MATĚJKA, F. Biotechnologická produkce PHA pomocí vybraných bakteriálních isolátů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2020.
Student Filip Matějka se ve své bakalářské práci studoval produkci PHA u třech vybraných termofilních isolátů. Při realizace experimentální části své práce prokázal student schopnost zvládnutí řady nerutinních laboratorních postupů a úkolů, je třeba ocenit, že byl schopen pracovat samostatně i v týmu. Na druhou stranu nebyl jeho přístup k práci příliš aktivní a student se spíše snažil najít postačující minimum než odvést možné maximum. Nicméně celkově jsou výsledky práce původní a zajímavé, zdá se, že některé ze studovaných bakterií jsou slibnými termofilními producenty PHA a lze tedy předpokládat, že výsledky budou presentovány širší odborné veřejnosti formou konferenčních příspěvků. K vypracování textové části práce přistupoval student velice obdobně jako k experimentální části, povedlo se mu zpracovat solidní práci, nicméně není možné se ubránit dojmu, že při troše snahy mohl být výsledek ještě lepší. Presentace, komentář i diskuze dat jsou korektní v rámci dané úrovně závěrečné práce. Celkově tedy doporučuji práci k obhajobě a hodnotím ji známkou B.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Kvalita zpracování výsledků | B | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
| Závěry práce a jejich formulace | B | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | B | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | C | ||
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Studium literatury a její zpracování | B | ||
| Využití poznatků z literatury | B |
Filip Matějka se ve své bakalářské práci věnoval produkci PHA pomocí vybraných bakteriálních izolátů. Práce je logicky členěna a obsahuje dostatečně obsáhlou teoretickou část, která je zpracována za použití kvalitních zdrojů. Charakteristika polyhydroxyalkanoátů, jejich vlastnosti, využití aplikace i mikrobiální produkce je popsána v teoretické části práce. Jsou zmíněny metody pro stanovení obsahu PHB v biomase. V práci se nachází velké množství typografických chyb, překlepů, absence vyskloňovaných názvů včetně chybějících či nadbytečných mezer. Celková čtivost práce je snížena výskytem kostrbatých vět a slovních spojení jako např. „obsahuje následující složení“. V experimentální části jsou přehledně uvedeny všechny použité metody. Výsledkům v tabulkách bych vytkla použité barvy, kdy se jednalo o modré pozadí výsledkové části tabulky, které ani v kombinaci se zvýrazněným textem není pro čtení příjemné. Pro tabulky bych doporučila použití méně výrazných barev. Naopak u Obr. 10 by bylo vhodné v grafu použít místo žluté a světle oranžové barvy právě třeba modrou, která by usnadnila rozlišení jednotlivých sloupců grafu. Výsledková část postrádá diskuzi získaných výsledku, kdy student do práce nevložil žádné svoje myšlenky a nediskutuje získaná data. Závěry práce jsou shrnuty v bodech. I přes zmíněné nedostatky práci doporučuji k obhajobě a hodnotím stupněm „C“.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | D | ||
| Využití literatury a její citace | A | ||
| Úroveň jazykového zpracování | C | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | B | ||
| Závěry práce a jejich formulace | B | ||
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Logické členění práce | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | C |
eVSKP id 123992