LIŠČÁK, J. Analýza působení spínacího systému jističe nn na tepelnou spoušť [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2018.
Práce je věnována problematice jistícího přístroje nízkého napětí a jeho provozním vlastnostem. Diplomant se zaměřil na oteplení proudové dráhy výkonového jističe typu 3VA5225 od výrobce SIEMENS. Tento přístroj splňuje certifikaci podle normy IEC i UL. Výjimečnost tohoto přístroje nabízela vytvořit model proudové dráhy, který by odpovídal originálu a na ní aplikovat metodu konečných objemů s rozložením teplotních polí v závislosti na počtu spínacích cyklů s pracovním napětím 400Vac, kde hlavním cílem diplomové práce bylo zjistit, jak moc dochází k ovlivňování tepelné spouště od spínacího systému jističe při deklarované životnosti 8000 cyklů. Vzhledem k tomu, že na VUT v Brně je v areálu VTPPL Laboratoř spínacích přístrojů dostupná i při výuce mohl diplomant čerpat z doposud získaných zkušeností, podkladových materiálů a hlavně špičkového zkušebního vybavení této laboratoře. V tomto zkušebním centru student strávil více jak 60 hodin při vlastní přípravě a realizacích zkoušek elektrické trvanlivosti a dalších cca 60 hodin při přípravě a provádění oteplovacích zkoušek. Tyto poznatky student v kombinaci s podkladovými materiály využil při realizaci 3D modelu proudové dráhy jističe včetně simulace teplotních polí v programu SOLIDWORKS – Flow Simulation i v sw ANSYS Maxwell. Bohužel chybou špatně zvoleného průřezu připojovacího vodiče si diplomant teplotní výpočty v programu SOLIDWORKS značně ztížil a následně se dostal do malé časové tísně. Všechny modely se mu však podařilo přepočítat včas a splnil tak veškeré body zadání. Tato drobnost diplomanta stála patrně mnoho sil, neboť příprava a výpočet modelů je dosti časově náročný a komplikovaný. To se stylisticky projevilo na některých částech práce a vlastní úroveň trochu znehodnocuje, i když samotná náplň DP je na dobré úrovni. Získané poznatky budou využívány nejen ve výuce na ÚVEE FEKT VUT v Brně, ale i v rámci spolupráce s výrobcem tohoto přístroje a naleznou uplatnění v průmyslové praxi. Předloženou práci doporučuji k obhajobě.
Předložená diplomová práce řeší problematiku působení spínacího systému na tepelnou spoušť jističe 3VA5225 na nízké napětí. Výsledky práce přinášejí poznatky, které mohou napomoci vývoji nových, resp. inovaci stávajících typů jističů. Práce je logicky rozdělena do sedmi kapitol, z nichž čtyři jsou věnovány vlastní činnosti a vyhodnocení získaných poznatků. První kapitola tvoří stručný úvod. Ve druhé kapitole je rozebrána problematika oteplení přístrojů nízkého napětí. Ve třetí kapitole autor popisuje kontaktní systémy používané v jističích nn. Kapitola čtvrtá obsahuje měření na konkrétním výkonovém přístroji. V páté kapitole se nachází příprava, popis a výstupy počítačových simulací. Výstupy simulací jsou dále porovnány v kapitole šest s hodnotami získanými měřením. V závěru práce student sumarizuje výsledky vlastní práce. Jako hlavní přínos práce shledávám: 1. Přehledné porovnání jednokontaktního a rotačního systému používaného v daném jističi. 2. Provedení zkoušek oteplení a elektrické trvanlivosti v atypickém sledu a sledování eroze kontaktů v závislosti na počtu spínacích cyklů, což je pro výrobce přístroje velmi zajímavé. 3. Vytvoření a odladění modelu v simulačním softwaru tak, že výsledky simulace velice blízce korespondují s hodnotami oteplení získanými měřením. Diplomová práce má jako celek vysokou hodnotu, protože se zabývá aktuálním hojně instalovaným produktem. Student provedl velké množství časově náročných testů a simulací, které přehledně vyhodnotil. Práce byla však bohužel pravděpodobně psána v časové tísni, protože obsahuje nelogické věty, překlepy, stylistické chyby a několik faktických chyb, což snižuje kvalitu celé práce, např.: - v abstraktu – „Součástí práce je dvou typu zkoušek provedení zkoušek elektrické trvanlivosti…“, - v úvodu student chybně zaměňuje výraz nadproud a přetížení, - na straně 4 autor nejdříve hovoří o tělese a poté tento výraz nesprávně zaměňuje za vodič proudu, - strana 5 – větu „Nejznámější teplotní čidlo jako je rtuťový nebo lihový teploměr...“ autor nedokončil. - na straně 7 autor uvádí, že měrný elektrický odpor obecně roste s teplotou, což není pravda - strana 24 „...bylo použito na vytvořené otvory použita speciální páska...“ Překlad abstraktu práce do angličtiny je na velmi nízké úrovni. Autor téměř nedodržuje základní pravidla psaní v angličtině, slovosled, členy. Díky chybnému slovosledu dokonce některé věty pozbývají původní význam. Ve druhé kapitole autor některé informace příliš globalizuje, například s tvrzením, že materiály, které dobře vedou elektrickou energii, mají i dobrou tepelnou vodivost, bych byl velice opatrný. Na straně 16 jsou uvedeny použité měřicí přístroje, nicméně chybí zde údaje k jednoznačné identifikaci přístrojů, například výrobní nebo inventární číslo, dále také údaje o kalibraci. Měřené veličiny nejsou přiřazeny k měřicím přístrojům, není tedy jasné, co bylo měřeno například multimetrem. Také je zde uvedena proudová sonda E3N, která je určena pouze k měření proudu do 100 A a jmenovitý proud zařízení zkoumaného v práci je 250 A. V práci chybí schéma zapojení zkoušek. Velice kladně hodnotím angažovanost studenta při provádění zkoušek a simulací. Zadání práce bylo splněno ve všech bodech. Práci hodnotím s ohledem na množství odvedené práce a důležitost tématu v oboru elektrických přístrojů velmi dobře (80 bodů) a doporučuji ji k obhajobě.
eVSKP id 109659