tísně. Úroveň a rozsah textu práce se mu podařilo, až na poslední chvíli upravit tak, jak požaduje směrnice VUT a práce tedy není příliš rozsáhlá. Práce je vhodně doplněna dostatkem literárních odkazů. Práce studenta s literaturou je tedy na dobré úrovní. Dosažené výsledky i formální zpracování práce tedy jednoznačně svědčí o bakalářských schopnostech studenta. Díky dosaženým výsledkům, úrovni zpracování textu i práci s literaturou lze na práci pohlížet jako na dobře zpracované dílo. Ovšem dovést tohoto studenta až před komisi SZZ, bylo pro mě v roli vedoucího velmi náročné, proto studentovi navrhuji pouze hodnocení stupněm: Dobře – C. (78)
Cílem bakalářské práce pana Adama Černáka bylo navrhnout a realizovat systém pro měření zůstatkového objemu kapaliny v láhvích za účelem interní inventury zásob alkoholu v provozech HoReCa. Nejedná se tedy dle zákona o měření pro obchodní styk. Zadání je ryze prakticky zaměření a dle mého názoru po časové i odborná stránce přesahuje požadavky kladené na bakalářskou práci. Technická zpráva obsahuje cca 54 stran textu a je členěna do 10 kapitol včetně kapitol Úvod a Závěr. Dále obsahuje cca 5 stran samostatných příloh. Tyto přílohy dle mého názoru měly být přímo vloženy do práce. Svým rozsahem práce přesahuje doporučený rozsah 50 stran textu. Na začátku práce (kapitola 1 a 2) autor seznamuje čtenáře se základními požadavky na inventarizaci zásob alkoholu v provozovnách HoReCa, jak se na tuto inventarizací dívá legislativa a popisuje používané metody určování zůstatkového objemu kapaliny (alkoholu) v lahvích. Ve třetí kapitole pan Černák uvádí princip metody zjišťování zůstatkového objemu kapaliny v láhvích pomocí vážení a zabývá se vlivem jednotlivých chyb a teploty na přesnost stanovení zůstatkového objemu kapaliny v láhvi. Čtvrtá kapitola obsahuje návrh vlastního zařízení a výběr jednotlivých komponent. Autor založil koncepci zařízení na jednodeskovém počítači Raspberry Pi 4, který doplnil o elektronickou váhu, displej připojený přes rozhraní HDMI a čtečku čárového kódu připojenou přes rozhraní USB. Protože dostupné váhy mají pouze rozhraní RS232, musel použít převodník RS232 na USB, aby mohl váhu připojit k Raspberry Pi 4, které rozhraním RS232 není vybaveno. Výběr jednodeskového počítače Raspberry Pi 4 a ostatních komponent považuji za správný. Za nevhodné však považuji zařazení podkapitoly „4.2 Databáze navrhovaného systému“, která se týká softwarového řeší a do kapitoly popisující výběr hardwarových komponent nepatří. Pátá kapitola je věnována oživení a otestování jednotlivých komponent. V šesté kapitole autor popisuje vývoj a odladění firmware. Pro implementaci firmware autor použil jazyk Python s využitím grafické knihovny Tkinter a knihovny SQLAlchemy pro práci s SQL databázemi. Návrh firmware s využitím stavového automatu, použití jazyka Python a uvedených knihoven považuji za správné. V sedmé kapitole pan Černák uvádí postup testování zařízení, v osmé kapitole shrnuje dosažené výsledky a předkládá návrhy pro další vylepšení zařízení. Pan Černák navrhnul, sestrojil a otestoval zařízení pro měření zůstatkového objemu kapaliny v láhvích dle požadavků zadání. Pro zařízení vytvořil a odladil programové vybavení. Funkčnost zařízení otestoval na skutečných láhvích s alkoholem. Dle mého názoru splnil všechny body zadání práce v plném rozsahu. Funkčnost zařízení mi předvedl. Využíval převážně internetové zdroje, zejména katalogové listy. To vzhledem k ryze praktickému zadání práce nepovažuji za chybu. Práce obsahuje minimum překlepů. Výhrady však mám: - K nevhodným názvům některých kapitol a podkapitol. Např. název podkapitoly „4.3 Váha navrhovaného systému“ vytváří dojem, že se jedná o hmotnost realizovaného zařízení, nikoli o komponentu, pomocí které se váží láhev s alkoholem. - K nevhodným názvů některých obrázků. Např. „Obr. 5.3 Čtení sériové komunikace váhy pomocí Windows aplikace PuTTY“ na str. 38 nebo „Obr. 5.4. Odchycení zprávy „-204.0 g“ pomocí osciloskopu“ na str. 39. Po grafické stránce je práce na solidní úrovni. Na závěr konstatuji, že předložená práce svědčí o výborných bakalářských schopnostech pana Adama Černáka. Navrhuji ji hodnotit známkou A/92 bodů.
eVSKP id 168008