SUKOPOVÁ, D. Zahradní město [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta architektury. .
Přiložené hodnocení obsahuje vyjádření tří pedagogů, kteří se podíleli na vedení práce. Prof. Ing. arch. Ivan Koleček: Město, místo: Rozhodnutí zůstat v principu zastavění zahradního města blokovou strukturou je základem vývoje projektu. Autorka volí systém zavřených bloků, které rychle otevírá v úrovni parteru města – parku. Podařilo se jí jasně definovat spojení mezi bulvárem a viaduktem, charakteristické sledem událostí v řadě vnitřní prostor – otevřený prostor parku a znovu vnitřní prostor s návazností na park viaduktu. Tento pohyb, který se děje v různých prostředích neopouští charakter zahradního města, přesněji bydlení v parku. Bydlení: Organizace bydlení v bloku je citlivě řešena principem schodišť a pavlačí v jeho vnitřním prostoru a orientací obytných jednotek po jeho obvodu. Hra objemů v jeho fasádách dává dynamiku, která zdůrazňuje jejich zabydlenost. Byty jsou správně prostorově řešené, s jednoduchostí vztahů a jejich prodloužením do pavlačí, lodžií či schodišť. Bakalářský projekt je kvalitním architektonickým projektem; autorka dovedla upřesnit začátek svého přístupu a bez kompromisů řešit princip uzavřených bloků. MgA. Ing. arch. Vojtěch Jemelka: Město: Do plánu vnášíš velkou pevnost dvou čtvercových dvorů, které ve schwarzplanu působí až příliš uzavřeně, ale i tak oceňuji příznivý vývoj projektu k zjednodušení. Pevnosti se otevřely a byly vyzdviženy nad zem. Křížné propojení dává situaci potřebnou dynamiku; ze vztahu dvou objemů vyrůstá park. Původně stavěná vazba na viadukt naštěstí zmizela a zbylo „jen“ silné napětí průchodů. Místo: Dobře navazuješ na okolní strukturu parků, kdy do jejího středu vkládáš park výjimečný, který by si ale zasloužil lepší propracování. V říční nivě vyvřely pahorky, které snad prozrazují tvorbu „lidskou rukou“. Vztah vnitřního a vnějšího světa je v situaci záměrně rozostřen průchody a prosklením převýšeného parteru, které dodávají dvorům potřebnou přívětivost a vzdušnost; i když pro mě stále nenaplňuješ tvá zajímavá vztahová východiska. V plánu a ranějších modelech kreslíš silnou strukturu vpadeného a vystrčeného, ale ve vizualizacích a pohledech se ti tuto hloubku bohužel nepodařilo prodat. Druhotné rámování prvotní jasnosti uškodilo. Bydlení: Cesta k poměrně kvalitním bytům byla spletitá, ale nakonec završena úspěchem. Bydlení se zde velkoryse otvírá do vnějšku převýšenými lodžiemi a dává charakter veřejnému prostoru. Vnitřní svět různě širokých pavlačí, na nichž se žije, vystrčených schodišť a promodelovaných hmot dávají dvorům silnou identitu a náboj. V kvalitě bydlení jsi udělala velký pokrok, i když záchody stále vítězí nad vstupními halami a některé dispozice trpí „chodbičkováním“. Prezentace: Tvé kreslení by potřebovalo projít lekcí srozumitelnosti a kultivovanosti. Vizualizacím by prospěla větší rezignace na „umělou“ materialitu a nadhledové záběry. Udělala jsi hodně práce, ale není bohužel nejlépe prodaná. Výstavní panel pro mě neprozrazuje podstatu projektu. Konzultace grafiky a prezentace je pro tebe do příště potřebná. Chybí architektonický detail v pohledu, který by vypíchl silnou plasticitu. Detail v řezu prezentuješ pouze v paré. Střešní krajina připomíná loby tepelných izolatérů, ale důležitější styk pláště a výplní není ideální. Ing. arch. Radek Toman, Ph.D.: Dagmar Sukopová odpovídá na otázku bydlení v centru Brna jasným konceptem dvou domů obdélníkového půdorysu s vnitřním zeleným atriem a centrálním parkem v prostoru mezi domy. Urbanistický koncept je přesvědčivý. V začátku práce Dagmar vyslovuje myšlenku důležitosti zeleně pro život člověka („přítomnost vegetace vnímáme jako jeden z hlavních ukazatelů kvality bydlení, který má velký vliv na výběr místa, kde chceme žít“), v zapojení a návrhu zeleně se ovšem návrh nejeví nijak výjimečný. Naopak oceňuji propracované dispoziční a provozní řešení bytových domů s bohatou škálou bytů různých velikostí a typů. Některé části návrhu zůstávají v rozpracované podobě (založení stavby ve výkresu detailu, konstrukční schéma atd.), což návrhu bohužel celkově ubírá na přesvědčivosti. Dagmar v průběhu práce na projektu demonstrovala své předpoklady pro výkon povolání architektky. Předloženou práci doporučuji k obhajobě a po společné diskuzi všech tří pedagogů navrhuji známku B80.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Přístup studenta ke zpracování | Dagmar na bakalářské práci pracovala v průběhu celého semestru. Po počáteční fázi hledání výsledné formy, kdy vystřídala několik konceptů a variant, již práce postupovala plynule a bez větších komplikací. |
Předložená bakalářská práce má své kvality v prezentovaném konceptu a myšlenkách, ve správnosti snahy hledat alternativu k běžnému městskému bydlení, ve vytváření osobních vazeb s místem, hledáním komunitních propojení a zapojení zeleně do urbanistické struktury. Tyto ideje však zůstávají nerozvinuty a naopak se v práci samotné objevují přežitá schémata, tradiční problémy a podprůměrná řešení. Předloženou bakalářskou práci doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnocení D65
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Urbanistické řešení | C | Urbanistická koncepce městských bloků je kvalitním řešením, avšak bez zásadnějších vstupů avizovaného konceptu tzv. zahradního města. Do sebe uzavřený blok se správně snaží otevírat do okolního urbánního prostředí, které ovšem není blíže popsáno, proto lze jen odhadovat správnost a adekvátnost prostupů domem. Park mez bloky samotnými má jistě potenciál především v jeho napojení na vnitrobloky, ten ale zůstává nevyužit. Naopak zde vzniká rozpačitá forma krajinné architektury bez zásadnějších kvalit, která se parkem dá nazývat jen velmi opatrně. Umístění vjezdů do garáží pak tuto neutěšenou parkovou formu podtrhuje. | |
| Provozní řešení | C | Byty jsou v duchu provozního konceptu rozmístěny na vnější straně bloku, což může způsobovat kolize především na neprosluněných severních fasádách. Vnitřní pavlač, která jednotlivé byty obsluhuje, má opět velký potenciál v moderním pojetí pavlačových domů, ale u předloženého řešení zůstává nevyužit. Nečitelně působí napojení bytových domů na podzemní garáže, stejně jako jejich řešení. Pozitivně lze hodnotit snahu o práci se střešní zahradou a vytvoření komunitních intimních prostor, které ale zůstávají schématem bez dalšího rozpracování. | |
| Technicko konstrukční řešení | C | Zvolené konstrukčně technické řešení odpovídá potřebám hlavních konstrukčních prvků, ale vzhledem k relativní složitosti některých detailů by si zasloužilo podrobnější zpracování. Není jasné řešení schodišťových věží nebo vyložení pavlačí. | |
| Architektonické řešení | D | Pozitivně je hodnocena urbanistická figura sebevědomého městského domu respektující hustotu a měřítko daného území. Další hodnocení architektonické formy je však velmi obtížné. Autorka v úvodní části deklaruje kombinaci městského bloku a venkovského měřítka, bydlení v zeleni, identifikaci s prostředím, atraktivní sdílené prostory, srozumitelnost, přítomnost vegetace, jakožto hlavního ukazatel kvality bydlení. Výsledkem bakalářské práce je však schématický návrh odosobněného bytového domu s rozpačitě působícím vnitroblokem, anonymizované fasády a z návrhu jen velmi těžko pochopitelná provozní a dispoziční logika. Myšlenky, které lze za vlastním návrhem tušit zůstávají daleko nedotaženy. | |
| Formální úroveň | E | Formální úroveň předložené bakalářské práce je podprůměrná. Po slibném představení analytických východisek a prezentaci vlastního konceptu přichází soustava nedotažených a těžko čitelných výkresů a schémat s množstvím zavádějících chyb a nepřesností. Perspektivní zobrazení návrhu jen podtrhuje nedotaženost celého projektu a bez nápadu jen znovu a znovu zobrazuje nedokončené schéma. |
eVSKP id 126823