SÝKORA, J. Vnější část přijímacího systému družicových signálů v pásmu UHF [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2020.
Student Sýkora si vybral práci s tématikou všesměrové antény s kruhovou polarizací v pásmu 70cm včetně předzesilovače a napájení po kabelu i s přenosem referenčního signálu GPS. Jeho práce na projektu byla občas nárazová a projekt měl již v úvodní části semestrálního projektu zpoždění oproti požadavkům zadání. Posun mezi konzultacemi byl většinou malý a samostatný přínos studenta byl vzácný. Samotný text práce je velmi stručný a obsahuje řadu chyb či hovorových výrazů. V úvodu jsou uvedeny některé triviální vztahy z teorie, ovšem s chybnou interpretací u parametru AR. Přehled možných antén splňujících zadání je minimální a chybí zmínka o dalších možnostech, jako je anténa typu QFH, nebo „Eggbeater“. Dále se práce zabývá simulací zvolené antény Lindenblad, kde skloněním dipólu mimo osu podařilo potlačit nulový příjem v původní ose dipólu. Opět jsou zde prezentovány jen některé výsledky simulací a chybí zde znázornění závislostí posuvu či natočení jednotlivých direktorů na směrové charakteristiky antény. Není popsán ani vliv délky direktorů na charakteristiky. Parametr AR je simulován pouze v osách +X a -X, v rovině kolmé pro směry +Y a -Y výsledky opět chybí. Zajímavé by bylo také vidět pro střední kmitočet parametr AR v rovinách XZ a YZ. Dále práce popisuje návrh napájecí výhybky a diplexeru pro vedení napájení, signálu UHF z antény a referenčního signálu GPS po jediném kabelu. Výpočet diplexeru byl proveden v návrhovém programu dostupném na internetu, snímek obrazovky z návrhu chybí. Návrh předzesilovače byl z práce vypuštěn a student jej dostal od vedoucího jako hotový návrh. Dále student navrhl mechanické řešení pro sestavení celé antény, tak aby jednotlivé díly bylo možné vytisknout pomocí 3D tiskárny. Centrální díl musel být přepracován, protože neumožňoval anténu sestavit s napájecím kabelem bez dlouhých přívodů, které rozlaďovaly anténu mimo pracovní pásmo. V závěru práce jsou uvedeny měření ověřující přizpůsobení antény v pracovním pásmu a S parametry předzesilovače a napájecích výhybek s diplexerem. Ostatní měření požadovaná zadáním nebyla vlivem epidemiologické situace dostupná.
Študent Jan Sykora sa vo svojej práci venoval komplexnému popisu príjmacej časti vysokofrekvenčného obvodu v UHF pásme. Vo svojej práci popisuje návrh jednotlivých prvkov príjmacej cesty a to od antény cez diplexer až po nízkošumový predzosilňovač. V prvej kapitole sa venuje teoretickému rozboru vysokofrekvenčných pásiem a všesmerových antén vhodných pre UHF pásmo. Po porovnaní 4 typov bola vybraná práve Lindenbladova anténa, ktorá je v náslendej kapitole navrhnutá a odsimulovaná. Študent vychádzal pri návrhu z podobne koncipovanej antény, ale u své práce zlepšil poždaované parametre z hladiska minimálneho príjmu v nadhlavníku a taktiež z pohladu Axial Ratio. Z technického hľadiska bol návrh antény pomocou simulácií zdokonalený a pravdepodobne použiteľný do praxe. K anténe patril i mechanický návrh, ktorý zaručoval správnu polohu direktorov a dipólu. Následne študent mierne upravil už navrhnutý nízkošumový predzosilovač, ku ktorému navrhol diplexer pre frekvencie 435 MHz a 1.575 GHz. V práci chýbajú prehľadné tabuľky dosiahnutých dôležitých parametrov, nakoľko niektoré hodnoty sú z grafov ťažšie odčítateľné. Taktiež absentuje celková bloková schéma sústavy, chýbajú osazovací plány, celkový zoznam súčiastok, dokumentácia v prílohách má formálne chyby. Neboli splnené všetky požiadavky zo zadania a absentuje veľmi veľké množstvo meraní, ale tie bohužial boli ovlplyvnené krízovou situáciou. Čo nemuselo a ani nemalo byť krízou ovplyvnené je popis jednotlivých vlastných riešení nakoľko z 35 strán praktickej časti, sú len 4 strany čistého textu, zbytok sú obrázky. Taktiež by som čakal väčšiu iniciatívu z pohľadu simulácií, keďže sám študent zistil, že mu hodnoty simulácií nesedia s reálnymi meraniami a merania, ktoré nemohli byť realizované by som očakával nahradiť aspoň simuláciami. Z formálného hľadiska je práca obstojná. Chýba vektorový formát obrázkov, celkovo je každý jeden graf iný, popisky grafu sú písané rozdielnym fontom ako celá práca a to znižuje celkovú úroveň práce.
eVSKP id 126880