KUČEROVÁ, Z. Indikátory sociálního pilíře udržitelného rozvoje na lokální úrovni [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. .
RNDr. Zita Kučerová řádně absolvovala distanční formu doktorského studijního programu oboru Urbanismus na ústavu teorie urbanismu FA VUT v Brně. Dok-torské studium zahájila 29.9.2006. Odborné zkoušky z povinných a volitelných předmětů a zkoušku z anglického jazyka složil v termínech podle stanoveného plánu studia. Státní doktorskou zkoušku složila 10.9.2008 Po celou dobu průběhu doktorského studia se intenzivně a aktivně se podílela na řešení výzkumných úkolů, zúčastňovala se vědeckých a odborných seminá-řů, konferencí a dalších odborných akcí s tematikou zaměření disertace nebo jí blízkou. V roce 2009 odevzdala disertační práci s názvem "Indikátory sociálního pilíře udržitelného rozvoje na lokální úrovni". Konkretizace a realizace trvale udržitel-ného rozvoje v oblasti územního rozvoje je velmi náročným a vysoce aktuálním úkolem. Disertační práce je významným přínosem k tomuto tématu a přispívá k objasnění řady faktorů v otázkách pojetí,principů a souvislostí sociálního pilíře trvale udržitelného rozvoje. V práci shromáždila autorka rozsáhlý odborný materiál, využitelný v praxi a vy-tvářející pro další výzkumnou činnost. Disertační práce je dobře kvalitně adjus-tována a zachovává ustálené uspořádání disertačních prací. Vzhledem k uvedenému hodnocení průběhu doktorského studia a předložené disertační práce doporučuji konání obhajoby disertační práce RNDr. Zity Kuče-rové.
Předloženou disertační prací nearchitektky zaměřené na oblast sociální soudržnosti - jednoho z pilířů udržitelného rozvoje, vstupuje urbanistická a územně a prostorově plánovací problematika do oblasti, kterou jsem dosud neoponoval. V této oblasti má architekt stále menší možnost uplatnění a proto je velmi přínosné, že na půdě Fakulty architektury jsou školeni odborníci jiných profesí. Práce o mírně nadstandardním rozsahu 128 stran včetně tabulek, seznamu literatury, zkratek a příloh, obsahuje v úvodní části početnou specifikaci výzkumných institucí, které se problematice sociálních aspektů udržitelného rozvoje z různých hledisek věnují. Snad by se autorka mohla pokusit (na svobodné akademické půdě) o zhodnocení jejich činnosti v realizační úrovni, tj. alespoň použitelnosti výzkumů na komunální řídicí úrovni. 1. Práce je aktuální, byt' ne zcela žhavá jako panelová sídliště, brownfields a pěší zóny a v aplikaci poslouží jen úzkému okruhu odborníků. 2. Zvolená metoda zpracování sice není explicitně formulována, ale vyplývá z úvodu a vymezení řešeného problému - indikátorů sociálního pilíře udržitelného rozvoje pro lokální úroveň. Spočívá jednak ve vyčerpávající kompilaci a konstataci současného stavu výzkumu v této oblasti, dále specifikaci indikátorů jak našich, tak evropských a světových a jejich aplikaci v různých zemích, analýze zejména tabulkových indikátorů a jejich syntéze formou vlastních grafů ajejich vysvětlení. 3. Ačkoliv práce neobsahuje samostatně formulovanou část cílů, ty jsou vyjádřeny již v úvodu - "Dokážeme stanovit, kdy je život ve městě kvalitní, kdy je sociální prostředí na dobré úrovni Jak a čím toto těžko hmatatelné prostředí indikujeme?. Odpověd' na tyto otázky je cílem mé disertace." Takto stanovené cíle byly alespoň z větší části splněny. Nicméně se oponent dovoluje otázat, zda se autorka domnívá, že k sociální pohodě přispívá jen idyla příslušných ukazatelů, která může vést k příliš pohodlnému konzumnímu životu. Určitá dávka stresu se zdá být prospěšná, ale jeho dávkování je problematické. Nicméně je možno předpokládat, že si běžný život v demokratických podmínkách takový stres dokáže vytvořit i bez prestižních sociologických institucí. 4. Práce přináší alespoň dílčí původní výsledky řešení vědeckého problému. Rozsáhlým shromážděním a rozborem velkého souboru informací o problému dospívá autorka ke vlastnímu řešení a přináší určité novum. To spočívá zejména ve grafech vlastní konstrukce "Vymezení sociálního pilíře udržitelného rozvoje", a "Vymezení sociálního pilíře a obsahové dimenze sociální soudržnosti a konečně .‚Indikátory sociálního pilíře udržitelného rozvoje dle obsahových témat a vazeb'. Autorka však uvádí téměř všechny ukazatele sociálního pilíře, který přispívá ke společenské soudržnosti příslušného společenství jako principielně pozitivní a pokud nesplňují potřebné požadavky, pak se je snaží optimalizovat, harmonizovat a v podstatě uvést do určité společenské pohody. Podle mých zkušeností jak z urbanistických jevů tak společenských procesů, nelze opomenout zdánlivě negativní indikátory sociální soudržnosti. Jsou to předně katastrofické nebo jen anomální jevy přírodní. které vyvolávají nezbytnou míru stresu pro dynamický rozvoj společnosti. Povodně, extrémy počasí apod. stimulují kvalitní společnost více než idyla dostupnosti veřejných prostorů (Japonsko, Petrohrad aj.) V současné době je to hospodářská. ale i morální krize, která přináší po období pohodových konjunktur nové impulzy - nejen sociální - včetně soudržnosti, ale i kolizí. 5. Pro další rozvoj vědního oboru přináší práce řadu dílčích výsledků, zejména obsahová témata a vazby vyjádřené graficky, ale také přehledné shromáždění početných statistických podkladů. Pro běžnou řídící praxi se práce jeví jako dosti složitá, ale ve vyšších řídících komunálních institucích by mohla mít nadějné využití. 6. Formální úprava disertace je na dobré úrovni, výrazné jsou již zmíněné autorčiny grafy, kterých by mohlo být více. Tabulky podle CSU jsou hůře čitelné. Práci doporučuji k obhajobě.
1. Aktuálnost tématu Předložená disertační práce se zabývá velmi aktuální a současně relativně složitou problematikou indikátorů sociálního pilíře udržitelného rozvoje. Téma přímo souvisí se silně aktualizovanou otázkou monitorování kvality sociálního prostředí sídla, která je v současné době velmi důležitá pro komparaci mezinárodních i českých indikátorů udržitelného rozvoje, pro rozvoj obce a jeho územního plánování. Téma je aktuální nejen z hlediska udržitelnosti území, jeho vzhledu a rozvoje, ale především z hlediska současného rozvoje urbanismu, architektury a územního plánování, také z hlediska rozvoje sociálního prostředí v obci a z mého pohledu nejvíce pro možnou další komparaci konkrétních údajů o sociálních pilířích udržitelného rozvoje nejen v ČR ale především v rámci Evropské unie. Práce na toto téma existují jen velmi sporadicky, jsou hodně diskutované a proto je práce z hlediska obsahu velmi přínosná. 2. Zvolená metoda zpracování Základní přístupy práce vycházejí z teoreticko analytické části a z praktické analýzy sledované problematiky, z metodických postupů a následné syntézy zjištěných poznatků. Podrobně byla zpracována analýza teoretických poznatků a interpretace výsledků a ověření teoretického modelu v metodice a její následné ověření (viz text i přílohy). 3. Splnění stanovených cílů Cílem práce bylo nalézt, definovat a vyhodnotit indikátory měření sociální soudržnosti (koheze) obce a vytvořit možnosti monitorování sociálních pilířů udržitelného rozvoje. Cíl práce je jasně a srozumitelně formulován. Hypotéza, která zněla: "pro potřeby prostorového plánování je možné nalézt, popsat a s ohledem na zdrojová data měřit míru spokojenosti a kvality života, která je schopna vypovědět o udržitelnosti sociálního prostředí v konkrétním sídle v České republice" (s. 3), je správně stanovena a byla potvrzena. 4. Původní výsledky řešení vědeckého problému Významným přínosem práce je návrh monitoringu udržitelnosti v oblasti sociálního pilíře (dimenze) a návrh indikátorů, které dokáží měřit udržitelnost na lokální úrovni, tzn. na úrovni obcí. Doktorandka zpracovala přístupy k monitoringu indikátorů, konkrétně je analyzovala a provedla syntézu indikátorů. Přístup je vytvořen tak, že je využitelný v praxi. 5. Význam práce pro další rozvoj vědního oboru a praxi Výsledky řešení jsou dobře využitelné v praxi a jsou velmi dobrým základem pro další rozvoj vědních oborů jako je územní plánování, urbanismus, sociologie, (a dalších oborů které se v současnosti dílčím způsobem zabývají udržitelným rozvojem, jako je např. demografie, geografie apod.). 6. Formální úprava disertační práce Práce je členěna do osmi kapitol, včetně úvodu a závěru, které jsou dále tříděny do jednotlivých dílčích podkapitol. První kapitola je věnována úvodu do problematiky, ve druhé se doktorandka velmi výstižně zaměřila na vymezení indikátorů sociálního pilíře udržitelného rozvoje pro lokální úroveň, ve třetí části na současný stav výzkumu, ve čtvrté na koncepci udržitelného rozvoje. V páté až sedmé kapitole analyzuje indikátory udržitelného rozvoje a jejich obsah pro úroveň obcí. Práce je vytvořena logicky, přehledně a pečlivě zpracována. Práce má 92 stran textu a 33 s. příloh, ze kterých pokládám za velmi důležité především Přílohu č. 4 "Soustava urbanistických ukazatelů používaných před r. 1989" a Přílohu č.5 "Spearmanův koeficient korelace pořadí vybraných ukazatelů na souboru obcí Královehradeckého kraje", ve kterém je ověřen teoreticky zpracovaný soubor indikátorů sociálního pilíře. Disertační práce čerpá z 38 titulů a internetových odkazů. Cizojazyčné publikace jsou v odkazech u citací. 7. Publikování dílčích výsledků disertační práce V disertační práci nejsou uvedeny, předpokládám ale publikační činnost. 8. Jednoznačné stanovisko zda práci doporučuji - nedoporučuji k obhajobě Disertační práci doporučuji k obhajobě
1. Aktuálnost tématu Stále větší procento lidí se koncentruje ve městech i městských aglomeracích a vedle globálních ekologických rizik udržitelnosti lidské civilizace tak nabývají stále většího významu také rizika ekonomická a sociální, která se soustřeďují na "obyvatelná" území naší planety. Tím roste zodpovědnost všech, kdož vytvářejí prostorové a provozní předpoklady pro příznivé sociální prostředí a soudržnost místního společenství. Autorka sama předpokládá, že výsledná práce by měla sloužit jak při hodnocení stavu sociálního prostředí obce, tak i při vyhodnocování dopadů rozvojových záměrů obce na její udržitelný rozvoj. (str. 87) Problematika sociální soudržnosti tedy znamená novou výzvu také pro územní plánování (zmĺněné mezi klíčovými slovy disertační práce). Právě urbanistům však dosud chybí potřebná zpětná vazba, ze které by se dozvěděli, zda svými zásahy podpořili nebo naopak zhoršili šance jimi řešeného území na udržitelný rozvoj. Proto se domnívám, že zabývat se tímto tématem právě na Fakultě architektury VUT, která se dlouhodobě věnuje také teorii urbanismu, je velmi aktuální. 2. Zvolená metoda zpracování Autorka ve své disertaci soustředila výsledky množství dosud zpracovaných prací, prostudovala, popsala a vyhodnotila velkou část současného výzkumu na toto téma v ČR I v zahraničí. Posoudila využitelnost existujících nástrojů a metod k měření udržitelného rozvoje a usoudila, že existující údaje neodpovídají na všechny naléhavé otázky. 3. Splnění stanovených cílů Oceňuji cíl autorky, který si stanovila pro zpracování této disertační práce: "najít odpověď alespoň na některé" nelehké otázky. Z její analýzy vyplývá, že pro posuzování místního společenství a jeho udržitelného rozvoje na úrovni obce v současné době neexistuje dostatečně široká škála indikátorů. Chybí zejména ty ukazatele sociální soudržnosti, které je nutné sledovat ve vazbě na cíle územního plánování. Pro všechny, kdož svou činností ovlivňují rozvoj města, je velmi důležité, aby si uvědomili, že sociální soudržnost místního společenství je významně ovlivněna jak vnějšími ekologickými a ekonomickými souvislostmi, tak také strukturou samotného sídla, jeho prostorovými a provozními kvalitami. Dosud nám však chybí dostatek ověřených poznatků o důležitých příčinných souvislostech a dopadech, které mají jednotlivé změny struktury města na udržitelnost místního společenství. Jedna publikace na toto téma ale již několik let existuje - Prof. ing. arch. Karel Maier, CSc. ve své práci "Možnost využití nástrojů územnĺho plánování pro prevenci prostorové segregace" (http://everest.natur.cuni.cz/akce/segregace/publikace/Maier. Ddf) přímo definuje sociální prostorovou soudržnost jako součást udržitelného rozvoje. Pochopení příčiny vzniku a rozvoje tzv. "vyloučených lokalit" může urbanistům pomoci pochopit konkrétní důsledky některých nesprávných urbanistických a politických rozhodnutí. Domnívám se, že při dalším uplatnění této disertační práce by bylo možno využĺt výsledků výše zmíněné odborné práce a pokusit se definovat alespoň jeden z indikátorů, který by měl přímou souvislost se strukturou využití území - např. "počet vyloučených lokalit". 4. Původní výsledky řešení vědeckého problému Vlastním koncepčním přínosem autorky je návrh tří tematických bloků sociálního pilíře (kvalita sociálního prostředí, sociodemografická struktura obyvatel a spokojenost a participace občanů na věcech veřejných) a definování jednotlivých ukazatelů, které tato témata charakterizujĺ. Tvůrčím krokem je také návrh dotazníkového šetření, které zjišťuje míru spokojenosti občanů s místem, kde žijí a pracují (str. 76- 78). 5. Význam práce pro další rozvoj vědního oboru a praxi Disertační práce shromáždila spoustu důležitých aktuálních informací, ze kterých vyplývá, že problematika udržitelné kvality sociální soudržnosti v urbanizovaném prostředí jev mnoha zemích předmětem intenzivní výzkumné činnosti různých oborů. Komplexní přístup k řešení této problematiky však u nás není zatím příliš rozvinutou disciplĺnou. Ve světě se však již od devadesátých let v rámci hnutí Zdravých měst rozvíjí metodická činnost zaměřená na "Zdravé územní plánování". Domnívám se, že by bylo přínosem provázat další vědecké práce na vývoji indikátorů udržitelnosti měst v ČR s aktivitou mezinárodního odborného týmu Zdravých měst, který se zásadám zdravého územního plánování zabývá od konce devadesátých let 20.století. Již v r. 2000 vydala tato sekce praktickou příručku s názvem" Healthy Urban Planning. (http://www.bne.uwe.ac.uk/who/default.asp). 6. Formální úprava disertační práce Pro lepší orientaci v řadě údajů a tabulek, které autorka ve své práci analyzuje, by bylo vhodné navržené indikátory pro zvolené tři tematické bloky sociálního pilíře udržitelného rozvoje v závěru celé práce přehledně shrnout ve formě graficky odlišných tabulek s jedinečným označením. 7. Jednoznačné stanovisko, zda práci doporučujete k obhajobě Práci k obhajobě doporučuji.
eVSKP id 28815