LIPNICKÁ, S. Terapie srdeční synchronizace - hodnocení biosignálů a kvality přístrojů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2014.
Bakalářskou práci „Terapie srdeční synchronizace - hodnocení biosignálů a kvality přístrojů“ vypracovala studentka Soňa Strouhalová v průběhu akademického roku 2013/2014 na Biofyzikálním ústavu Lékařské fakulty MU ve spolupráci s Fakultní nemocnicí Brno. K vlastnímu vypracování bakalářské práce přistupovala studentka svědomitě, ať už šlo o vlastní sběr dat z registrů pacientů či následné statistické zpracování a tvorbu textu práce. V bakalářské práci čítající 55 stran bylo použito přiměřeně literárních zdrojů, jak českých, tak anglických. Tímto studentka dostatečně demonstrovala svoji schopnost práce s vyhledáváním, tříděním a zpracováním informací. V průběhu tvorby bakalářské práce byla studentka schopna samostatné činnosti s nutností pouze nepatrných zásahů z pozice vedoucího. Komunikace probíhala na dobré úrovni, studentka využívala všech možností průběžných konzultací. V celkovém hodnocení bez přihlédnutí k formální stránce předkládané práce (vykazující mírné nedostatky, zejména ve formě stylistické a syntaktické) lze konstatovat, že vlastní činností během akademického roku 2013/2014 i předloženými výstupy studentka splnila „pokyny pro vypracování bakalářské práce“.
Práce je celkem rozsáhlá, obsahuje včetně seznamu literatury 57 stránek. Je členěna na teoretickou část, která se zabývá anatomií srdečního svalu, poruchami srdečního rytmu, druhy kardiostimulace a mimo jiné teorií k statistickému zpracování. V experimentální části se autorka věnuje sledování srdečního rytmu a krevního tlaku před a po implantaci kardiostimulátoru u pacientů s různým typem srdeční arytmie. Téma je poměrně náročné a jeho název bych spíše volila „Terapie poruch srdeční synchronizace….. “ , (ale to není problém autorky). Práce po formální stránce obsahuje řadu nedostatků. Ty se týkají především pravopisu (str. 14., 15. - bradyaritmie), je zde řada překlepů, nevětší problém má autorka s interpunkcí. Po stylistické stránce by měl volen lepší slovosled i výběr slovních obratů, neboť je někdy obtížné pochopit, co chtěla autorka sdělit. Co se týče kapitoly o kardiostimulaci a kardiostimulátorech není nejvhodnější dělení. Jejich popis je rovněž nepřesný a místy zmatený (kap. 3.4.4.; kap. 3.9.1. - délka elektrody??; kap. 5. - srdeční tlak??) Kapitoly jinak na sebe navazují celkem logicky. Kapitola 9. neobsahuje dostatečné hodnocení kvality přístrojů, což je způsobeno nemožností získat patřičné informace. Bohužel se autorce nedařilo zjistit, jaký druh kardiostimulátoru byl pacientům implantován. Odkazy na literaturu odpovídají skutečnosti. Tabulky s výsledky měření jsou dobře popsány, ale volila bych pro lepší přehlednost pro každý den samostatný sloupec. V experimentální části je patrné, že autorka neměla lehkou práci se získáváním dat sledovaných pacientů. Bylo by vhodné, kdyby pacienti měli stejnou poruchu srdečního rytmu, ale to nelze při přijetí ihned zjistit. Výběr dat ke zpracování byl dostačující. Grafy v boxplotu jsou dobře zpracovány. Diskuze z části obsahuje opět postup měření a získávání informací, mohla být rozsáhlejší a mohla spíše obsahovat hlubší zamyšlení nad výsledky. Autorka práce celkem splnila zadání, vyjma kapitoly o hodnocení kardiostimulátorů.
eVSKP id 72869