MALATIN, R. Využití termické analýzy litin pro predikci kvality odlitků numerickou simulaci [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2018.
Cílem diplomové práce bylo ověření možností aplikace termické analýzy pro predikci kvality odlitků z litiny GJS. Jako parametr kvality byl zvolen zejména výskyt vad typu staženin, sekundárně též metalografická struktura kovu. Prostředkem ke změně těchto vlastností bylo grafitizační očkování. Diplomová práce se realizovala v provozních podmínkách slévárny VAG v hodoníně. Téma práce navazuje na mnohaleté zkušenosti s využíváním termické analýzy pro hodnocení vlastností litin, při nichž však právě souvislost mezi tvarem křivek chladnutí, očkováním a tvorbou staženin u litin GJS dosud nebyl jednoznačně objasněn. Řešení diplomové práce je charakterizováno velkou experimentální náročností v prostředí běžné výroby , doprovázenou řadou dílčích problémů, jako např. navržení zkušebního tělesa, u něhož by bylo možné spolehlivě určit sklon ke stahování a příslušné vtokové soustavy, vyřešení způsobu očkování, řešení způsobu měření křivek chladnutí a řada dalších. K této části konstatuji, že tyto složité problémy (rovněž zatížené komplikovanou logistikou a kooperací) diplomant řešil velmi aktivně a správně v rozsahu, které mu umožňoval časový harmonogram a související okolnosti. Domnívám se však, že způsob zpracování práce není optimální. Především by bylo vhodné provést podrobný teoretický rozbor průběhu krystalizace s ohledem na současné znalosti o termické analýze litin, z něho vytypovat klíčové parametry, které by mohly mít vazbu na vlastnosti kovu a detailně sledovat, zda a jak se metalurgické zásahy - zejména očkování, na křivkách chladnutí projeví. Tyto změny by se pak snad mohly nějakým způsobem implementovat do numerické simulace. Analýza literárních zdrojů je v tomto smyslu nedostatečná. Rovněž se domnívám, že způsob členění etap experimentální části práce, jejich popis a vyhodnocení získných výsledků experimentů není zvoleno optimálně. Není zdůvodněno, proč se měnila metodika zkoušek, k jakým problémům docházelo a na základě jakých úvah byly změny navrženy. Dílčí výsledky by měly být uvedeny vždy u příslušného experimentu. V předložené verzi je experimentální část práce nepřehledná. Nepřehledné je rovněž značení vzorků, popis kolonek v tabulkách, není jasný význam hodnot ve vyhodnocení mikrostruktur, nijak nejsou komentovány parametry z analýzy ATAS ani rozdíly tvaru křivek chladnutí. V literatuře jsou uvedeny některé nedohledatelné prameny.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | C | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | B | ||
| Vlastní přínos a originalita | B | ||
| Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry | B | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | B | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | C | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | B | ||
| Práce s literaturou včetně citací | B | ||
| Samostatnost studenta při zpracování tématu | A |
Práce se zabývá tématem využití termické analýzy jako možného nástroje pro určení náchylnosti dané slitiny ke vzniku staženin a ředin v litinových odlitcích. Z názvu práce vyplývá, že by se současně mělo jednat o propojení s nástroji numerické simulace, která si jako stěžejní cíl klade právě predikci vzniku staženin a ředin. Z experimentálních zkoušek jasně vyplývá snaha najít optimální tvar zkušebního odlitku a zároveň zvolit podmínky lití tak, aby byl „zajištěn“ vznik staženin (ředin) a mohly se tedy následně zkoumat vlivy, které toto stahování u litiny s kuličkovým grafitem ovlivňují. Tohoto bohužel v podmínkách VAG Hodonín nebylo zcela možné dosáhnout. V diplomové práci se nikterak nerozebírá vztah k numerické simulaci, kde právě vidím motivaci této práce. S ohledem na rozšíření termické analýzy a simulace v jednotlivých slévárnách roste tlak na propojení obou systémů tak, aby data z TA byla využita pro upřesnění vstupních materiálových charakteristik simulace. V současné době toto simulační programy řeší aplikací různých koeficientů, které zohledňují lepší či horší „metalurgickou kvalitu“. V případě nalezení korelace by jistě její implementace pomohla zpřesnění výsledků numerických analýz. Z uvedených důvodů tedy vidím řešené téma jako velmi aktuální a bylo by vhodné v práci v budoucnu pokračovat. Souhlasím s navrženým postupem v diskuzi výsledků, že je podstatné u dalších experimentů oddělit vliv určitých parametrů jako např. teploty lití, stupně a typu očkování, odeznívání atd. Zároveň bych doporučil paralelně pracovat na nalezení korelace k numerické simulaci, což by bylo inovativním výsledkem.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | C | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | C | ||
| Vlastní přínos a originalita | B | ||
| Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry | C | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | C | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | B | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | C | ||
| Práce s literaturou včetně citací | B |
eVSKP id 113093